Zahradní trendy 2013

I zahradní architektura má své ikony. Jednou z nich je výstava Chelsea Flower Show, kde si každý rok dávají dostaveníčko zahradní architekti a designéři z celého světa. Ani náš spolupracovník, architekt Ferdinand Leffler, nebyl výjimkou, a tak vám teď můžeme ještě pěkně začerstva naservírovat ochutnávku toho, co se za poslední rok urodilo v jejich hlavách.

Trend č. 1 – Návrat zdravého rozumu

Jak už tomu v životě bývá, všechno zlé je pro něco dobré. Současná tíživá ekonomická situace s sebou přináší nové trendy, které jsou vedlejším produktem snahy ušetřit, kde se dá. Dotkly se i zahradní architektury. Ta už nějakou dobu hlásá zdravý selský rozum a pokoru. Charakteristický je pro tento trend návrat k přirozené skladbě druhů, užitné funkci zahrady, jednoduchým tvarům i řešením. Člověk přestává být otrokem své zahrady, naopak si ji plnými doušky vychutnává. Architekti už se nebojí přirozeného stárnutí materiálu, vítají ho, stává se přidanou hodnotou – zahrada zraje jako víno spolu s dřevěnou terasou, která šedne a získává patinu, nebo kamennými schody, jež zarůstají mechem. Ustupuje se také od složitých závlahových systémů, spíše se preferují druhy, které umí vystačit s přirozenou vláhou už od začátku.

Přirozená skladba rostlin, která respektuje místo a hravě pracuje s různým vegetačním obdobím jednotlivých druhů. Architektonické nebo umělecké prvky v zahradě se pak proměňují spolu s celou zahradou, střídavě zarůstají a opět se objevují. Taková zahrada vás bude bavit 365 dní v roce.

Nešvary českých zahrad aneb Antitrendy desetiletí

Antitrend č. 1 − Kůra a kameny nahradily rostliny.
Mulčovací kůrou a štěrkem vysypané „bezúdržbové“ záhony jsou reliktem trendu z 90. let. „Lidé začali zaměňovat rostlinnou architekturu, ve které jde o kombinaci a skladbu, zkrátka o znalost druhů, s tím, co je hned vidět a co působí čistě a nenáročně. Dnes už se ví, že kůra není architektura. Přesto stále můžeme vidět mnoho příkladů takových záhonů, ve kterých je tu a tam nějaký keř nebo stromek. V zahradní architektuře se ale naopak cení propojenost a pestrost, zkrátka promyšlená skladba rostlin,“ upozorňuje Ferdinand Leffler.

Demokratizace zahrady v přímém přenosu − jedlé i okrasné rostliny pěkně pospolu. Skoncujme s diskriminací mrkve, hrachu nebo kedluben. Kdo říká, že musí žít v zeleninovém ghettu? Vždyť i jejich vzhled má estetickou hodnotu.

Trend č. 2 – Malý prostor jako inspirace

Tento trend vlastně vznikl z nutnosti. Pro západní společnost je typická vysoká hustota zalidnění a zejména ve městech tak lidé nemají prostoru nazbyt. Přitom možná o to víc touží po zeleni. A tak jsou architekti nuceni hledat chytrá a prostorově úsporná řešení. Inspirují se třeba mrakodrapy a zahradám dávají vertikální rozměr.
Ferdinandův tip: Zahrádka na zdi nemusí být nutně jen dílem odborníků, kteří si za její instalaci řeknou tučnou odměnu. Stačí zapojit fantazii, trochu zapátrat v nabídkách hobbymarketů nebo se poradit v obchodě s plotovými tvarovkami a osobitá vertikální zahrada je na světě. Jen bez pravidelné závlahy se neobejde žádná.

Nešvary českých zahrad aneb Antitrendy desetiletí

Antitrend č. 2 − Okrasné trávy jako ústřední motiv zahrady.
Takzvané ornamental grasses (ozdobné traviny) se staly masovou záležitostí – práce s nimi je jednoduchá, výsledek efektní. „Využívají je hlavně stavební architekti, kteří pracují se zelení jako s hmotou, ale neřeší dynamiku jako zahradní architekt. Traviny mají své opodstatnění, ale mělo by se s nimi více šetřit. Není to trend, jen neznalost druhů,“ vysvětluje architekt.

