Pěstování v bylinkové spirále: Jak si zajistit bohatou úrodu léčivých rostlin?

31. 03. 2018
Diskuze (1)
Sdílet

Pěstování bylinek nadchlo mnohdy i ty zahrádkáře, kteří by možná dříve o pěstování této užitečné skupiny asi ani neměli zájem. Velký zájem veřejnosti o léčivé rostliny jistě souvisí s nemalým zájmem o zdravý životní styl.

Bylinky jsou ovšem oblíbené také díky jejich univerzálnosti, připravíte si z nich léčivé čaje, které vás během zimy postaví na nohy, přidáte je do pokrmů, ale stejně tak si z nich vyrobíte i přírodní kosmetiku.

Jednou z možností, jak si zajistit bohatou úrodu léčivých rostlin, je pěstování v bylinkové spirále.

Bylinková spirála se hodí i do malých zahrad. foto: Lucie Peukertová

Bylinková spirála se hodí i do malých zahrad. foto: Lucie Peukertová

Tento způsob pěstování bylinek byl v minulosti oblíbený hlavně v přírodních a permakulturních zahradách, kde jste se kromě bylinné spirály mohli setkat také s pěstování na bylinném vrchu či nábytku. Většina bylinek patří mezi nenáročné rostliny, většinou ovšem vyžadují specifickou úpravu stanoviště. Sortiment ze Středomoří vyžaduje plné slunce a půdu bohatou na písek nebo štěrk. Stejně tak je ale dostupný sortiment bylinek, kterým se spíše daří v hluboké půdě bohaté na živiny. Tyto bylinky budou skvěle prosperovat v polostínu nebo dokonce ve stínu. Bylinková spirála umožní pěstování obou těchto vyhraněných skupin, protože její stěny bývají orientované na různé světové strany, na nichž panují zcela odlišné podmínky.

Do bylinkové spirály nakombinujte takové druhy, které zužitkujete. foto: Lucie Peukertová

Do bylinkové spirály nakombinujte takové druhy, které zužitkujete. foto: Lucie Peukertová

Do velké i malé zahrady

Spirála je ideálním řešením i pro malé městské zahrádky, ale nejlepšího efektu dosáhnete ve spirále o průměru minimálně tři metry. Takováto „bylinková stavba“ zaručí bohatou sklizeň a zcela tak pokryje naše potřeby léčivých rostlin. Je jasné, že spirála takových rozměrů zabere nějaké to místo, navíc musíte počítat s tím, že by měla být založena na volné ploše bez výsadeb, které by mohly bylinkám konkurovat nebo jim stínit. V malých zahradách pak stačí bylinná spirála o průměru přibližně dva metry.

V bylinkové spirále se mohou uplatnit i stínomilné druhy léčivek. Dobrým příkladem je česnek medvědí nebo kostival lékařský. foto: Lucie Peukertová

V bylinkové spirále se mohou uplatnit i stínomilné druhy léčivek. Dobrým příkladem je česnek medvědí nebo kostival lékařský. foto: Lucie Peukertová

Založení spirály

Způsoby založení se mohou případ od případu lišit v různých detailech, přesto by bylo vhodné se držet některých postupů. V první řadě je třeba vyhloubit výkop ve stávajícím terénu do hloubky asi dvacet centimetrů. Pokud spirálu zakládáte na trávníku, pak z půdorysu spirály odstraňte travní drn. Nemusíte ho odvážet ze zahrady nebo do kompostéru, stačí ho rozložit na této ploše drnem směrem domů. Ve výkopu začněte pokládat základní kameny, které by měly mít větší rozměr a měly by se provazovat, aby byly stabilní. Nespojujte je žádným stavebním pojivem, stačí je jen prosypat zeminou, která mezery zacelí. Na dno spirály nedávejte ornici, tu si raději ušetřete na pokrytí výsadbových ploch.

Do vnitřní plochy naopak dejte hrubý materiál. Ideální je chemicky nezávadná stavební suť, kámen, staré cihly nebo štěrk. Možná vám přijde zvláštní, že se do spodních vrstev spirály dává stavební odpad, ale pokud je pro zdraví nezávadný, je naopak ideální z toho důvodu, že ho nemusíte odvážet na skládku a navíc si tak vytvoříte důležitou drenážní vrstvu pro odvod přebytečné vody. Bylinky pak nebudou růst ve vlhku, které jim většinou vůbec nevyhovuje. Materiály vrstvěte postupně a zároveň přistavujte patra spirály z kamene. Stavba tak bude stabilní a nezřítí se ani v případě, že na její tvorbu používáte kameny menších rozměrů. Na konec na výsadbové plochy rozprostřete ornici, která poslouží pro výsadbu bylinek. Její mocnost by se měla pohybovat minimálně okolo dvaceti centimetrů.

