Neobvyklá nízkoenergetická dřevostavba nedaleko Hradce Králové

Manželský pár, profesně působící již delší dobu v Praze, se rozhodl, že ho už zběsilé tempo velkoměsta zmáhá a je načase tu a tam prchnout do odlehlého klidného kouta, kde srnky a divočáci dávají dobrou noc. Měli štěstí, že se nemuseli dlouze poohlížet po správném pozemku na stavbu víkendového bydlení. Vlastnili totiž tisíc metrů čtverečních na okraji obce v blízkosti Hradce Králové. Dříve jim tu k rekreaci sloužila zahradní chatka poslepovaná z různých zdrojů od původních majitelů, ta však rodině s dnes šestiletým synkem přestala vyhovovat a bylo ji nutné nahradit.

Zdálky klame tělem. Šedá, neutrálně působící fasáda ho jakoby předurčuje ke splynutí s okolním prostředím. Při bližším pohledu však díky náročné povrchové úpravě vyniká krásně struktura dřeva a vystupují do popředí černé a bílé, místy i modré tóny. Foto Veronika Nehasilová

Uvnitř, a přesto venku, tak se mohou cítit obyvatelé moderní verze tradiční české chalupy. Terasu lze při nepřízni počasí zavřít posuvnými okenicemi z dřevěných palubek, případně stavbu takto zabezpečit při odjezdu. Foto Veronika Nehasilová

Zilvar „sedí“ na kruhových pilířích z monolitického betonu – dům je tak odsazen od terénu a má provětrávaný prostor pod podlahou. Jedním z důvodů byla vysoká spodní voda v oblasti, ale byl tak splněn i požadavek nejmladšího z obyvatel domu, čtyřletého milovníka všech živých tvorů. „Prehistorický členovec Arthropleura (obří mnohonožka, pozn. red.),“ znělo jeho zadání ohledně podoby domu. Foto Veronika Nehasilová 

Posuvné okenice slouží nejenom k uzavření terasy z bezpečnostních důvodů, ale také ke stínění v horkých letních měsících − zabraňují přehřívání interiéru. Foto Veronika Nehasilová 

Foto Veronika Nehasilová

Dům se jménem

Požadavek zněl: nízkoenergetická dřevostavba k celoročnímu užívání. V ateliéru architektky Gabriely Kaprálové vznikly tři návrhy, z nichž vzešel vítězný projekt nazvaný po dávném majiteli zmíněného pozemku − Zilvar. „Protože jsme na tomto místě několikrát zažili zvláštní situace, pátral jsem po historii tohoto pozemku a zjistil jsem, že zde kdysi stávalo stavení, které patřilo rodině jistého válečného veterána Zilvara. Chtěli jsme mu určitým způsobem vzdát úctu, a tak jsme se rozhodli pojmenovat dům po něm,“ vysvětluje pohnutky pan majitel. Stavět zrovna na tomto pozemku chtělo odvahu, neboť vysoká spodní voda v oblasti a umístění pozemku na samém kraji obce ve slepé ulici přinesly nejednu komplikaci. Odhodlání však nakonec nad všemi překážkami zvítězilo a zkušenosti ještě posílily citový vztah majitelů k tomuto místu.

Klenutý strop vytváří v interiéru nenápadný předěl a posiluje dojem soukromí obyvatel protilehlých galerií. Přesto však členové rodiny i případní hosté zůstávají v převážně otevřeném interiéru pospolu. Foto Veronika Nehasilová 

Foto Veronika Nehasilová 

Dominantou centrální části je velká průmyslová lampa (Nanovo) nad jídelním stolem. V pozadí je vidět tmavý modul v zádveří, který ukrývá koupelnu a úložné prostory včetně spižírny. Foto Veronika Nehasilová 

Pod čtvercovými poklopy s kruhovými otvory se skrývají praktické úložné prostory – vejdou se sem knihy a časopisy, dětské hračky, zkrátka cokoli, co potřebujete rychle schovat před návštěvou. Foto Veronika Nehasilová

Moderní světnice

Celá stavba je citlivě usazena v rámci pozemku, se kterým komunikuje nejen prostřednictvím velkoryse prosklených ploch, ale také díky terase, která se směrem od vchodu diagonálně rozšiřuje až na druhý konec stavby. Neobvyklé řešení střechy se vzájemně převrácenými štíty zvolila architektka proto, aby vevnitř vznikl dynamicky klenutý strop, který opticky odděluje obě galerie v podkroví. Tím se střecha na jedné straně vyhýbá koruně staletého dubu a na druhé straně otočením umožňuje lepší proslunění severní části pozemku.

