Pět chyb, které mohou stát vaši střechu život

Základem pro pohodlný obytný prostor pod šikmou střechou je její správné zateplení. Jen s důkladně provedenou tepelnou izolací ušetříme energii na jeho vytápění a zabezpečíme, aby v podkroví nebylo v zimě chladno a v létě horko. Jak toho docílíme?

1. Správná tloušťka izolace

Kvalitní izolace střechy vyžaduje správný izolační materiál a dostatečnou vrstvu tepelné izolace. Jednou z chyb, kterou řemeslníci při zateplování šikmé střechy dělají, je příliš tenká nebo nesouvislá izolace. „Protože výška krokví bývá v rodinných domech standardně kolem 14 až 18 cm a tato tloušťka izolace už dnes neodpovídá normám, jsou potřebné minimálně dvě vrstvy tepelné izolace,“ upozorňuje Miroslav Zliechovec, produktový manažer Knauf Insulation. Podle norem platných do konce roku 2015 by měla být tloušťka izolace ideálně 26 cm, od 1. 1. 2016 je platná nová legislativa, která vyžaduje přibližně 30 cm (v závislosti na ƛ) na tepelnou izolaci šikmé střechy. Tady už bude potřebné uvažovat nad rozložením celkové tloušťky izolace jak z vnitřní, tak i z vnější strany. „Nechcete-li ztratit příliš mnoho centimetrů ze světlé výšky podkroví, pouvažujte nad tepelnou izolací s lepším, tedy nižším parametrem ƛ, který zabezpečí lepší izolaci při menší tloušťce,“ radí Zoltán Rácz, odborník z Onlinestavba.sk.

Příčný rošt montujeme s osovou vzdáleností podle požadavků pro sádrokartonové desky. Foto Knauf Insulation

2. Správné uložení izolace

K tepelné izolaci šikmé střechy se na trhu nejčastěji využívají pružné materiály, jakými jsou produkty z minerální vlny, které se díky vláknité struktuře přizpůsobují nerovnostem ve střešní konstrukci a dokonale vyplňují mezikrokevní prostor. Prvním krokem je řezání izolace na potřebný rozměr. Z důvodu těsnosti je potřebné nařezat ji s mírným přesahem. „Doporučujeme řezat s přesahem přibližně 2 cm, podle našich zkušeností se tento přebytek dá optimálně napasovat do konstrukce,“ tvrdí Zoltán Rácz. Při ukládání je třeba dbát na to, aby nevznikly mezery mezi izolací a krokvemi, které by následně vytvořily tepelné mosty. Spoje izolace obou vrstev nemají být nad sebou a je třeba ukládat je střídavě tak, aby byla všechna místa spojů v první vrstvě překryta.

Aby byla parozábranová vrstva souvislá, použijeme k napojení parozábrany na zdivo těsnicí pásku. Foto Knauf Insulation

3. Parozábrana z interiéru

Izolace ze strany interiéru musí být překryta parotěsnou zábranou. Právě nesprávné zabudování parozábrany do konstrukce bývá častým nedostatkem při zateplování. Když je parozábrana narušena na více než 30 % plochy, přestává být účinnou. K dalším chybám, jichž by se měli řemeslníci-kutilové vyvarovat, patří nahrazování doporučených parozábran lacinými stavebními fóliemi nebo materiály určenými na balení. Tyto materiály nemají požadované vlastnosti a životnost a zateplení kvůli nim přestává po čase plnit svou funkci. „Na trhu najdete více typů parozábran. Pro uspokojivý výsledek doporučujeme informovat se při nákupu u odborníků, jaký typ je pro vaši konstrukci vhodný. V některých případech je vhodná hliníková fólie, která odráží teplo do interiéru, ale bez potřebné vzduchové mezery v konstrukci je zbytečná,“ dodává Zoltán Rácz.

V případě poškození fólie je třeba trhliny také zalepit páskou. Foto Knauf Insulation

4. Nevyhnutelná vzduchotěsnost

K dosažení souvislé parozábranové vrstvy použijeme na napojení fólie na zdivo těsnicí pásky. Těsnicí pásku se silnější vrstvou lepicí vrstvy je dobré nalepit souvisle na omítku po obvodu šikmé střechy ještě před aplikací parozábrany. Pro její celistvost je potřebné přelepit i vzájemné styky. Používají se na to speciální lepicí pásky, na místech spojů se zdivem, kde páska může ztrácet lepivost, je vhodné použít správný tmel. Místa, kde se parozábrana poruší, je nutné též opravit těsnicí páskou. „Na páskách se šetřit nevyplatí. Ty s vyšší cenou mají vyšší kvalitu a lepší lepivost, což může být u kvality zateplení rozhodující. Nekvalitní pásky propustí do střechy vlhkost a po pár letech izolace postupně ztrácí své vlastnosti,“ varuje Zoltán Rácz.

K zabezpečení stálých vzduchotěsných spojů parozábrany a stěny použijeme těsnicí tmel. Foto Knauf Insulation

5. Nepleťte si pojistnou hydroizolační fólii s parozábranou

I když se to bude možná zdát neuvěřitelné, stává se, že fólie jsou často zaměňované. Je to pro střechu fatální chyba. Pojistná hydroizolační fólie, nazývaná též difuzní či paropropustná membrána, má být umístěna svrchu, pod střešní krytinou, a jejím úkolem je chránit konstrukci střechy před zatečením srážkové vody. Zároveň by však měla propouštět páry zevnitř konstrukce. Parozábrana má být upevněna ze strany interiéru a zachytává páry, které z něj unikají, aby nepronikly do tepelné izolace v konstrukci střechy a neznehodnotily ji. Při nákupu se vyplatí podrobně informovat o vlastnostech fólií a neřídit se při výběru barvou nebo cenou.

Text Ingrid Kantorová
Foto Knauf Insulation
Zdroj časopis HOME speciál jaro 2016