Chcete si vypěstovat mátu? Poradíme vám jak na to i když nemáte zahradu!
Typická pro tuto odolnou a téměř nezničitelnou bylinku je intenzivní vůně. Mátu využijete, jestli máte rádi bylinkové čaje, svěží lístky vám poslouží i ke zdobení a dochucení dezertů nebo do osvěžujících letních nápojů či ovocných salátů. Vyzkoušet však můžete i některé netradiční recepty. Máta roste rychle a její pěstování není složité.
Vypěstujte si doma vlastní bazalku. S tímto průvodcem se jí u vás bude dařit!
Vyniká specifickým aroma, příjemnou chutí a výjimečnými vlastnostmi. Bazalka je neodmyslitelnou součástí středomořské kuchyně, poslouží při přípravě těstovinových jídel, pizzy, rajčatových specialit, salátů a dresinků. V zahradě dokáže zaujmout nádhernými listy a málo se ví, že pomůže i při ochraně užitkových rostlin před škůdci. Patří též mezi rostliny, které mají rády včely.
Chcete mít krásný trávník jako z filmu? Prozradíme vám postup krok po kroku jak na to!
Má své přívržence, ale přibývá počet lidí, kteří ho ve své zahradě odmítají. Tak či onak, trávník má v mnoha zahradách opodstatnění. Jestli si ho chystáte založit, nepromeškejte příležitost, jaro je na realizaci ideální.
Milujete hrách? Vypěstujte si jej na zahradě s těmi 4 jednoduchými kroky!
Ať už jste začátečník nebo zkušený zahradník, určitě chcete úrodu, kterou si můžete vychutnat po celý rok. Nechte se inspirovat těmito typy a dosáhněte bohaté úrody čerstvého hrachu.
Řekněte stop chemii ve své domácnosti! Vyrobte si přírodní čistidla, která nejen skvěle čistí, ale ještě osvěží váš domov
Víte, že mnohé běžné domácí čisticí prostředky obsahují chemikálie, které mohou negativně ovlivňovat jak naše zdraví, tak i životní prostředí? Proto je nejvyšší čas podívat se na svou domácnost novým pohledem a říct stop nebezpečné chemii, která se vkrádá i tam, kde bychom ji čekali nejméně. V tomto článku vám představíme jednoduché recepty na přírodní čistidla, která nejen účinně odstraní nečistoty, ale také přinesou do vašeho domova osvěžující svěžest a pocit bezpečí celé rodině.
7 kroků, které musíte na jaře udělat se svými jahodníky, abyste si zajistili bohatou úrodu
Jaro je obdobím přípravy na plodnou letní sezónu, a rostlinky jahod tudíž nejsou výjimkou. Starostlivá péče během jarních měsíců může výrazně ovlivnit kvalitu a kvantitu sklizně jahod v létě. V tomto článku se podíváme na klíčové kroky, které byste měli přijmout, abyste zajistili zdravý a plodný vývoj vašich rostlinek jahod.
Jarní úklid je tady! Jak uskladnit zimní oblečení tak, aby bylo připraveno pro další sezónu?
Pomalu přichází jaro a s ním i teplejší dny, a tak je načase definitivně vyměnit zimní kabáty, svetry a kozačky za oblečení do příjemnějšího počasí. Než všechny zimní věci strčíte do tmavých hlubin skříně, měli byste se o něj náležitě postarat, abyste před další sezonou nemuseli na vašem oblečení řešit díry po molech či nepříjemný zápach. Jaký postup doporučujeme?
Chcete připravit zahradu na jaro? Neměli byste zapomenout na těchto 6 kroků!
Dny se s příchodem jara postupně prodlužují, a proto je čas oprášit pracovní rukavice a pustit se do přípravy své zahrady během období plného života.
Máte balkon nebo terasu? Těchto 10 nejkrásnějších rostlin je oživí
Svěží, rozkvetlá a zdravě působící zeleň by neměla chybět ani na balkonech a terasách. Příležitost k ozelenění a zkrášlení těchto prostor kvetoucími rostlinami přichází zejména na jaře. Jaké druhy si do vegetačních nádob vybrat?
Kosatec vám svojí vůní a barevností oživí zahradu. Jak o něj pečovat?
Během jara se pyšní velkými, tvarově, barevně i vůní zajímavými květy. Patří mezi tradiční, dlouhověké a pěstitelsky nenáročné zahradní rostliny, které se vyznačují obrovskou rozmanitostí a zároveň stále něčím novým. Uplatní se v moderních i starších zahradách. Co udělat pro to, aby tyto oblíbené trvalky vytvořily co nejvíce květů?
Exkurze do historie zahrady
Změna funkce zahrady se během historie výrazně měnila spolu se změnou hospodářské a celospolečenské situace. Řecké a římské zahrady se objevovaly u antických vil a byly výsadou pouze toho nejbohatšího obyvatelstva.
