10 nejčastějších chyb při péči o živý plot

Živý plot chrání zahradu, vaše soukromí a přitom je sám o sobě poutavou zelení a krásným pozadím pro květiny. Ovšem musíte se o něj pravidelně starat. Dávejte při tom pozor zvlášť na těchto 10 chyb.

1. Nemáte kvalitní nářadí

Živý plot – aby plnil svou úlohu – většinou měří do délky pěkných pár metrů. Pokud nebudete mít k dispozici vhodné nástroje, stane se z údržby namáhavá a zdlouhavá práce. Stříhání a tvarování tak začnete časem pravděpodobně odkládat a dřeviny na to doplatí. S kvalitními zahradnickými nůžkami a plotostřihy bude údržba snazší. Oceníte i nůžky elektrické, akumulátorové nebo dokonce motorové.

2. Zvolili jste špatný typ plotostřihu

Nabídka plotostřihů je velká. Rozmyslete si, který bude pro vás nejlepší.

• Ruční se hodí pro malé plochy a zdatné zahradníky, kteří rádi posilují ruce a prsní svaly.

• Typy s teleskopickou rukojetí oceníte u vyšších plotů.

• Elektrické nůžky jsou vhodné tam, kde k plotu snadno dovedete elektrický kabel a nejde o příliš rozsáhlý porost.

• Akumulátorové plotostříhy jsou vhodné pro práci dále od domu, kdy se nechcete obtěžovat s kabelem obtěžovat. Dnes už nabízejí slušný výkon i výdrž.

• Benzinové nástroje jsou vhodné pro rozsáhlé ploty.

Při nákupu je třeba zohlednit, zda je pro vás důležitá především nízká hmotnost nebo vysoká výkonnost. Pro menší ploty a drobnější zahradníky se hodí kratší lišty, velké plochy snáze ostříháte s lištou delší. Manipulace s benzinovými výrobky je o trochu obtížnější, bývají těžší a vyžadují údržbu motoru. Pro případné zmlazení a tudíž řez silnějších větví je třeba mít k dispozici velmi výkonný plotostřih, nebo pákové nůžky určené pro řez silnějších větví. Překračovat výrobcem doporučený průměr větví se nevyplácí.

3. Nástroje jsou tupé

Ani ty nejlepší nástroje nebudou dobře sloužit bez pravidelné údržby. Pečlivé ostření je nezbytné před každou sezonou, a nejlépe před každým stříháním. Nejen, že práce tak bude snazší, ale především ostré řezy se lépe hojí, nežli tupými nůžkami roztřepená pletiva. Nástroje můžete buď sami naostřit brouskem, nebo je svěřit do údržby odborníkům. Po každém stříhání je očistěte, nejlépe hadříkem namočeným v oleji – ochráníte tak ostří před korozí.

4. Nesprávné stříhání

Střih je pro hustý živý plot zásadní. Zpočátku se nebojte řezu radikálního, podpoří bohaté větvení. Sazenice však nejprve nechejte ujmout, zabere jim to obvykle kolem půl roku. Poté je zkraťte až na třetinu. Střih každoročně opakujte, to už ale stříhejte pouze na polovinu a později ještě méně. Když plot pěkně zhoustne a doroste žádané velikosti, už ho řezem pouze udržujte, a to jednou nebo dvakrát v roce. U stálezelených dřevin je pro řez nejvhodnější konec srpna a září. U listnatých časné jaro. Ploty nikdy nestříhejte v době, kdy hnízdí ptáci! Pro kosy, drozdy a další druhy hnízdící v keřích bývá oblíbeným útočištěm. Pozor také na to, že základna plotu musí být širší, nežli vršek – keře se musí směrem vzhůru mírně zužovat, jinak budou dolní partie strádat nedostatkem světla.

5. Řídce vysazený plot

Sázení živého plotu se řídí jinými pravidly, než je tomu u solitérních dřevin. Zatímco volně rostoucím stromům a keřům je třeba dopřát dostatek prostoru, aby se mohly rozvinout do své dospělé krásy. Dřeviny, z nichž má vyrůst živý plot, se naopak dávají blízko sebe. Pokud je vysadíte příliš daleko, hustý stříhaný živý plot z nich nevypěstujete. Sázejte tři sazenice na metr, u nízkých plotů i čtyři. Praktická bývá výsadba ve dvou řadách do sponu – hustý plot tak vypěstujete snáze a dříve. Pokud jste již vysadili příliš řídký živý plot, můžete do mezer podsadit nové stromky. V okolním porostu jim prostříhejte trochu místa, aby měly světlo, a pravidelně je zalévejte a hnojte.

