Moderní dřevostavby jsou z architektonického i technického hlediska na takové úrovni, že už dnes odpovídají obytným standardům, které se očekávají do budoucnosti. Na rozdíl od zděných domů představují hlavně rychlou a jednoduchou výstavbu.
Dřevostavby už dávno nepatří mezi opomíjené stavby. Díky svým vlastnostem a vysokému komfortu, který rodinám nabízejí, se dnes již těší stejné oblibě jako zděné domy. Ale není dřevostavba jako dřevostavba. Nutno říci, že každý dodavatel má trochu jiné výrobní postupy, používá jinou technologii a také má různé zkušenosti. A právě zkušeností má společnost RD Rýmařov nejvíce, vždyť už je na trhu přes 50 let.
Nízkoenergetický rezidenční areál Bidli v Rodově v blízkosti Hradce Králové bude tvořit 194 bytových jednotek v dispozicích 1+kk až 5+kk, ke kterým budou přiléhat předzahrádky. Všechny jednotky budou rozmístěné ve dvoj-a trojdomech, řadových domech, případně v solitérním rodinném domě, a celý komplex doplní multifunkční sportovní hřiště.
Jižní svah, dostatek slunce a úžasný výhled charakterizují jednu z nejlukrativnějších lokalit v Bratislavě – Briežky. V rámci vznikající výstavby zaujme jednoduchý přízemní dům umístěný v horní části kopce.
V podhorském regionu Horní Rakousko, který je charakteristický nižšími kopci a nádherným výhledem na Alpy, nedávno vyrostl moderní rodinný dům – dřevěný bungalov. Jednou částí levituje nad mírně se svažujícím svahem, ve skutečnosti pevně stojí nad vlastní garáží.
Na konci slepé ulice vyrostl rodinný dům, tvarem připomínající někdejší stodoly. Díky přírodním materiálům nepůsobí rušivě ani jeho větší objem.
Mnoha moderním stavbám čtenáři vyčítají chlad a neosobní vzhled. Jednoduchá nízkoenergetická stavba v Zálesí je přesným opakem.
Ozelenit střechu dřevostaveb? Ano! A to přesto, že se dřevostavby většinou nacházejí na okrajích velkých měst či v menších městech nebo na vesnicích, kde je zeleně obvykle dostatek. Smysl tu však mají, plní stejné funkce, z nichž především kvalitnější hospodaření s vodou a větší produkce kyslíku nabývají na důležitosti kdekoli.
Domy na stromech, nebo v těsném kontaktu s nimi, jsou obvykle menší chatky, v nichž se dá jen přespat, maximálně umýt. V případě rakouského „stromodomu“ však nemůže být řeč o nedostatku prostoru.
Jako kaštan z pichlavé zelené slupky se v zarostlé zelené zahradě pod statným kaštanem vyloupl dům s tmavohnědou fasádou.
Na hranici Dorsetu a Devonu na Britských ostrovech jsme našli pozoruhodnou dřevostavbu, která může být inspirací pro všechny, kdo chtějí bydlet nebo trávit volné dny co nejblíže přírodě, ale zároveň jít s dobou.
Kapuce je rychlou a efektní ochranou před nepřízní počasí, ale slyšeli jste už o domě, který by byl ukrytý v kapuci?
O možnosti postavit si jako nové obydlí dřevostavbu se uvažuje dnes již s naprostou samozřejmostí. Byť nakonec stavebník třeba tuto variantu nezvolí, ukazuje to, že dřevostavby získaly pevnou pozici. Nejen o tom se můžete přesvědčit na několika letošních tematických veletrzíc
Skladby obvodových konstrukcí dřevostaveb dosahují tepelného odporu minimálně R = 5,5 m2. K/W (platná norma vyžaduje hodnotu Rn = 3,0 m2. K/W). Vysoká hodnota tepelného odporu znamená nízkou spotřebu tepla na vytápění a v létě zase energie na chlazení.
Dřevostavby díky sendvičové konstrukci dosahují lepších akustických vlastností, než jakými disponují masivní stavební konstrukce. To pomáhá realizátorům vytvářet obytný prostor, v němž převládá ticho a pohoda bez rušivého hluku okolí.
Konstrukce dřevostaveb zabezpečuje vysokou variabilitu, což umožňuje realizovat jakékoli dispoziční řešení včetně různých přechodů, galerií, lodžií nebo zimních zahrad. Montované prvky dovolují jednoduché změny v dispozici stavby i v době jejího průběhu.
V případě, že investor už má konkrétní představu, lze projekt stavby přizpůsobit požadavkům, případně přepracovat už existující dokumentaci tak, jak to vyžaduje výroba a realizace dané montované stavby.
Ve dřevostavbách se používají materiály dostatečně odolné proti povětrnostním vlivům, jako je slunce, sníh nebo déšť. Jsou schopny regenerace a stavbu tedy lze realizovat i v zimních měsících. Jelikož montovaná stavba se zhotovuje tzv. suchým procesem, tedy z materiálů, které nevyžadují schnutí z důvodu uvolňování zabudované vlhkosti, je možné ji okamžitě po dokončení obývat.
Dřevo je úplně obnovitelný a ekologický materiál. Při přepočtu spotřeby energie na výstavbu, provoz a likvidaci budovy vzhledem k produkci CO2 má dřevo ve stavební konstrukci zápornou bilanci emisí, protože v době růstu strom pohltí více škodlivin, než jich po zabudování budova vyprodukuje. Ostatní komponenty v konstrukcích jsou také recyklovatelné a minimálně zatěžují životní prostředí.
