Atrium – malý prostor a velké změny

04. 05. 2012
Diskuze (0)
Sdílet

Každá zahrada se věkem mění, stejně jako její majitelé. Rostliny se rozrostou, lidé se zabydlí, zařídí si dům, vychovají děti a zůstane více času na zahradu. Také majitelé tohoto atria se rozhodli, že potřebuje změnu […]

Každá zahrada se věkem mění, stejně jako její majitelé. Rostliny se rozrostou, lidé se zabydlí, zařídí si dům, vychovají děti a zůstane více času na zahradu. Také majitelé tohoto atria se rozhodli, že potřebuje změnu k lepšímu – estetickou i funkční.

 

Naše spolupracovnice, zahradní architektka Hana Říhová, připravila pro atrium rodinného domu čtyři varianty změn – dnes vám představí první dvě, které upřednostňují rekreační funkci zahrady, v příštím čísle najdete další, které budou spíše pastvou pro oči romantiků.

Základní požadavky na změnu
• zastřešení části atria mezi dvěma vstupy z domu na zahradu
• pohodlná suchá terasa, kterou je možné využívat i za deštivého počasí
• voda s okrasnou funkcí
• zachovat průjezd do zadní části zahrady (od garáže přes atrium a dále mezi domem a dílnou)
• zachovat vistárii, která lemuje dvě strany atria

Současný stav

Téměř uzavřený dvorek – atrium v husté zástavbě městských rodinných dvojdomů – má plochu asi 6 × 7 m a je obklíčen domem s přístavbou, dílnou a zdí. Na západní straně je mezi domem a dílnou průchod do zadní zahrady. Výhodou atria je téměř dokonalá izolace před nechtěnými pohledy, a tak tu vzniká příjemné soukromí; nevýhodou je bezprostřední blízkost sousedního dvorku (je zde slyšet každé hlasité slovo) a severní orientace, která znamená více stínu než sluníčka.


Půdorys – současný stav

1 – soused, 2 – houpačka, 3 – kanalizační šachta, 4 – trávník, 5 – garáž, 6 – dílna, 7 – šlapáky – pískovec převislá vrba rokyta s podsadbou, 8 – pískovcová dlažba kuchyň, 9 – dřevo do krbu, 10 – dřevěné schody, 11 – chodba 
  
          

Více než třetina dvorku byla z provozních důvodů vydlážděna, zbytek byl kdysi vysypán oblázky – bylo tu pískoviště a občas tu umyli auto. Dnes jezdí s autem do myčky a kamínky nahradil trávník. Důvodem byl jednak optimističtější vzhled zeleného trávníku  ve srovnání s šedými kamínky, jednak snadnější vyhrabávání listí, které celou sezónu padá ze statné vrby Matsudovy (Salix Matsudana).


Kmen vrby je šikmý, protože se sklání k jihu za světlem.

Atriu dominuje zmiňovaná vrba. Je to celoročně atraktivní strom, který upoutá bizarně pokrouceným kmenem a větvemi a zároveň plní funkci přírodního slunečníku. Vyžaduje sice pravidelnou údržbu (rychle se rozrůstá, a proto je nutné často ořezávat větve, které přerostou určený prostor, asi dvakrát ročně se musejí odstranit tenké větvičky, které sesychají, takže v suchých letních dnech ze stromu padá nečekaně hodně listí), je to ale krásný strom, který zajímavě dotváří prostor. Roste tu asi 20 let, a aby vytvořil deštníkovitou korunu a nepřekážel v pohybu kolem něj, odspodu mu pravidelně odstraňovali větve.

Pískovcová dlažba po položení a po deseti letech používání
Majitelé chtěli v atriu původně vytvořit přírodní zahradu, proto zde položili kamennou pískovcovou dlažbu. Zpočátku byla skutečně krásná, ale trvalý stín a vlhkost změnily za deset let její původní žlutohnědou barvu v šedozelenou. Majitelé se snažili udržet původní vzhled pravidelným čištěním i speciální impregnací, ale bez úspěchu. Závěr je jednoznačný – na místa s trvalým stínem a bez zastřešení je pískovcové dlažby škoda, stačí betonová s podobnou strukturou. Po několika sezonach budou stejné.

Druhou „Adélou“ je zde vistárie, vysazená ve stejné době jen kousek od vrby. Pod cíleným vedením postupně obrostla už polovinu obvodu atria a každoročně obohatí slunečnou zeď mezi sousedícími dvorky záplavou nádherných fialových květů.

Řešení 1:
Tradice v podobě impluvia

(formální – pravidelná úprava)

Této úpravě by asi dali přednost příznivci tradice a milovníci historických zahrad.
Formální úprava se drží linií určených půdorysy objektů a tvarem prostoru. Obytná terasa i průhledná střecha nad ní jsou proto kolmé k domu (výjimkou je pouze schůdek v rohu – kdyby měl pravidelný obdélníkový tvar, neprakticky by trčel do atria, také tvar zastřešení je nejlepší oblý).