6. Příliš hustá výsadba

K této chybě dochází méně často, natěsnat na metr více než čtyři až pět sazenic totiž není snadné. Pokud se to povede, živý plot brzy velmi pěkný a hustý. Ovšem jak rostliny zesílí, jejich kořeny si mohou až příliš konkurovat a některé stromky tak začnou usychat. Jestliže jste se této chyby už dopustili, buď některé jedince včas odstraňte, nebo věnujte zvýšenou pozornost zálivce a hnojení.

7. Nedostatečná zálivka

Nežli se sazenice ujmou a rozvinou kořeny a kořínky do plné šíře a hloubky, potřebují pravidelnou závlahu. Nenechte je strádat a v počátcích jim vodu dopřejte, v dalších letech již většinou žádnou vyžadovat nebudou. Zatímco ani extrémně suché léto neublíží ptačímu zobu nebo pámelníku, naopak smrky uschnout mohou. Pro zalévání sazenic platí, že než každodenní malá zálivka je lepší dávat dřevinám vodu méně často, ale ve velkém množství. Pokud bude vláha jen na povrchu, kořeny ji tam budou hledat a nerozvinou se do hloubky tak, jak by měly. Pozor na to, že stálezelené dřeviny mohou žíznit i v zimě, jakmile stoupne teplota nad nulu a je sucho, zalijte je.

8. Moc hnojiva škodí

Růst živého plotu podpoříte hnojením. Ovšem pozor na výrobky s velkým množstvím dusíku, který podporuje růst. Ty dávkujte – a to velmi opatrně – jen na jaře a v létě. Naopak zcela je vynechte na sklonku léta a na podzim. V této době je podpora růstu na škodu, pletiva nemají čas vyzrát a nebudou odolná proti mrazu. Vyplatí se hnojení kompostem, který obsahuje vyvážený poměr živin. Využít můžete i přírodní tekutá hnojiva, jako jsou zkvašené kopřivy či drůbeží trus, ale raději jen do půli srpna. Vyzrávání pletiv a přípravu dřevin a zimní spánek mohou podpořit k tomu speciálně vyráběná hnojiva. Pomalu rozpustné tablety či pelety jsou vhodnější, protože je kořeny využívají postupně a nezatěžují zbytečně okolní půdu. Pokud použijete rozpustná, nikdy nepřekračujte dávkování. Domácím minerálním hnojivem, které může živému plotu prospět, je dřevěný popel, který rozhodíte ve slabé vrstvě pod plot.

9. Omezený výběr dřevin

Thuje rostou rychle, ale je škoda vysazovat živé ploty pouze z nich. Budou fádní a tuctové. Navíc mnohé jsou, podobně jako jalovce, přenašeči rzi hrušňové, která decimuje hrušně po celé republice. U atraktivního, stálezeleného buxusu, je tu zase nebezpečí zavíječe zimostrázového, který se v poslední době nebývale šíří. Ochránit proti němu celý plot je velmi obtížné. Pro nízké tvarované ploty do výše jednoho metru můžete vyzkoušet například tavolník, dřišťál, ptačí zob, skalník, hlošinu, brslen, cesmínu, mahonii. Pro ploty udržované ve výšce od jednoho do tří metrů je ideální pámelník, tavolník, skalník, dřišťál, cesmína, habr, buk, pustoryl hloh, šeřík, střemcha, zlatice a další.

10. Půda není nijak chráněná

Nezapomeňte čerstvě vysazený plot mulčovat. Chráníte tak kořeny před výkyvy teplot a vysycháním a činíte půdu úrodnější. Ke zdraví a kvalitě půdy mulč přispívá nejen tím, že se postupně rozkládá, ale také chrání půdní mikroorganismy pod povrchem půdy, které UV záření zabíjí. Navíc ochranná vrstva ušetří zálivku a také potlačí růst plevelů. Nově založený plot proto mulčujte až do doby, než se natolik zapojí, že pod něj materiál nevsunete. Ideální jsou sláma, seno, posečená tráva v dvou až třícentimetrové vrstvě, aby nehnila. Pokud zvolíte oblíbenou borku, počítejte s tím, že půdu mírně okyseluje a živiny dodá až za dlouho. Mulč pokládejte na kyprou, zalitou zeminu a pravidelně vrstvu obnovujte. V zimě můžete trochu přistlat, zvláště za holomrazů dřeviny ochranu kořenů ocení.

Jana Bucharová, foto Shutterstock

Více informací se nachází v srpnovém vydání z roku 2017.