Jak se zbavit malých černých mušek u pokojových rostlin? 4 jednoduché způsoby, jak na to
Malé, ale otravné. Mušky, které se rojí kolem pokojových rostlin, jsou nejen nepříjemné na pohled, ale mohou také uškodit vašim rostlinám. Přemýšlíte, odkud se vzaly a jak se jich úspěšně zbavit? Máme pro vás několik užitečných tipů.
Rostlina, která odolá mrazům? Nevyžaduje mnoho péče a bude vám dělat radost
Brunera velkolistá vyniká okrasnými zelenými listy s kresbou a světle modrými květy, které si můžete snadno splést s jinými velmi podobnými rostlinami. Proto se jí také říká falešná nezábudka. Ačkoliv původně rostla na Kavkaze, postupně si našla místo i v našich zahradách a na dvorech.
Z opuštěného pole vytvořili zelenou oázu: Inspirujte se příběhem manželů s vášní pro zahrady
Toužíte po zahradě, která není jen krásná, ale také šetrná k přírodě? Tato zahrada je důkazem toho, že takovou můžete mít i vy.
Jak účinně ochránit rostliny před mrazem: Na co si dát pozor při použití netkané textilie nebo mulče?
Zima může být pro zahrádkáře obdobím obav, zvláště pokud jde o ochranu rostlin před mrazem a nepříznivými podmínkami. Příprava zahrady na zimu je klíčová pro zajištění toho, aby se vaše rostliny na jaře opět probudily do života. V tomto článku se podíváme na čtyři efektivní způsoby, jak můžete chránit své rostliny během chladných měsíců.
Podzimní balkon: Jaké rostliny využít pro vytvoření atraktivní výsadby v květináčích?
Koncem léta pěstitelská sezóna ještě nekončí. Pokračuje podzimem, který je skvělou příležitostí na vytvoření atraktivních, barevně poutavých výsadeb v květináčích a různých jiných vegetačních nádobách. Ty se následně mohou stát ozdobou balkonu, terasy nebo vstupních prostor do domu.
Jak začít s obnovou zahrady zasažené povodní? Praktický návod, jak ji zachránit krok za krokem
Zahrada po povodních vypadá tragicky. Nejednoho člověka rozbrečí. Nezoufejte si však. Nyní je čas na její obnovu. A my pro vás máme poutavé čtení plné praktických rad. Poradíme vám, jak se vypořádat s následky povodní. Od první pomoci na zasažené zahradě, až po její obnovu.
10 okrasných keřů do zahrady: Bez námahy představují krásnou zahradu bez starostí
Okrasné keře dávají zahradě jedinečný charakter. Chcete mít i vy krásnou zahradu na kterou se budete s radostí dívat, byť na ni nemáte příliš času? Máme pro vás tipy na keře, u nichž i s minimální péčí dosáhnete, že budete mít zahradu plnou krásných okrasných keřů. Je přitom jedno, zda jste zkušený zahradník nebo začátečník, s našimi tipy si snad vyberete ty keře, které vám budou dělat radost po celý rok.
Banánovou slupku raději nevyhazujte. Pomůže vám dosáhnout krásnějších a zdravějších rostlin
Banány jsou nejen oblíbeným ovocem, ale také skvělým pomocníkem pro naše pokojové rostliny. Mnoho lidí si možná neuvědomuje, jak cenné látky se nacházejí v banánových slupkách, které často končí v odpadkovém koši.
Jak vyřešit v zahradě úzký a svažitý prostor? Pomozte si optickými triky
I zahrada na malém a úzkém prostoru může nabízet krásu po celý rok.
5 základních chyb při pěstování rostlin a jak se jim vyhnout. Nepřehánějte to se zaléváním
Pěstování květin je nejen krásným koníčkem, ale také způsobem, jak si doma vytvořit příjemné a útulné prostředí. I když se to může zdát jako snadná činnost, mnoho začínajících zahradníků se dopouští chyb, které mohou vést k neúspěchu. V tomto článku se podíváme na pět nejčastějších chyb při pěstování květin a nabídneme tipy, jak se jim vyhnout.
Exkurze do historie zahrady
Změna funkce zahrady se během historie výrazně měnila spolu se změnou hospodářské a celospolečenské situace. Řecké a římské zahrady se objevovaly u antických vil a byly výsadou pouze toho nejbohatšího obyvatelstva.
Často se zde kombinovala reprezentativní část zahrady s hospodářským dvorem, který zajišťoval obživu majiteli a lidem, kteří se starali o samotný chod hospodářství. Zajímavou atmosférou oplývaly maurské zahrady, které se nacházely u paláců mocných vládců. Tyto formální skvosty se symbolickými vodními prvky opět upozorňovaly na moc jejich majitelů a plnily hlavně reprezentativní funkci.