Industriál vs. příroda. Protože uvnitř už bylo dřeva a jednolitých ploch dost, chtěla architektka interiéru odlehčit a zvolila kuchyňskou linku v nerezovém provedení s otevřenými policemi. Foto Veronika Nehasilová

Dům moderní formou koresponduje s venkovským členěním vnitřního prostoru. Hned za vstupem najdeme jediný uzavřený kout, a to koupelnu s toaletou, kde se skrývá i elektrokotel a rekuperační jednotka. Součástí tohoto modulu jsou i spousty úložných prostor, které v chodbě plní funkci šatny, za rohem se pak mění na skříňky kuchyň­ské stěny včetně spižírny a místa na vestavnou chladničku. Centrální částí a zároveň srdcem domu je jakási novodobá „světnice“ s kuchyní, jídelním stolem a kamny. Po obou stranách se pak interiér zvedá do výše a takto vzniklé galerie plní hned několik funkcí najednou. Dá se tu spát, hrát, relaxovat, pracovat… Pódia na samém konci půdorysu, která v této moderní chalupě vlastně nahrazují obývací pokoj, nabízejí výhled na příjemné zákoutí zahrady se vzrostlými stromy a vlastním jezírkem. Na uříznutém kmeni náletu, který je odtud vidět, vznikne ještě jeden domek. Takový malý, akorát na hraní.

Zajímavé detaily

Celá konstrukce domku je ze dřeva. Velká část prvků byla prefabrikovaná, na stavbě se pak jen usazovaly do sloupkové konstrukce. Usazování štítů se neobešlo bez zmatků. „Chlapi, máte to obráceně,“ volal jeřábník, když usazovali přední štít převráceně, podle návrhu. Foto Veronika Nehasilová

Působivý efekt na fasádě je dán několikastupňovou povrchovou úpravou. Nejprve tesaři fasádní profily opálili, vykartáčovali, následně se nanesla vrstva bílé olejové lazury, která se po zavadnutí vytírala bavlněným hadrem. Výsledkem je trojí barevnost zdůrazňující kresbu dřeva. Foto Veronika Nehasilová

Ráj pro děti. S nedostatkem úložných prostor si architektka poradila chytře. Vytvořila je v dutinách pódií, které se zavírají pomocí dřevěných poklopů. Než se zaplní věcmi, udělají radost zejména synovi majitelů a jeho kamarádům. Umíte si představit lepší místo na hraní? Foto Veronika Nehasilová

Kromě kamen se majitelé spoléhají i na moderní formy vytápění. V celém interiéru jsou zkušebně namontovány 3 skleněné infrapanely: dva na galeriích, jeden v koupelně. Do budoucna jich možná ještě několik přibude, s rozvody elektřiny se na ně pamatovalo. Foto Veronika Nehasilová

Návrh: Gabriela Kaprálová, Vítek Donát, Peter Hričovec, ASGK Design (www.asgk.cz)
Realizace: 2011-2013
Rozpočet včetně vybavení a úpravy okolí: 3,5 mil. Kč
Realizační firma: Tesaři Osík (HSV), Martin Nosek (zakládání), TBM truhlářství (interiér), Zámečnictví Vojtaš,Truhlářství Čermák, kovářství Karel Píša
Konstrukce: sloupková z KVH profilů
Střecha: plášť sbíjený fošnový, opláštěný OSB a dřevovláknitými deskami
Skladba vnějších stěn: difuzně otevřená, obvodové nosné stěny opláštěné deskami OSB v tl. 18 mm, z vnější strany pak dřevovláknitými deskami
Skladba vnitřních stěn: vnitřní nosné i nenosné stěny z KVH sloupků − opláštěné OSB deskami, oboustranně obloženy podlahovými palubkami (profil O) na pero a drážku
Fasáda: modřínové palubky na laťovém roštu, s provětrávanou mezerou
Izolace: minerální vata
Okna: v dřevohliníkovém rámu s izolačním trojsklem (ALBO)
Vytápění: krbová kamna (Aduro) a doplňkově sálavé infrapanely (Fenix), bivalentní zásobník na TUV s možností napojení solárních kolektorů

Ateliér ASGK Design
byl založen v roce 2006 architektkou
Gabrielou Kaprálovou. Ateliér se zaměřuje na udržitelnost ve výstavbě i v tvorbě interiérů. Jednou z oblastí je také navrhování dřevostaveb.
www.asgk.cz

Text Dominika Záveská
Foto Veronika Nehasilová, Gabriela Kaprálová
Zdroj časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.