Často se zde kombinovala reprezentativní část zahrady s hospodářským dvorem, který zajišťoval obživu majiteli a lidem, kteří se starali o samotný chod hospodářství. Zajímavou atmosférou oplývaly maurské zahrady, které se nacházely u paláců mocných vládců. Tyto formální skvosty se symbolickými vodními prvky opět upozorňovaly na moc jejich majitelů a plnily hlavně reprezentativní funkci.
Pokud se v čase přeneseme do středověku, najednou zjistíme, že zahradní umění tak trochu upadlo. Sídla vládců najednou plnily spíše funkci obrannou, zatímco reprezentativní aspekt ustoupil do pozadí. Pouze mezi hradbami se krčily malé rajské zahrady, kde svůj volný čas trávila hradní paní. Tyto malé oázy zeleně byly opět protkány křesťanskou symbolikou, která tuto dobu charakterizuje většinu společnosti. Kromě rajských zahrad se také setkáváme s lékárenskými a užitkovými zahrady u klášterů, kde se mniši zabývali pěstováním zeleniny, ovoce a nepřeberného množství bylin, které v té době představovaly jediná opravdu funkční léčiva. Situace se opět změní s nástupem nového architektonického stylu, který opět vychází ze společensko-historických souvislostí dané doby. Řeč je o renesanci, která se zahradním uměním provedla pravé divy. V té době se zahrady plošně zvětšují, nabývají opět reprezentační funkci a doslova překypují symbolikou. Obzvláště zajímavé jsou zahrady italského manýrismu, které pomocí vodních prvků či plastik vyprávěly různé mystické příběhy.
Renesanční zahrady se oproti těm středověkým výrazně rozrostly, protože se snížila potřeba obrany, společnost se uvolnila a přestala se zavírat za neprůstřelnými hradbami. Navíc se v této době začínají budovat již pohodlnější zámecká sídla.
Od monumentálnosti po sběratelskou vášeň
Postupem času se renesanční zahrada přeformovala do barokního stylu, který opět dával najevo moc jejího majitele. Zvláště ve Francii zahrady sloužily jako vizitky šlechticů, které poukazovaly na nebývalé bohatství. Dokladem tohoto trendu je jedno z největších děl zahradní architektury, francouzské Versailles.
Typickým znakem barokních zahrad je jejich napojení na městský urbanismus nebo na okolní volnou přírodu. Koncept byl stále pravidelný a většinou ho tvořily na sebe navazující tematicky odlišně zaměřené zahradní celky. Barokní zahradní architekti se rádi inspirovali antickými božstvy a hrdiny, jejichž sochy se pak v těchto zahradách objevovaly. Velký zlom v zahradní architektuře přichází s krajinářskou anglickou zahradou, která již plně ztrácí hranice a napojuje se na okolní krajinu. Mohutné zdi nahrazují rafinované ha-ha příkopy, které nebrání průhledu do dálek.
Hlavním tématem anglické krajinářské školy je okouzlení přírodou, která se najednou stává hlavním tématem. Zatímco ve francouzské barokní zahradě bylo vše striktně pravidelné, anglická krajinářská zahrada pravidelné linie zcela popírá. Ačkoliv tato nádherná díla zahradní tvorby působí na první pohled opravdu přirozeně a jakoby vycházela z původní krajiny, nenechme se tímto pocitem zmást. Za touto přírodní scenérií se skrývají pompézní terénní úpravy zcela přetvářející části původního terénu a mnohdy dokonce také odklonění koryt vodních toků. Přesto je tento zahradní styl blízký i současné společnosti.
19. století spolu s vědeckým pokrokem a rozšířenými možnostmi cestování přináší zcela odlišný směr při tvorbě zahrad. Okouzlení přírodou stále trvá, ale nastupuje nová éra zahradního sběratelství, které se v té době stává prestižní záležitostí. Z dalekých cest si šlechtické rody přivážely v té době příliš nepoznané rostliny hlavně z Ameriky a Asie. Některým těmto druhům se na našem území opravdu zalíbilo a dnes je kvůli jejich expanzivitě považujeme za obtížné plevely. Ve šlechtických zahradách mnohdy vznikly neuvěřitelně bohaté sbírky, které dnes v několika případech plní funkci arboret a botanických zahrad.
Vývojový trend současnosti
Současné zahrady vycházejí z různých zahradních stylů, které přímo ovlivňuje architektonický styl samotného domu. Negativním aspektem mnohých současných zahrad je kombinace více zahradních stylů na jednom pozemku, což způsobuje výraznou nejednotnost. Na druhou stranu si čím dál tím vice majitelů pozemků povolává na pomoc odborného zahradního architekta, který pomůže jak se sjednocením zahradního stylu, tak i s technickými stránkami celého projektu. V posledních letech se kromě klasické okrasné zahrady začíná rozvíjet trend přírodních a permakulturních zahrad, které vycházejí z toho, že vše krásné je zároveň i užitečné. Tento ryze přírodní směr popírá použití synteticky vyráběných podpůrných prostředků určených na ochranu rostlin. Stejně tak v této zahradě nemají prostor synteticky vyráběná hnojiva. V přírodních zahradách se do popředí dostává i stránka samozásobitelství, která na několik let z většiny zahrad prakticky vymizela.
