Haló, vy lidé aneb Svatomartinské zamyšlení pekáčovo

Ze všeho nejdřív bych rád uvedl, jak velice jsem poctěn, že mohu konečně promluvit. Víte, oni lidé jsou si sami sebou tak jistí, že mají občas sklony k přezíravosti. A co si myslí pekáč je vlastně nezajímá, dokonce mají za to, že pekáč si nemyslí nic. To je ale velký omyl. I já totiž mám jméno, rodinu, mám svou hrdost, své touhy, své lásky.
Reklama

Mou největší láskou je husa. Proč? To se vám pokusím v následujících řádcích vysvětlit.

Nás, příslušníků čeledi nádobovitých, je na světě více než lidí. I my máme své národnosti, svá příjmení, specifické vlastnosti, na které jsme pyšní. Já osobně pocházím z rodu Lamartova a v příbuzenstvu mám pestrou směsici nádobí od sestřenic pánví po bratrance hrnce. Naše rodina pekáčů a zapékacích mis je početná, sourozenců mám zatím devět a nějací další neustále přibývají. Zakladatel našeho rodu byl ovšem člověk, to musím přiznat – Piere Lamart, proslulý francouzský kuchař, který se rozhodl, že své celoživotní zkušenosti zúročí ve vytvoření řady jedinečného nádobí. Příjmení Lamart nosím hrdě, i když je původně lidské. Jaký jsem? Nerad se chlubím, ale jistou pýchu na své vlastnosti si prostě neodpustím. Mé tělo je z vysoce odolného hliníku, má hlava, které vy říkáte poklice, z varného skla. Jsem naprosto odolný proti připalování a k mým kladným vlastnostem patří i to, že dokážu rychle a rovnoměrně přenášet teplo po celém těle, takže ať do mě vložíte cokoli, propeču to naprosto ideálně a nepřipravím to ani o kapičku šťávy. Něco vydržím – poškrábat mě téměř není možné, pokud si na mě někdo vysloveně nechce vylít vztek. Jako jsou lidé pyšní na svůj „pekáč buchet“ na břiše, jsem já pyšný na svá záda – mám zesílené dno, takže moje tělesná konstituce je vynikající. Jsem až úzkostlivě čistotný, takže umýt mě je hračka – výlety do myčky přímo miluju. Neumím lhát, protože do mě každý hned vidí – má hlava je opravdu absolutně průhledná, takže cokoli předstírat nemá smysl. Jsem velmi tolerantní, proto je mi jedno, hřeje-li mě do zad oheň z plynového hořáku, elektřina nebo žár sklokeramické desky. Mé ruce jsou elegantní a příjemné na dotyk, snadno mě za ně vezmete a přenesete, kam je třeba.

ZDROJ FAST ČR

ZDROJ FAST ČR

ZDROJ FAST ČR

Dobrá, řeknete si možná – pekáč opravdu může mít nějaké vlastnosti. Ale vášně? Touhy? Lásky? Víte, já upeču cokoli. Něco ale peču s obzvláštní láskou a hrdostí. My, pekáčové, vnímáme čas jinak, než vy, lidé. Co je ale LISTOPAD, to víme docela přesně. To je nejkrásnější období roku, protože lidé oslavují svatého Martina, což si – naštěstí – nedokážou představit bez dozlatova upečené, křehounké svatomartinské husy. Proto husu miluju. Když ji do mě položí, vypnu se k nejšpičkovějšímu výkonu a peču jedna báseň. To všechno kvůli jediné věci – kvůli tomu nepopsatelnému úsměvu na tváři člověka, který mě vytáhne z trouby a podívá se na tu voňavou a oku lahodící krásu, kvůli těm rozsvíceným očím a mimoděčnému polknutí, kvůli těm výkřikům „Pojďte se podívat na tu nádheru!“, kvůli té vzdušné cestě ke stolu, kam jsa položen, stávám se středem pozornosti a terčem obdivných vzdechů. Ano, už mí dávní kameninoví i plechoví předkové milovali husy více, než jiné pokrmy. Přestože jsme odjakživa byli mistry v pečení buchet, bůčků, rostbífů, lasaní, šunkofleků, francouzských brambor, všeliké drůbeže, jakož i zeleniny… husa je naším rodinným stříbrem, na tu jsme zkrátka nejpyšnější. Věděli jste to o nás? Asi ne. Měli byste nás prostě lépe poznat, v tom to je. A tak vás zvu na návštěvu k nám domů. Bydlíme na adrese www.lamart.cz, v patře pekace-a-zapekaci-misy. Prověřte si nás a pak si nás přineste domů, třeba právě teď, před svatým Martinem.

ZDROJ FAST ČR

ZDROJ: PR článek společnosti FAST ČR

Reklama
Reklama

Komentovat