Pokud se v čase přeneseme do středověku, najednou zjistíme, že zahradní umění tak trochu upadlo. Sídla vládců najednou plnily spíše funkci obrannou, zatímco reprezentativní aspekt ustoupil do pozadí. Pouze mezi hradbami se krčily malé rajské zahrady, kde svůj volný čas trávila hradní paní. Tyto malé oázy zeleně byly opět protkány křesťanskou symbolikou, která tuto dobu charakterizuje většinu společnosti. Kromě rajských zahrad se také setkáváme s lékárenskými a užitkovými zahrady u klášterů, kde se mniši zabývali pěstováním zeleniny, ovoce a nepřeberného množství bylin, které v té době představovaly jediná opravdu funkční léčiva. Situace se opět změní s nástupem nového architektonického stylu, který opět vychází ze společensko-historických souvislostí dané doby. Řeč je o renesanci, která se zahradním uměním provedla pravé divy. V té době se zahrady plošně zvětšují, nabývají opět reprezentační funkci a doslova překypují symbolikou. Obzvláště zajímavé jsou zahrady italského manýrismu, které pomocí vodních prvků či plastik vyprávěly různé mystické příběhy.
Renesanční zahrady se oproti těm středověkým výrazně rozrostly, protože se snížila potřeba obrany, společnost se uvolnila a přestala se zavírat za neprůstřelnými hradbami. Navíc se v této době začínají budovat již pohodlnější zámecká sídla.
Od monumentálnosti po sběratelskou vášeň
Postupem času se renesanční zahrada přeformovala do barokního stylu, který opět dával najevo moc jejího majitele. Zvláště ve Francii zahrady sloužily jako vizitky šlechticů, které poukazovaly na nebývalé bohatství. Dokladem tohoto trendu je jedno z největších děl zahradní architektury, francouzské Versailles.
Typickým znakem barokních zahrad je jejich napojení na městský urbanismus nebo na okolní volnou přírodu. Koncept byl stále pravidelný a většinou ho tvořily na sebe navazující tematicky odlišně zaměřené zahradní celky. Barokní zahradní architekti se rádi inspirovali antickými božstvy a hrdiny, jejichž sochy se pak v těchto zahradách objevovaly. Velký zlom v zahradní architektuře přichází s krajinářskou anglickou zahradou, která již plně ztrácí hranice a napojuje se na okolní krajinu. Mohutné zdi nahrazují rafinované ha-ha příkopy, které nebrání průhledu do dálek.
Hlavním tématem anglické krajinářské školy je okouzlení přírodou, která se najednou stává hlavním tématem. Zatímco ve francouzské barokní zahradě bylo vše striktně pravidelné, anglická krajinářská zahrada pravidelné linie zcela popírá. Ačkoliv tato nádherná díla zahradní tvorby působí na první pohled opravdu přirozeně a jakoby vycházela z původní krajiny, nenechme se tímto pocitem zmást. Za touto přírodní scenérií se skrývají pompézní terénní úpravy zcela přetvářející části původního terénu a mnohdy dokonce také odklonění koryt vodních toků. Přesto je tento zahradní styl blízký i současné společnosti.
19. století spolu s vědeckým pokrokem a rozšířenými možnostmi cestování přináší zcela odlišný směr při tvorbě zahrad. Okouzlení přírodou stále trvá, ale nastupuje nová éra zahradního sběratelství, které se v té době stává prestižní záležitostí. Z dalekých cest si šlechtické rody přivážely v té době příliš nepoznané rostliny hlavně z Ameriky a Asie. Některým těmto druhům se na našem území opravdu zalíbilo a dnes je kvůli jejich expanzivitě považujeme za obtížné plevely. Ve šlechtických zahradách mnohdy vznikly neuvěřitelně bohaté sbírky, které dnes v několika případech plní funkci arboret a botanických zahrad.
Vývojový trend současnosti
Současné zahrady vycházejí z různých zahradních stylů, které přímo ovlivňuje architektonický styl samotného domu. Negativním aspektem mnohých současných zahrad je kombinace více zahradních stylů na jednom pozemku, což způsobuje výraznou nejednotnost. Na druhou stranu si čím dál tím vice majitelů pozemků povolává na pomoc odborného zahradního architekta, který pomůže jak se sjednocením zahradního stylu, tak i s technickými stránkami celého projektu. V posledních letech se kromě klasické okrasné zahrady začíná rozvíjet trend přírodních a permakulturních zahrad, které vycházejí z toho, že vše krásné je zároveň i užitečné. Tento ryze přírodní směr popírá použití synteticky vyráběných podpůrných prostředků určených na ochranu rostlin. Stejně tak v této zahradě nemají prostor synteticky vyráběná hnojiva. V přírodních zahradách se do popředí dostává i stránka samozásobitelství, která na několik let z většiny zahrad prakticky vymizela.