Impluvium – původně nekrytý čtvercový prostor uprostřed římského domu s nádrží na vodu, později nádržka nebo bazén s vodou čili dekorativní jezírko



Návrh terasy s formální úpravou – v popředí vodní nádrž

V tradičním pojetí bylo impluvium zapuštěnou nádrží, kam stékala dešťová voda (doplňovaná podle potřeby vodou z vodovodu). Lákavá představa a jednoduchá – hlavně v Itálii. V tomto atriu by se do nádrže mohla vést jen voda ze stříšky nad terasou, která bude poměrně čistá. A co s vodou v zimě? Výpustní otvor ve dnu nádrže nepomůže, protože může zmrznout stejně jako zem pod ním. Když přijde v zimě teplejší den a zaprší, následný mráz spolu s vodou by mohly nádrž poškodit. Druhou možností je na zimu nádrž zakrýt a vodu z okapu odvést jinam – řešením by mohl být překlápěcí okap, který by v zimě vedl vodu jinam než v létě (už vidím nadšení klempíře…). Řešení s využitím dešťové vody by se našlo hned několik, jsou však poměrně komplikovaná (například vyjímatelný vnitřek nádrže a pod ním vsakovací šachta) a námaha vynaložená při realizaci by nebyla efektivní. Okap proto raději nasměrujeme nastálo do kanalizace a nádrž budeme zásobovat vodou z vodovodu.

Dominantou této úpravy je okrasná vodní nádrž uprostřed atria – nic nového pod sluncem, jak naznačuje citace o impluviu. K její stavbě použijeme materiál, který jí dodá tradiční vzhled – buď bude z pískovce (jako dlažba dvorku), nebo vyzděná z cihel, zvenku obložená pískovcovým obkladem řezaným na pravidelné pásy. Zevnitř může tvořit hydroizolační vrstvu plastový výlisek, pružná butylkaučuková izolační fólie nebo beton. V každém případě bude praktické zhotovit na nádrž zimní kryt, který usnadní její zazimování i jarní zprovoznění. Osázení nádrže bude jednoduché – uplatní se zde buď lekníny (na zimu je necháme v nádrži a zasypeme listím), nebo exotičtěji působící lotosy (přezimují mimo nádrž, například ve sklepě). Obě rostliny tu budou mít dostatek slunce, aby rozkvétaly.

Pohled do atria s formální úpravou
Legenda:
1 – převislá vrba (přesazená od domu), 2 – vistárie – původní (je zasazená u vrby, táhne se po střeše dílny a po pergole nad zdí sousedního dvoru, po novém i po nosném rámu nad atriem), 3 – břečťan – původní (neměl by se příliš rozrůst, proto je nutné stříhání), 4 – bambus (Pleioblastus viridiscianus nebo P. variegatus) – 2x, 5 – azalky (růžové nebo bílé) – 5x, 6 – kosatce (sibiřský a barbata) a juka ve velkém květináči, 7 – hortenzie (ve velkém květináči), 8 – leknín nebo lotos, 9 – barvínek u obruby záhonu, 10 – hosta

Tato úprava atria počítá s dožitím vrby, místo ní tu bude rozvedená stará vistárie. Výhodou tohoto řešení je, že žádný další kmen nezabere cenné místo, jen šlahouny vzrostlé liány se potáhnou po kovovém rámu, který spojí dům a dílnu a zároveň ponese střechu nad terasou. Záplava květů visících nad hlavou bude jistě vypadat úžasně.


Půdorys atria s formální úpravou. Výhodou je blízkost vody a obytné terasy – představa pozorování vodní hladiny vleže na pohovce na terase je opravdu lákavá.
1 – bambus, 2 – houpačka, 3 – azalky, 4 – trávník, 5 – vistárie, 6 – okrasná vodní nádrž, 7 – bambus, 8 – lavička na výsluní, 9 – zvýšený záhon, 10 – zastřešení terasy, 11 – terasa

Abychom dosáhli optického zvětšení prostoru, je na stěně za úzkým záhonem před garáží zrcadlo. Drobným žertíkem je dřevěná branka připevněná těsně před zrcadlem, která vytvoří dojem další zahrady za plotem.

Řešení 2:
V jednoduchosti je krása

(jednoduché a moderní, s šikmými liniemi v půdorysu)

Také tento návrh počítá s vybudováním nové zastřešené obytné terasy mezi hlavní částí domu a jeho přístavbou. Výhoda je zřejmá – střecha umožní používat terasu i v dešti. Aby atrium působilo prostorně, je tu terasa (i její střecha), v půdoryse zešikmená.