Klasické bylinkoviště většinou umožňuje pěstování rostlin se stejnými požadavky na stanoviště. foto: Lucie Peukertová

Klasické bylinkoviště většinou umožňuje pěstování rostlin se stejnými požadavky na stanoviště. foto: Lucie Peukertová

Alternativní materiály

Do přírodních zahrad se do spirály hodí hlavně lokální kámen. Na stavbu ho budete potřebovat poměrně dost, proto se snažte spotřebovat kámen ze zahrady nebo ten, který seženete v okolí. Neshánějte zbytečně kámen z jiných oblastí, bude v zahradě působit nepřirozeně. Na stavbu spirály mnozí zahrádkáři používají také staré cihly, které kombinují s kamenem nebo jiným materiálem. Jejich použití je samozřejmě možné, berte ovšem ohled i na estetické působení této bylinkové výsadby, které kámen sluší prostě nejvíce.

Na stěny spirály využijte lokální kámen. foto: Lucie Peukertová

Na stěny spirály využijte lokální kámen. foto: Lucie Peukertová

Co je pro spirálu typické

Bylinkové spirály se mnohdy kombinují také se založením jezírka u paty této bylinkové stavby. Jeho založení není podmínkou, ale pokud je správně situované a kvalitně založené, upravuje mikroklima celé výsadby. Jak už bylo řečeno, spirála umožňuje pěstování bylin s různými požadavky, což je dáno rozdílnými podmínkami v různých částech spirály. Zatímco ve spodní části dobře porostou bylinky náročnější na vodu a živiny, v horních patrech bude převládat sortiment suchovzdorný a na živiny nenáročný. Z těchto míst totiž bude voda stékat spolu se živinami do nižších částí výsadby. Horní část je navíc určena pro pěstování odolných druhů, kterým nebude vadit ani letní přísušek. Ideálním řešením budu rostliny ze Středomoří, jako je levandule, šalvěj, yzop, tymián, saturejka nebo různé druhy pelyňků. Do stinných partií zase vysaďte bylinky, kterým se daří v podrostu. V tomto případě chybu neuděláte mařinkou, kostivalem či česnekem medvědím. Dařit se zde bude i na půdu náročnému libečku.

Pokud nejste v pěstování bylinek zkušení, můžete si jednotlivé druhy označit cedulkou s názvem.

Pokud nejste v pěstování bylinek zkušení, můžete si jednotlivé druhy označit cedulkou s názvem.

Jaké bylinky vybrat

Výběr rostlin je důležitý i v případě bylinkových výsadeb, proto si ujasněte, na co budete vysazené rostliny používat. Na grilování či vaření je vhodný jiný sortiment než v případě, že si chcete vyrábět léčivé čaje nebo kosmetiku. Ve většině případů se ovšem kombinují rostliny se širšími možnostmi uplatnění. Stejně tak se nebojte vedle sebe vysadit druhy vytrvalé a bylinky jednoleté. Ty budete muset zřejmě každý rok vysévat nebo si jejich sadbu předpěstovat ve skleníku či pařníku. Některé bylinky se ochotně samy přesévají, což je případ i měsíčku lékařského. V současné době jsou poměrně oblíbené plané druhy bylinek, které se skvěle uplatní i v bylinkové spirále. Osivo těchto „divokých“ druhů sesbíráte ve volné přírodě nebo ho seženete u specializovaných prodejců. Tímto způsobem si tak snadno vypěstujete diviznu velkokvětou, řebříček obecný, třezalku tečkovanou, mateřídoušku úzkolistou nebo třeba řepík lékařský. Sazeničky si samozřejmě můžete přinést i z louky nebo okraje cest, vždy se ale chovejte ohleduplně a na stanovišti ponechte další rostliny tohoto druhu.

Text a foto: Lucie Peukertová

Kategorie: Rady a Tipy
Tagy: bylinková spirála bylinky v zahradě léčivé bylinky pestovani bylinek
Sdílejte článek

Diskuze

  • Tohle mě velmi zaujalo, máme místo na zahradě kde nyní pěstujeme bylinky ale moc se jim nedaří. JAk je to s tím založením rybníčku u pat spirály? Na kterou stranu? To už v článku nepíšete…

    Lubomír