Díky dřevu se zabezpečí v budově příjemné tepelné a vlhkostní klima. Vysokou vlhkost v interiéru dřevo výborně absorbuje a naopak, v případě příliš suchého vzduchu ji postupně uvolňuje do prostředí. Tento jev zabraňuje nahromadění vlhkosti, tedy i tvorbě plísní a mikroorganismů.
Průměrná délka výstavby dřevostavby, tedy klasického zděného domu, je zhruba 13 až 18 měsíců. Výstavba montovaného domu trvá od 2 do 12 týdnů podle zvoleného stádia dokončení a zbaví investory problémů se sháněním stavebních materiálů a plánovaním dodávek.
Každý dům potřebuje mít dobré základy, pevný podklad, na němž je postaven, izolaci proti vlhkosti a izolaci proti únikům tepla. Jinak to není ani při dřevostavbě. Dřevo má příznivý poměr nízké hmotnosti a vysoké pevnosti. Vzhledem k nižší hmotnosti celé stavby umožňuje navrhnout lehčí, tedy i levnější základovou desku.
Větší vnitřní prostor dřevostavby oproti klasickému domu zajistí lepší využití zastavěné plochy. Vzhledem k malé tloušťce obvodové stěny ušetří investor přibližně 10% cenného prostoru, který by v případě klasické stavby vyplnil jen stěnami. To znamená, že u domu s celkovou plochou 100 m2 získáte navíc jeden pokoj s rozměry 3 × 3,5 m.
Za zdokonalení kvality dřevěných konstrukcí bez ohledu na jejich geografické situování vděčíme několika faktorům – nové materiály na bázi dřeva, moderní spojovací prvky, racionální metody zpracování a ochrany dřeva před požárem a povětrnostními vlivy. Tyto stavby zasahují do přírodního a kulturního systému minimálně a současně v něm vytvářejí rovnováhu díky správně použitým konstrukčním prvkům a systémům.
Při plánovaní dřevostavby si můžete vybrat mezi základním a difuzně otevřeným konstrukčním systémem. Oba tyto stavební systémy prošly procesem certifikace a lze je definovat jako certifikované stavební systémy. Proces certifikace zohledňoval mechanickou odolnost, stabilitu a únosnost konstrukce, požární odolnost, propustnost vodní páry nebo i odolnost proti vlhkosti.
Základní konstrukce dřevostavby představuje donedávna nejvíce používaný a lety ověřený systém. Základním principem je dřevěná nosná konstrukce z vnitřní strany uzavřená parozábranou. Funkcí parozábrany je zabránění přechodu vzdušné vlhkosti do konstrukce a tím jejímu znehodnocení, jakož i vytvoření vzduchotěsné roviny, která brání úniku tepla ze stavby. Takto navržená konstrukce umožňuje použití materiálů s větším difuzním odporem. Cena dřevostavby je v porovnání s materiály používanými v difuzně otevřené konstrukci několikanásobně nižší. Hlavní výhodou tohoto systému je tedy cenová dostupnost.
V posledním období však systém s parozábranou nahradil difuzně otevřený systém. Ten představuje v porovnání se základním systémem alternativu zdravějšího bydlení v podobě difuzně otevřené stavby. Principem systému je přechod plynů přes danou konstrukci (například obvodovou stěnu) – ve stavebnictví tento proces probíhá mezi suchým vzduchem a vodní párou. Výsledkem těchto fyzikálních procesů jsou konstrukce se sníženým rizikem vzniku plísní, hub a mikroorganismů, zvýšenou kvalitou vnitřního ovzduší a příznivým vysušováním konstrukce v zimním období. Difuzně otevřený systém nabízí použití různých izolačních a konstrukčních materiálů. K základním izolantům patří minerální izolace, kterou lze variovat s dřevovláknitými izolacemi, foukanou celulózou nebo ovčí vlnou. Konstrukční desky OSB je možné nahradit sádrovláknitými deskami, difuzně otevřenými dřevovláknitými deskami, případně deskami z lisované slámy.
Konstrukce obvodové stěny
Základní konstrukční systém
U = 0,18 W/(m2. K), tloušťka 312 mm
Vnitřní nátěr
Sádrokartonová deska 12,5 mm
Dřevěný rošt + vzduchová mezera 60 mm
Parozábrana AIRSTOP VAP 0,2 mm
Dřevěná rámová konstrukce + minerální izolace 120 mm
Deska OSB 3 12mm
Lepidlo na desku OSB 3 mm
Izolace EPS 70F 100 mm
Stěrka + sklotextilní síťka 2 mm
Fasádní omítka 2 mm
Konstrukce obvodové stěny
Difuzně otevřený systém
U = 0,18 – 0,09 W/(m2. K), tloušťka 335 – 505 mm
Vnitřní nátěr
Sádrokartonová deska 12,5 mm
Dřevěný rošt + vzduchová mezera 60 mm
Deska OSB s přelepenými spoji 18 mm
Dřevěná rámová konstrukce + minerální izolace 120 mm
Deska DHF 15 mm
Lepidlo na desku DHF 3 mm
Fasádní minerální izolace 100 až 200 mm
Stěrka + sklotextilní síťka 2 mm
Fasádní omítka 2 mm
TEXT PETER GREGOR, DREVSTAV SLOVAKIA
FOTO DREVSTAV SLOVAKIA