Zelená zahrada
Máte rádi zahradu fungující na přírodních principech, ze které si sklidíte vlastní zdravou zeleninu, ovoce nebo třeba bylinky? Tak si vytvořte krásnou zelenou zahradu fungující i bez použitých syntetických hnojiv a chemických postřiků. Možná vás pak překvapí, kolik užitečných živočichů se vám do zahrady pak nastěhuje a pomůže vám s redukcí obávaných chorob i škůdců.
Přírodní a permakulturní zahrady jsou v současné době poměrně dost oblíbeny dokonce i u městských obyvatel, kteří si uvědomili, že tak nějak neustále s přírodou vlastně bojujeme. Přitom nám mnoho užitečných živočichů pomůže s omezením populace žravých housenek nebo třeba mšic, které tak rády okupují zeleninu i mnohé květiny.
Dokonce možná pochopíme, že je mezi rostlinami mnoho pomocníků, kteří v sousedství jiných rostlin dokážou své okolí zásobovat dusíkem a zároveň látkami vyměšovanými svými kořeny spolehlivě zahubí háďátka a jiné škůdce. Již dříve jsme si jednoduše zvykli, že všechny problémy vyřešíme pomocí několika desítek kilogramů granulek s koncentrovanými živinami, které nahradí jinak neuvěřitelně všestranný kompost a zelené hnojení. Nač řešit složité vztahy mezi jednotlivými rostlinami a půdními organismy, když nám stačí jen sáhnout po prostředku, který mi sice pomůže s housenkami, ale zároveň vyhubí i jiné druhy hmyzu. To nejjednodušší obvykle nebývá to nejlepší a dlouhodobě udržitelné. Proto je na čase změnit úhel pohledu a vytvořit zelenou zahradu, do které se budeme rádi vracet s pocitem, že něco děláme opravdu dobře.
Zelená zahrada a přehnaná ekologie
Někomu možná přijde trochu absurdní, že se v dnešní době přehlcené komerčně prodávanými zahradními přípravky vůbec zabýváme tím, co jíme a jestli náhodou své okolí spíše nezamořujeme. Jisté obavy jsou ovšem na místě.
Všechny syntetické látky totiž způsobují ekologické zatížení, protože je neumíme používat ve správném množství a ve správný čas. Zvykli jsme si na sterilní pořádek nejen ve svých domovech, ale také na zahradě, kde úzkostlivě vše hnojíme a stříkáme. Přitom si vlastně zbytečně komplikujeme situaci. Nadbytečné hnojivo z trávníku se časem vyplaví do podzemních vod, kde způsobí silnou eutrofizaci, navíc půda hnojená pouze syntetickými granuláty postupem času přichází o veškerý půdní život a běžně prodávané postřiky vyhubí kromě škůdců i užitečné živočichy. Zahrada je sice na první pohled upravená, ale pokud byste vynechali jednu z činností, systém se rychle začne hroutit. Pokud tedy chcete mít krásnou zelenou zahradu, která navíc nabídne i zdravou sklizeň a vy se nebudete muset pokaždé v případě potřeby zeleniny vydat do supermarketu, pak to s ekologií opravdu nepřeháníme.
Příroda za okny
Na přírodní zahradě vše funguje zcela jinak. Zelenina se pěstuje v pestré polykultuře, kde se kombinují klasické zeleninové druhy s bylinkami a užitečnými rostlinami, kterými mohou být třeba rostliny z čeledi bobovitých.
Bakterie na hlízkách těchto praktických rostlin totiž dokážou přeměnit vzdušný dusík na přijatelnou formu pro rostliny. V blízkosti takových rostlin pak můžete pěstovat druhy náročné na tento prvek a navíc jím nebudete muset dodatečně již hnojit. Syntetická hnojiva nahraďte kompostem nebo v případě dostupnosti zetleným chlévským hnojem. Tato hnojiva dodají do půdy organickou hmotu, která představuje bohatě prostřený stůl pro půdní mikroorganismy. Ty vytváří tu pravou podstatu půdního profilu, protože bez nich nedochází k nutným rozkladným procesům a celý systém se následně zhroutí.
Okrasné mulčovací materiály nahraďte přírodní štěpkou, kamennou drtí, jemně posečenou trávou nebo třeba slámou. Uvidíte, že i tyto materiály zahradě náramně sluší. Přírodní zahrada může na někoho působit jako změť různých druhů rostlin, které si tu dělají tak trochu co chtějí, ale i tento rádoby prales má svůj vnitřní systém. Ten pochopíte časem, až začnete sklízet množství zdravým plodů a zeleniny, které budou najednou chutnat úplně jinak a budou opravdu zdravé. Přírodě se přestaneme bránit a naopak jí otevřeme dveře a pozveme ji do zahrady, kde nám ukáže nové obzory v zahradní architektuře.
