Moderní dřevostavby jsou z architektonického i technického hlediska na takové úrovni, že už dnes odpovídají obytným standardům, které se očekávají do budoucnosti. Na rozdíl od zděných domů představují hlavně rychlou a jednoduchou výstavbu.
Více než čtvrtina Norů vlastní „hytte“ – dřevěnou boudu, kterou využívají k lyžařským nebo rybářským výletům. Ze Spojených států do Osla přesazený manželský pár se dvěma dětmi si norský životní styl tak zamiloval, že si nechal jednu dřevěnku vystavět. Úctou k tradici se ale Američané Scott Young a Christine Griffin Young moc svazovat nenechali. Jejich hytte je naprosto komfortní.
Když Pavel Horák s Václavem Zahradníčkem zakládali v roce 2002 své architektonické studio, byl zájem Čechů o dřevostavby mizivý. Od té doby se více než zdesetinásobil. S architektem Pavlem Horákem jsme si povídali o tom, kam dřevěné stavby kráčí a čím okouzlují své spokojené uživatele.
Velké slaměné klobouky jsou dnes módním trendem na plážích, ale věřili byste, že podobný umně tvarovaný klobouk může mít i střecha dřevěného domu? Samozřejmě, tento dřevěný dům je velmi speciální a stojí na civilizací málo dotčeném místě.
Zvažujete možnost, že váš nový dům bude dřevostavba? Ze dřeva se dá stavět několika způsoby, každá z konstrukcí má přitom svá specifika, přednosti, ale i limity.
Na dohled krkonošských svahů, na okraji Zlaté stezky stojí chaloupka… Vlastně pořádný dům, který – ač nový – vypadá, jako kdyby zkrotil čas: je moderní, a přesto přirozený. Trochu kamenný, trochu dřevěný a v něm místo hned pro tři generace obyvatel.
Líbí se vám klasické domy v podobě stodoly s moderními úpravami? Tento projekt překvapí nejen příjemným interiérem, ale zejména možností přizpůsobit se k aktuálním potřebám a požadavkům majitelů.
Šikovné jednopodlažní dřevostavby s jasnou geometrickou formou jsou velmi praktickým trendem. Podobnou navrhli architekti z ateliéru Studio Olgoj Chorchoj na jižním okraji obci Čenětice.
V půvabné horské obci Lumbrein ve švýcarském kantonu Graubünden stála velká stará dřevěná stodola, která měla být brzy srovnána se zemí. Když ji však manželé Schweitzerovi spatřili, okamžitě věděli, že se bourání konat nebude…
Světlé vzdušné prostory, neobvyklý geometrický tvar, velké prosklení, pultová střecha s mírným sklonem a věžička charakterizují „Dům pod hradem“. Takto nazvali novostavbu architekti z ateliéru MODULORA, kteří návrh domu realizovali.
Elegantní geometrický, tvarově čistý dům v obci Říčany u Prahy působivě využívá pozemek ve prospěch obyvatel, zejména díky atypickému půdorysu a členění interiéru. Cílem architektů bylo vytvořit příjemný obytný prostor, který by co nejefektivněji využíval možnosti pozemku i samotné stavby. Jak se líbí vám?
Atypická dřevostavba v malé vesničce nedaleko Hradce Králové je složena ze čtyř základních celků odlišených tvarem, fasádou i využitím splňuje vysoké nároky na bydlení. Nadstandard v interiéru znamená, že každý pokoj má svoji prostornou šatnu a koupelnu, avšak velmi působivé je i propojení s exteriérem, které existuje na více úrovních.
Zapomeňte na poučky! – chtělo by se zakřičet při bližším pohledu na moderní dřevostavbu nedaleko Prahy. Navzdory zažitým principům jej totiž architekti navrhli „v protisměru“. Přesto, anebo možná právě proto, perfektně funguje.
Skladby obvodových konstrukcí dřevostaveb dosahují tepelného odporu minimálně R = 5,5 m2. K/W (platná norma vyžaduje hodnotu Rn = 3,0 m2. K/W). Vysoká hodnota tepelného odporu znamená nízkou spotřebu tepla na vytápění a v létě zase energie na chlazení.
Dřevostavby díky sendvičové konstrukci dosahují lepších akustických vlastností, než jakými disponují masivní stavební konstrukce. To pomáhá realizátorům vytvářet obytný prostor, v němž převládá ticho a pohoda bez rušivého hluku okolí.
Konstrukce dřevostaveb zabezpečuje vysokou variabilitu, což umožňuje realizovat jakékoli dispoziční řešení včetně různých přechodů, galerií, lodžií nebo zimních zahrad. Montované prvky dovolují jednoduché změny v dispozici stavby i v době jejího průběhu.
V případě, že investor už má konkrétní představu, lze projekt stavby přizpůsobit požadavkům, případně přepracovat už existující dokumentaci tak, jak to vyžaduje výroba a realizace dané montované stavby.
Ve dřevostavbách se používají materiály dostatečně odolné proti povětrnostním vlivům, jako je slunce, sníh nebo déšť. Jsou schopny regenerace a stavbu tedy lze realizovat i v zimních měsících. Jelikož montovaná stavba se zhotovuje tzv. suchým procesem, tedy z materiálů, které nevyžadují schnutí z důvodu uvolňování zabudované vlhkosti, je možné ji okamžitě po dokončení obývat.
Dřevo je úplně obnovitelný a ekologický materiál. Při přepočtu spotřeby energie na výstavbu, provoz a likvidaci budovy vzhledem k produkci CO2 má dřevo ve stavební konstrukci zápornou bilanci emisí, protože v době růstu strom pohltí více škodlivin, než jich po zabudování budova vyprodukuje. Ostatní komponenty v konstrukcích jsou také recyklovatelné a minimálně zatěžují životní prostředí.
