Zchátralou usedlost na okraji maličké obce proměnili na kousek ráje na zemi

Manželé hledali klidné místo s patřičnou atmosférou. „Dvůr nás zaujal hned při první návštěvě, je zde totiž určitá aura, kterou je opravdu těžké popsat, ale cítí ji i hosté. Uzavřený dvůr ze třech stran vytváří speciální atmosféru. Také se říká, že Velké Nepodřice leží na podzemním jezeře, a možná na tom něco je. Víte, vegetace tu roste ‚jako z vody‘ i tehdy, když je jinde sucho. Na dvoře je stále všechno svěží a zelené,“ přivítala nás sympatická majitelka Gabriela.

Dvůr a zahrada Ořechového domu jsou doménou majitelky Gabriely.  Zdroj: Amazing Places

Zároveň přiznává, že to nebyla jednoduchá cesta, ale výsledek stojí za to. „Projekt nám trval přibližně rok, rekonstrukce rok a půl. Ještě i dnes si pamatuji na 13. prosinec, když jsme měli na dvoře devět řemeslníků a jeden skákal přes druhého. Tlačil nás ale čas, chtěli jsme co nejdříve otevřít. Tehdy jsme ještě netušili, že jen pár měsíců po slavnostním otevření budeme muset zavřít kvůli covidu,“ popisuje těžké začátky Gabriela.

Nejnáročnější na citlivé rekonstrukci bylo zachování staré původní části. Zdroj: Amazing Places

Nejnáročnější na citlivé rekonstrukci bylo zachování staré původní části. V současnosti se tam nachází šenk. „Chtěli jsme zachovat co nejvíce původního, ale klenby byly v dezolátním stavu, začaly se propadat. Nakonec se nám to podařilo díky šikovnosti jedné stavební firmy,“ přiznává naše hostitelka.

„Jednu část klenby jsme museli v půlce rozříznout, abychom získali více prostoru v obytné části. Toto bylo taktéž velmi náročné,“ vzdychne si znovu. Krov na šenku musel být celokovový, vyztužený speciálními cihlami, aby se stavba nezhroutila, vzhledem k tomu, že původní stěny neměly žádný základ.

V případě nepříznivého počasí se můžou hosté usadit pod velkou dřevěnou pergolu.

Majitelé se při pracích nevyhnuli různým výzvám. A které byly nejnáročnější? „Zachovat co nejvíce původního, mít úctu k objektu jako takovému. Některé stavební firmy by nejraději všechno zbouraly a začaly od nuly, to jsme my ale nechtěli. Snažili jsme se zachovat všechno, co se dalo,“ vysvětluje majitelka.

Manžel je kutil. To on řešil technické záležitosti stavby. Bourání, zahradní úpravy, výkopové práce…. Bylo toho hodně.
majitelka Gabriela

A tak například staré trámy využili na výrobu dveří, kameny ze zbourané části na chodníky a zídky. Stodolu, která nyní slouží na cvičení, zachovali celou. Stačilo opravit krov a krytinu, přičemž uvnitř je novostavba z OSB desek.

Ořechový dvůr je rozdělený na dvě části. V přízemí mají hosté k dispozici prostornou společenskou místnost s pecí, posezením pro 30 lidí a plně vybavený kuchyňský kout. Zdroj: Amazing Places

Těžké bylo podle Gabriely skloubit nové technologie – tepelné čerpadlo, čističku, dešťovou nádržku a jiné s původním rázem objektu. „Umístit je tak, aby nenarušily malebnost místa. Snažili jsme se, snad se nám to i podařilo,“ usmívá se na nás hostitelka.

Chtěli jsme mít objekt, který bude energeticky nenáročný a více méně soběstačný.
majitelka Gabriela

Majitelé si neumí vynachválit rozhodnutí spolupracovat s architektem. „Architekt Jaroslav Smola z Racek Atelier vyslechl všechny naše přání a nápady, a pustil se do díla. A stejně tak musím vzpomenout Zlatku Voborskou z Design Voborská, která dala našemu místu duši a vytvořila to, čím Ořechový dvůr dnes je. Jsme jí vděční za to, že se nebála pustit do realizace, i když to nebylo vždy lehké. Naslouchala našim představám a přáním, které byly občas nereálné a naivní, a přetvořila je na celek,“ popisuje Gabriela.

Dominantou celého objektu je určitě keramická pec a její charakteristická modrá barva. „Ta se stala naší ikonou. Každý pozná Ořecháč právě díky této peci. A opět jen díky Zlatce je ta pec taková, jaká je. Je z dílny Bechyně K&K Poker a postavil ji pan Hanuš.“ Ležet na teplé peci je podle Gabriely nezapomenutelný zážitek. Navíc teplo z ní je cítit ještě dlouho, než vychladne, tak uběhne i několik dní.

Najít si tu svoje místečko o samotě není vůbec těžké. Zákoutí je tu víc než dost.  Zdroj: Amazing Places

O zajímavé kousky tu není nouze. Jedním takovým jsou dveře. „Představují průřez historií, přičemž každé dveře jsou jiné a specifické. Můžete na nich vidět dokonce stopy od červotočů či díry od hřebíků. Každé dveře tak mají svůj příběh, který se z nich dá přečíst,“ přibližuje nám majitelka pohled do minulosti. Stará keramická koryta nevyhodili, ale použili je v koupelnách namísto umyvadel. Místo podstavců jsou staré trámy z bouraček.

Majitelé mají k dispozici i moderní, luxusní koupelnu, která je však stejně jako zbytek interiéru ve venkovském stylu. Zdroj: Amazing Places

Zachránit stavbu v dezolátním stavu chtělo odvahu, hodně energie, času, a v neposlední řadě i financí. Majitelé si však vyhrnuli rukávy a dnes nelitují. Vzpomínají na uplynulé roky a zároveň se těší na další výzvy.

Gabriela říká, že ořechy milují. Nejraději z nich však peče bábovku v peci. Zdroj: Amazing Places

„Na statku jsme nechali tři roky života, a i dnes se musíme o objekt denně starat. Chtěli jsme zachovat ráz jihočeského venkovského statku s moderním jednoduchým designem. Naším cílem bylo skloubit staré s novým tak, aby to bylo malebné oku, ale i praktické. Cítíme se tu opravdu příjemně, všechny starosti necháváme za dveřmi. A to samé přejeme i našim hostům,“ usmívá se na závěr naší návštěvy majitelka Gabriela.

Text: Martina Baumann z Amazing Places
Redakčně upravila: Lucia Blažiová
Foto: Amazing Places
Zdroj: časopis HOME