Úsporný cihlový dům skrývá velkorysý interiér
Na první pohled tento rodinný dům na předměstí Bruselu nijak nevybočuje z řady svých starších bratří. Sedlová střecha s plechovou střešní krytinou, cihlové zdi. Jen asymetrické řešení vchodu a tmavá barva cihel napovídají, že by […]
Na první pohled tento rodinný dům na předměstí Bruselu nijak nevybočuje z řady svých starších bratří. Sedlová střecha s plechovou střešní krytinou, cihlové zdi. Jen asymetrické řešení vchodu a tmavá barva cihel napovídají, že by ledacos mohlo být jinak.
Pozvali domů slunce a vzduch
Dům, koncipovaný zcela v duchu moderního bydlení jako nízkoenergetický – se solárními panely na střeše a jižní orientací prosklení, těží z drobných nerovností terénu. Vchod do domu z ulice je umístěn v rámci jednotlivých úrovní na prostředním patře, kde se nachází kuchyně a jídelní část, a mimo obytnou část také dvojmístná garáž. Ve spodní úrovni je umístěna obývací část, která spojuje dům se zahradou. V horní úrovni se nad garáží nacházejí ložnice. Celým interiérem prostupuje otevřené atrium, z něhož je velkorysý výhled nejen dovnitř, ale i vně domu. Návštěvník tak může pozorovat hemžení na jednotlivých úrovních a vnímat dialog mezi otevřeným a uzavřeným prostorem.
Stejný a přeci jiný. Při pohledu zdálky do okolní zástavby dokonale zapadá. Bližší pohled odhalí touhu se tak trochu vymykat, ale pokorně, se zcela racionálním záměrem. Foto: Filip Dujardin
Solární panely na střeše a absence oken na uliční straně napovídají, že i tento dům měl od začátku ambice vyhovět soudobému trendu nízkoenergetického stavění. Foto: Filip Dujardin
Dům z nerovnosti terénu vytěžil maximum. Ve spodní části se nacházejí obytné místnosti, které jsou tak chráněny od pohledů z ulice a nabízejí v moderní městské společnosti tolik žádané soukromí. Foto: Filip Dujardin
Čisté, rovné, linie a hladké plochy s minimem rušivých detailů. Společné téma exteriéru i interiéru. Barevný zahradní kohoutek dodává strohé atmosféře fasády trochu dětské hravosti. Foto: Filip Dujardin
Velkoformátové okno na jižní straně fasády umožňuje obyvatelům neustálou komunikaci s venkovním prostředím. V zimě navíc zajišťuje maximální využití solárních zisků. Foto: Filip Dujardin
Volně se nadýchnout. Velkorysý prostor vnitřního atria navozuje pocit svobody a velkorysosti. Uprostřed stojící člověk má dokonalý přehled o tom, co se děje uvnitř i venku. Foto: Filip Dujardin
Dům v domě. Dualita otevřených a uzavřených prostor rozehrává s návštěvníkem hru na to, co ještě může být přiznáno, a na to, co naopak zůstane navždy skryto. Nebo ne? Foto: Filip Dujardin
Při práci v kuchyni mají obyvatelé dokonalý přehled o celém prostoru. Kuchyně na galerii se tak stala centrem domu, z něhož vedou komunikační kanály do dalších částí domu. Foto: Filip Dujardin
Červená stěna kuchyně je jedinou výraznou barvou v interiéru. Zbytek barevného divadla už rozehrávají jen sluneční paprsky a okolní krajina při pohledu ven. Foto: Filip Dujardin
Kdo stojí na kuchyňské galerii, je pánem či paní situace – zůstává neustále v centru dění a kontroluje hlavní přístupové komunikace. Foto: Filip Dujardin
Absolutní nadvládá bílé na stěnách umožňuje slunci nerušeně exhibovat. Hra světel a stínů je nejoriginálnější a zároveň nejlevnější dekorací, jakou si můžete dopřát. Foto: Filip Dujardin
Úrovňovitost, resp. dualita otevřeného a uzavřeného, je hlavním tématem interiéru. Jen důmyslné poskládání horizontál, vertikál a diagonál… Nic víc. Foto: Filip Dujardin
Dětský svět. Dodá každému, i tomu nejminimalističtějšímu prostoru dotek lidského tepla. A i tady se ukazuje stará osvědčená pravda, že podlaha je nejlepší hřiště. Foto: Filip Dujardin
Jednoduché, a přesto působivé. Nebo právě proto? Asymetrické pojetí okna ukazuje okolní krajinu v úplně jiné perspektivě. Funkční prvek získal dekorativní aspekt. Foto: Filip Dujardin
půdorys 1. úrovně
půdorys 2. úrovně
půdorys 3. úrovně
Text: Dominika Záveská
Foto: Filip Dujardin
Zdroj: v2com.net
Chyby a nelogičnosti převažují. Špatně využitý prostor. Zbytečné meziprostory. Bydlet je člověku přirozené v příjemném vnitřním prostředí, tak proč toto? Po lijáku asi bude problém dole. Pro Čechy je ulice tou výkladní skříní, naopak přístupnost zlodějům omezit. Toto je obráceně.
Fujtajks!
Tak tady bych se necítil jako „doma“.