Díky dřevu se zabezpečí v budově příjemné tepelné a vlhkostní klima. Vysokou vlhkost v interiéru dřevo výborně absorbuje a naopak, v případě příliš suchého vzduchu ji postupně uvolňuje do prostředí. Tento jev zabraňuje nahromadění vlhkosti, tedy i tvorbě plísní a mikroorganismů.
Průměrná délka výstavby dřevostavby, tedy klasického zděného domu, je zhruba 13 až 18 měsíců. Výstavba montovaného domu trvá od 2 do 12 týdnů podle zvoleného stádia dokončení a zbaví investory problémů se sháněním stavebních materiálů a plánovaním dodávek.
Každý dům potřebuje mít dobré základy, pevný podklad, na němž je postaven, izolaci proti vlhkosti a izolaci proti únikům tepla. Jinak to není ani při dřevostavbě. Dřevo má příznivý poměr nízké hmotnosti a vysoké pevnosti. Vzhledem k nižší hmotnosti celé stavby umožňuje navrhnout lehčí, tedy i levnější základovou desku.
Větší vnitřní prostor dřevostavby oproti klasickému domu zajistí lepší využití zastavěné plochy. Vzhledem k malé tloušťce obvodové stěny ušetří investor přibližně 10% cenného prostoru, který by v případě klasické stavby vyplnil jen stěnami. To znamená, že u domu s celkovou plochou 100 m2 získáte navíc jeden pokoj s rozměry 3 × 3,5 m.
Za zdokonalení kvality dřevěných konstrukcí bez ohledu na jejich geografické situování vděčíme několika faktorům – nové materiály na bázi dřeva, moderní spojovací prvky, racionální metody zpracování a ochrany dřeva před požárem a povětrnostními vlivy. Tyto stavby zasahují do přírodního a kulturního systému minimálně a současně v něm vytvářejí rovnováhu díky správně použitým konstrukčním prvkům a systémům.
Při plánovaní dřevostavby si můžete vybrat mezi základním a difuzně otevřeným konstrukčním systémem. Oba tyto stavební systémy prošly procesem certifikace a lze je definovat jako certifikované stavební systémy. Proces certifikace zohledňoval mechanickou odolnost, stabilitu a únosnost konstrukce, požární odolnost, propustnost vodní páry nebo i odolnost proti vlhkosti.
Základní konstrukce dřevostavby představuje donedávna nejvíce používaný a lety ověřený systém. Základním principem je dřevěná nosná konstrukce z vnitřní strany uzavřená parozábranou. Funkcí parozábrany je zabránění přechodu vzdušné vlhkosti do konstrukce a tím jejímu znehodnocení, jakož i vytvoření vzduchotěsné roviny, která brání úniku tepla ze stavby. Takto navržená konstrukce umožňuje použití materiálů s větším difuzním odporem. Cena dřevostavby je v porovnání s materiály používanými v difuzně otevřené konstrukci několikanásobně nižší. Hlavní výhodou tohoto systému je tedy cenová dostupnost.
V posledním období však systém s parozábranou nahradil difuzně otevřený systém. Ten představuje v porovnání se základním systémem alternativu zdravějšího bydlení v podobě difuzně otevřené stavby. Principem systému je přechod plynů přes danou konstrukci (například obvodovou stěnu) – ve stavebnictví tento proces probíhá mezi suchým vzduchem a vodní párou. Výsledkem těchto fyzikálních procesů jsou konstrukce se sníženým rizikem vzniku plísní, hub a mikroorganismů, zvýšenou kvalitou vnitřního ovzduší a příznivým vysušováním konstrukce v zimním období. Difuzně otevřený systém nabízí použití různých izolačních a konstrukčních materiálů. K základním izolantům patří minerální izolace, kterou lze variovat s dřevovláknitými izolacemi, foukanou celulózou nebo ovčí vlnou. Konstrukční desky OSB je možné nahradit sádrovláknitými deskami, difuzně otevřenými dřevovláknitými deskami, případně deskami z lisované slámy.
Konstrukce obvodové stěny
Základní konstrukční systém
U = 0,18 W/(m2. K), tloušťka 312 mm
Vnitřní nátěr
Sádrokartonová deska 12,5 mm
Dřevěný rošt + vzduchová mezera 60 mm
Parozábrana AIRSTOP VAP 0,2 mm
Dřevěná rámová konstrukce + minerální izolace 120 mm
Deska OSB 3 12mm
Lepidlo na desku OSB 3 mm
Izolace EPS 70F 100 mm
Stěrka + sklotextilní síťka 2 mm
Fasádní omítka 2 mm
Konstrukce obvodové stěny
Difuzně otevřený systém
U = 0,18 – 0,09 W/(m2. K), tloušťka 335 – 505 mm
Vnitřní nátěr
Sádrokartonová deska 12,5 mm
Dřevěný rošt + vzduchová mezera 60 mm
Deska OSB s přelepenými spoji 18 mm
Dřevěná rámová konstrukce + minerální izolace 120 mm
Deska DHF 15 mm
Lepidlo na desku DHF 3 mm
Fasádní minerální izolace 100 až 200 mm
Stěrka + sklotextilní síťka 2 mm
Fasádní omítka 2 mm
TEXT PETER GREGOR, DREVSTAV SLOVAKIA
FOTO DREVSTAV SLOVAKIA
Dobrý den, my jsme se snažili dělat rekonstrukci bytu sami a moc dobře to nedopadlo, zkrátka to
Já teda zastávám stále plynový sporák protože pro naši domácnost je pořád nejlevnější.
[…] https://homebydleni.cz/dum/navstevy-domu/domecek-za-mestem-ktery-muzete-obyvat-cely-rok/ [