Tato varianta počítá se zachováním vrby jako rostlinné dominanty. Přináší sice jisté problémy s údržbou, ale zároveň dává atriu příjemnou přírodní atmosféru a mikroklima, navíc jde už o „rodinný“ strom. Také vistárie zůstane zachována beze změny.

Pohled do atria s jednoduchou moderní úpravou
Tato varianta počítá se zachováním vrby jako rostlinné dominanty a ani vistárii nečekají žádné změny.
V nádrži v rohu atria naproti terase bude umístěna drobná atrakce – nízký vodotrysk nebo pramen, aby se voda okysličovala (na obrázku je ptačí napajedlo). Z rostlin by to tu nejvíc slušelo leknínu. Pro nedostatek slunce na tomto místě sice hrozí, že nebude kvést, za zkoušku to však stojí. Pokud by se leknín neosvědčil, nahradí ho kosatec žlutý (Iris pseudacorus), modráska srdčitá (Pontederia cordata) nebo vatcha trojlistá (Menyanthes trifoliata) a šípatka (Sagittaria natans). Na zídce nádrže bude jednoduchá dřevěná lavice, aby se tu dalo posedět a relaxovat přímo u vodní hladiny.


Legenda

1 – vrba Matsudova – původní dominantní strom, 2 – vistárie – původní (je zasazena vlevo vedle vrby, táhne se po střeše dílny a po pergole nad sousední zdí se sousedem, kvete po celé délce), 3 – břečťan – původní (neměl by se rozrůst, proto je potřebné stříhání), 4 – ambus (Pleioblastus viridiscianus nebo P. variegatus), 5 – plamének (světle modrý, fialový nebo bílý), 6 – kosatce (sibiřský a barbata) a juka ve velkém květináči, 7 – hortenzie (ve velkém květináči), 8 – leknín, 9 – lotos (v nádobě na slunci), 10 – barvínek na ploše, 11 – hosta (funkia)

Voda našla uplatnění v rohu atria naproti terase, v jednoduché okrasné nádrži. Její okraj bude asi 40 cm nad terénem a dno cca 50 cm zahloubeno pod zemí tak, aby celková hloubka byla alespoň 80 cm a mohly zde přezimovat rostliny. Vzadu mezi dílnou a zdí bude nádrž ve stejné výšce zakončovat malý záhon, po obvodu obezděný, kde se dokonale uplatní bambus (a zároveň se tak omezí jeho bujné rozrůstání). Aby celé atrium působilo větším dojmem, bude na stěně za vodní nádrží zrcadlo.

Návrh terasy se zastřešením. Malý a stinný prostor potřebuje zvětšit, prosvětlit a prohřát, proto tu využijeme volný prostor (světlo) a světlé veselé barvy. Terasa velikostí postačí pro příjemné využití jednou rodinou – v širší, lépe chráněné části je místo ke stolování, dobře dostupné z kuchyně, v užší části terasy bude jistě velkým lákadlem pohovka, na kterou budou za letních večerů dopadat poslední sluneční paprsky. Povrch terasy může být například z twinsonu – směsi tvrdého dřeva a PVC, zastřešení bude z průhledného makrolonu, osazeného v kovové konstrukci.

Část atria před garáží musí zůstat volná pro případný vjezd (přívěs, kola, vozík a podobně), navíc je tu i kanálek na dešťovou vodu a kontrolní kanalizační šachta. Vejde se sem jen úzký záhon podél stěny, samozřejmě zvýšený. Břečťan, který tady roste na dvou místech, se snaží okupovat celou zeď, tmavozelená břečťanová stěna by však byla příliš tmavá a smutná, proto je potřebné udržet jeho rozrůstání v rozumných mezích.

Návrh moderního atria
1 – bambus, 2 – zrcadlo na stěně, 3 – vodní nádrž, 4 – lavička u vody, 5 – vistárie, 6 – truhlík na zeleň, 7 – houpačka, 8 – trávník, 9 – kamenné šlapáky, 10 – lavička na výsluní, 11 – vrba s podsadbou, 12 – pohovka, 13 – terasa 10 m2, 14 – stolování, 15 – zastřešení terasy, 16 – přesah střechy domu

 

Pohled do atria poněkud ruší staré okno dílny. Jeho výměna není zatím v plánu, proto ho ukryjeme za houpací lavici. Ta bude stejná jako nábytek na terase – šedá kovová konstrukce a oranžový potah. Jasná oranžová barva pomůže atrium prosvětlit a pocitově prohřát.

TEXT a NÁVRHY: Ing. Hana Říhová
Odpovědná redaktorka: Erika Kuhnová
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.

Kategorie: Rady a Tipy
Tagy: atrium barvínek juka kosatec leknín bílý plamének zahrada
Sdílejte článek

Diskuze