Zelená zahrada
Máte rádi zahradu fungující na přírodních principech, ze které si sklidíte vlastní zdravou zeleninu, ovoce nebo třeba bylinky? Tak si vytvořte krásnou zelenou zahradu fungující i bez použitých syntetických hnojiv a chemických postřiků. Možná vás pak překvapí, kolik užitečných živočichů se vám do zahrady pak nastěhuje a pomůže vám s redukcí obávaných chorob i škůdců.
Přírodní a permakulturní zahrady jsou v současné době poměrně dost oblíbeny dokonce i u městských obyvatel, kteří si uvědomili, že tak nějak neustále s přírodou vlastně bojujeme. Přitom nám mnoho užitečných živočichů pomůže s omezením populace žravých housenek nebo třeba mšic, které tak rády okupují zeleninu i mnohé květiny.
Dokonce možná pochopíme, že je mezi rostlinami mnoho pomocníků, kteří v sousedství jiných rostlin dokážou své okolí zásobovat dusíkem a zároveň látkami vyměšovanými svými kořeny spolehlivě zahubí háďátka a jiné škůdce. Již dříve jsme si jednoduše zvykli, že všechny problémy vyřešíme pomocí několika desítek kilogramů granulek s koncentrovanými živinami, které nahradí jinak neuvěřitelně všestranný kompost a zelené hnojení. Nač řešit složité vztahy mezi jednotlivými rostlinami a půdními organismy, když nám stačí jen sáhnout po prostředku, který mi sice pomůže s housenkami, ale zároveň vyhubí i jiné druhy hmyzu. To nejjednodušší obvykle nebývá to nejlepší a dlouhodobě udržitelné. Proto je na čase změnit úhel pohledu a vytvořit zelenou zahradu, do které se budeme rádi vracet s pocitem, že něco děláme opravdu dobře.
Zelená zahrada a přehnaná ekologie
Někomu možná přijde trochu absurdní, že se v dnešní době přehlcené komerčně prodávanými zahradními přípravky vůbec zabýváme tím, co jíme a jestli náhodou své okolí spíše nezamořujeme. Jisté obavy jsou ovšem na místě.
Všechny syntetické látky totiž způsobují ekologické zatížení, protože je neumíme používat ve správném množství a ve správný čas. Zvykli jsme si na sterilní pořádek nejen ve svých domovech, ale také na zahradě, kde úzkostlivě vše hnojíme a stříkáme. Přitom si vlastně zbytečně komplikujeme situaci. Nadbytečné hnojivo z trávníku se časem vyplaví do podzemních vod, kde způsobí silnou eutrofizaci, navíc půda hnojená pouze syntetickými granuláty postupem času přichází o veškerý půdní život a běžně prodávané postřiky vyhubí kromě škůdců i užitečné živočichy. Zahrada je sice na první pohled upravená, ale pokud byste vynechali jednu z činností, systém se rychle začne hroutit. Pokud tedy chcete mít krásnou zelenou zahradu, která navíc nabídne i zdravou sklizeň a vy se nebudete muset pokaždé v případě potřeby zeleniny vydat do supermarketu, pak to s ekologií opravdu nepřeháníme.
Příroda za okny
Na přírodní zahradě vše funguje zcela jinak. Zelenina se pěstuje v pestré polykultuře, kde se kombinují klasické zeleninové druhy s bylinkami a užitečnými rostlinami, kterými mohou být třeba rostliny z čeledi bobovitých.
Bakterie na hlízkách těchto praktických rostlin totiž dokážou přeměnit vzdušný dusík na přijatelnou formu pro rostliny. V blízkosti takových rostlin pak můžete pěstovat druhy náročné na tento prvek a navíc jím nebudete muset dodatečně již hnojit. Syntetická hnojiva nahraďte kompostem nebo v případě dostupnosti zetleným chlévským hnojem. Tato hnojiva dodají do půdy organickou hmotu, která představuje bohatě prostřený stůl pro půdní mikroorganismy. Ty vytváří tu pravou podstatu půdního profilu, protože bez nich nedochází k nutným rozkladným procesům a celý systém se následně zhroutí.
Okrasné mulčovací materiály nahraďte přírodní štěpkou, kamennou drtí, jemně posečenou trávou nebo třeba slámou. Uvidíte, že i tyto materiály zahradě náramně sluší. Přírodní zahrada může na někoho působit jako změť různých druhů rostlin, které si tu dělají tak trochu co chtějí, ale i tento rádoby prales má svůj vnitřní systém. Ten pochopíte časem, až začnete sklízet množství zdravým plodů a zeleniny, které budou najednou chutnat úplně jinak a budou opravdu zdravé. Přírodě se přestaneme bránit a naopak jí otevřeme dveře a pozveme ji do zahrady, kde nám ukáže nové obzory v zahradní architektuře.
