Kam si sednout na zahradě?

Kam si sednout na zahradě? Nečekejte vyprávění jen o různých typech židlí a lavičkách, ale hlavně o jejich umístění. Pod přístřeškem nebo širým nebem, se zabudovaným nebo s přenosným nábytkem pro dva či deset lidí – to závisí na účelu i prostředí.

Kryjte si záda

Ve většině zahrad můžete najít i několik míst k odpočinku. Relaxovat můžete v klidu, na houpačce, vsedě, ležmo, s něčím k zakousnutí nebo jen s knížkou či časopisem. No tak dobře, i s notebookem…
Jedno by však všechna místa na posezení měla mít společné – krytá záda. V genech nebo chcete-li v podvědomí máme zakódovanou potřebu mít krytá záda, dokonce i v místech, kde se chceme jen kochat krásným výhledem. Pokud právě pochybovačně kroutíte hlavou, mám pro vás tip: když budete příště v restauraci, všimněte si, která místa jsou obsazena nejprve. Téměř vždy ta v rozích a podél stěn. V zahradě je to stejné. Oporou při vytváření příjemného zahradního zákoutí může být budova nebo obvodová zeď, případně si můžete něco pevného postavit dodatečně.

Zahrada nemusí být veliká, aby poskytla bohaté využití. Tato má přibližně 25 × 25 m. Navzdory malé rozloze se sem vešlo až sedm různých odpočinkových míst. K běžnému stolování slouží přenosný stůl a židle na terase pod pergolou blízko kuchyně (1). Když přijde návštěva, využívá se krb, který tvoří střed čtvercového zahradního altánku (2). K slunění slouží houpací lavice (3) či lehátko u bazénu (4) a v malé zeleninové zahrádce za kuchyní je ve voňavém bylinkovém koutě romantická lavička (5). Pro samotáře je připraven houpací proutěný koš (6). A pokud to stále nestačí, k odpočinku zve i široké schodiště (7).

Materiálové variace

K vybudování útulného a bezpečného zátiší máte k dispozici celou řadu materiálů. Mezi ty klasické patří zděné stěny (z kamene, cihel, betonových tvarovek atd.) a dřevo v nekonečném množství podob.
Z lehčích materiálů výborně slouží proutí, různé trávy či kovové konstrukce vyplněné pevnými umělými textiliemi. Ve stinných zahradních partiích, kde se budete snažit zachovat co nejvíce denního světla (nejen pro sebe, ale také pro souseda), můžete použít sklo, vhodné jsou například skleněné tvarovky zvané luxfery.

Stolování na čerstvém vzduchu

Při volbě místa pro odpočinek si musíme nejprve uvědomit, jaký účel bude plnit. Stolování venku patří mezi nejoblíbenější zahradní činnosti. Pokud zde chcete příležitostně snídat, obědvat a večeřet, stůl se židlemi by měl být co nejblíže u kuchyně. V opačném případě může velmi rychle zvítězit pohodlí. Jde o situace, kdy opadne prvotní nadšení z nového místa ve vzdáleném zahradním koutu, kde si prožijete pár hádek typu: Já jsem šel pro otvírák včera, dnes jsi na řadě ty. To se raději najíte doma.

Ideálním místem ke stolování je obytná terasa, která navazuje na kuchyň, jídelnu či obývací pokoj. Většinou je součástí projektu a stavby rodinného domu. Na tuto zpevněnou plochu stačí umístit nábytek, případně slunečník. Pokud přece jen musíte terasu budovat dodatečně, v prvé řadě zvažujte její snadnou dostupnost – každý metr a schod.

Příjemné místo k posezení s přáteli si můžete vytvořit kdekoliv v zahradě (samozřejmě podle možností). Dobrými pomocníky jsou i lehké kovové konstrukce, které splní svou roli během sezóny. (JYSK)

Pro stolování je ideální lehký, může být i stohovatelný, zahradní nábytek – raději samostatné židle než lavice (jejich počet by měl odpovídat počtu členů domácnosti plus minimálně další dvě pro hosty). Výhodnější je oválný nebo kulatý stůl, protože v případě potřeby se za něj vejde více lidí. Praktické je mít nablízku i malý odkládací stolek. Z bohaté nabídky si vybírejte tak, abyste sjednotili styl zahradního posezení s domem, stejně podstatná je i údržba nábytku a jeho umístění (skladovatelnost, odolnost proti povětrnostním vlivům, pokud bude trvale umístěn venku).

Neoddělitelnou součástí pohodlí jsou polštáře a sedáky/podušky. (IKEA)

Blízko ohně

Dalším vyhledávaným místem v zahradě bývá prostor určený k opékání a grilování – u krbu, grilu či obyčejného ohniště. Protože se příliš často nevyužívají jako například terasa určená ke stolování, mohou být soustředěny i v odlehlejším koutu zahrady. Dobře vypadají a také slouží různá zákoutí doplněná pergolami a napevno zabudovanými lavicemi. Kapacita takového posezení by měla odpovídat minimálně dvěma rodinám. Oslunění tu není až tak podstatné, protože se využívají spíše večer a často je zakrývá střecha nebo pergola. Ideálními místy pro přátelská a rodinná posezení jsou původní vnitřní prostory, které se po otevření jedné či dvou stěn propojí se zahradou a stanou se jakýmisi venkovními místnostmi. Mohou vzniknout i ve stodole či jiných vedlejších stavbách. Praktické je, pokud je blízko krbu nebo grilu přívod vody.

Chvíle rozjímání

Každý z nás občas vyhledává samotu – při opalovaní na lehátku nebo s knihou v ruce v tichém koutu uprostřed zeleně. Nejpříjemnější místa na slunění jsou v blízkosti vody – u jezírka, rybníka či bazénu. I malé vodní prvky (o nichž jsme psali v minulém čísle), jako jsou fontánky a keramické nádoby, působí blahodárně na lidskou psychiku. Ze zahradního nábytku jsou k vylehávání na sluníčku nejvhodnější lehká a pohodlná polohovací lehadla, která můžete jednoduše přemístit podle potřeby o kus dále nebo pod střechu, když začne pršet.

Romantická zákoutí

Patří mezi příjemnější zahradní partie a lze je vytvořit téměř všude. Vhodná místa najdete pod kvetoucím stromem, vedle keře či trvalkového záhonu, ba dokonce i v upravené užitkové zahrádce. Postačí stará nově natřená židle, křeslo či lavička – určitě oceníte patinu získanou časem. Takové kusy nábytku se stávají architektonickými detaily, u nichž vás už jen pohled na ně bude těšit.

TEXT a KRESBA: Ing. Hana Říhová
FOTO: Dano Veselský a Ing. Hana Říhová
Redakčně upravila: Martina Deríková
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.