Trend č. 3 – Barvy

Nebojte se barev. Zapojte fantazii, různé neživé předměty, umělecká díla. Vždy ale k jejich umístění přistupujte s pokorou a nesnažte se přebít přirozenou dominanci živého světa. Vždyť právě ta by měla být smyslem zahrady!
Ferdinandův tip: „Neznamená to nutně, že hned musíte nakoupit plastová křesílka v divokých barvách. Pracujte také s těmi přirozenými barvami: šedou kamenů, rezavě oranžovou Cortenu, temně hnědou proutěného nábytku, černou mořeného dřeva nebo uhlí.“

Méně je více. Velkorysý rozpočet nemusí nutně znamenat podařenou zahradu. Autor téhle hravé, nápadité a přitom zatraceně jednoduché kompozice pracoval se dvěma nepříliš nákladnými prvky: prostý lán prosa oživil skulpturami pletenými z proutí. A porota to ocenila.

„Soudobé trendy jsou do velké míry pozitivním důsledkem finanční krize. Lidé jsou nuceni šetřit, a tak investují pouze do toho, co má smysl. Cení se dobrý nápad, který nevyžaduje mnoho prostředků.“

Barvy nemusí nutně znamenat křiklavě růžovou nebo svítivě modrou. Kombinace zeleně a černé barvy je působivá a má nezaměnitelnou atmosféru. Nic s ní nezkazíte ani v tradičně pojaté zahradě. Místo oblázků můžete vysypat místa kolem sloupků třeba uhlím – je to efektní, a přitom levný nápad.

Trend č. 4 − Vodní prvky

Vodní prvky jsou velmi oblíbené, protože zahradě spolehlivě zajistí dramatický nádech, dynamiku. Dříve znamenaly přepych, dnes už jsou dostupnější. Nemusí jít však zrovna o nákladné vodopády s čerpadlem, jehož roční spotřeba elektřiny bude představovat polovinu vašich nákladů na energii. Stačí originální nápad – třeba stará konev, z které teče voda do malé louže, nebo jen misky, z nichž voda pomaličku odkapává. A pokud se nechcete připravit o moment překvapení, instalujte na zahradě pítko. Pak už vám nezbývá než počkat, až se objeví první opeřenec, který se bude ve vodě s gustem ráchat a zvíří tak roj neposedných kapek.

Peníze jsou vždy až v první řadě. Pokud se vám jich v rozpočtu nedostává, raději počkejte, než abyste se pouštěli do polovičatých řešení. Masivní stůl z tvrdého dřeva od truhláře sice není levná záležitost, ale vydrží roky. A pokud chcete vyladit atmosféru vodním prvkem, nemusíte sahat hluboko do kapsy. Stačí skromný, ale chytrý nápad…

Nešvary českých zahrad aneb Antitrendy desetiletí

Antitrend č. 3 − Jedině golfový trávník!
Kobercové a příliš krátké trávníky vyžadují opičí péči a jsou daleko náchylnější ke spálení a dalším neduhům. „Ale zdá se, že už řada lidí pochopila, že péče o dokonalý trávník jim zabere více času než celý zbytek zahrady. Dnes už zase chceme mít v trávníku sedmikrásky a další druhy, které potěší oko. Zejména kobercové trávníky jsou příliš choulostivé, implementujeme je do úplně jiného prostředí, než ve kterém vyrostly, a pak se divíme, že neprospívají. Směs osiva je to, co má smysl – v praxi pak zkrátka vyhrají druhy, které jsou dostatečně odolné, tedy ty, které podle přírodních zákonů vyhrát mají,“ myslí si Ferdinand.

Tahle zahrada se jako bájný pták Fénix zrodila z popela. Oheň tu symbolizuje nikoli pustošivou, ale naopak blahodárnou očistnou sílu, která osvobodila zahradu od nánosů všeho zbytečného a dala možnost vyrůst jen tomu nejlepšímu a nejsilnějšímu.

Vizitka architekta
Ferdinand Leffler je zahradní architekt a projektant, je zakladatelem ateliéru Flera. Do svého týmu si vybírá pečlivé, spolehlivé a kreativní architekty. Pomůže vám vymyslet zahradu tak, aby byla šitá na míru vašim požadavkům a potřebám, zkrátka abyste se v ní cítili dobře:
„Jsme zastánci toho, že architektura dílčího pozemku by měla mít nějaký příběh, který má začátek, gradaci, pointu… Zahrada by měla být konzistentním propojením všech prvků, funkcí, motivů, které do ní vnášejí požadavky klienta, a měla by mít jednotný rukopis.“
www.flera.cz

Text:  Dominika Záveská ve spolupráci s Ferdinandem Lefflerem
Foto:  Ferdinand Leffler
Zdroj:  časopis HOME, JAGAMEDIA, s.r.o.