Sebevědomá dřevostavba v lůně přírody s tepelně-akumulačním jádrem z betonu

Předem bylo jasné, že stavba by měla vycházet z tradičního stylu výstavby v této lokalitě, ale přizpůsobenou moderním potřebám.

„Mým cílem bylo vytvořit dům, který nebude imitovat historismy, ale v daném kontextu a díky reflexi historie se stane sebevědomou architekturou. Tradiční šumavská lidová architektura, typická svou elementárností, syrovostí a účelností, byla vždy otiskem okolí, ve kterém vyrůstala. Proto se na těchto stavbách objevovaly především přírodní materiály jako kámen žula, většinu domů tvořilo dřevo a neopomenutelným materiálem bylo sklo vyráběné v nedalekých sklárnách,“ sděluje architekt Karel Harazim.

Pozemek uprostřed Národního parku Šumava, v maličké obci Borová Lada, okouzlil majitele i architekta na první pohled. Výhled do zalesněné krajiny s vrcholky blízkých kopců Vyhlídky a Homole předurčoval poklidné bydlení. Zdroj: Ing. arch. Ján Pernekr

Roky plynou, principy a materiály zůstávají

Život v lokalitě se za poslední desetiletí výrazně změnil. Většina obcí je odkanalizovaná, elektrifikovaná, suchý záchod nahradilo splachovací WC, přibyla auta, která je třeba „ustájit“. Současné domy mají velká okna, díky čemuž dosáhly intenzivního propojení interiéru s okolní přírodou. To, co zůstává, jsou tradiční principy a materiály, které architekt promítl i do návrhu novostavby, protože se zakládají na zkušenostech předků.

Tvarově a výrazově čistý

Vnější podoba dřevostavby je materiálovým zrcadlením svého okolí. Z některých částí se otevírá okolí, jiné zůstávají uzavřené, aby chránily klid a soukromí rodiny. Tvarové a výrazové čistoty dosáhl autor projektu minimalizováním počtu použitých materiálů. Podobně i detaily řešil tak, aby byl dům co nejvíce kompaktní, tvarově čistý.

Přední část pozemku chrání samotný dům a soukromí obyvatel. Zdroj: Ing. arch. Ján Pernekr

Soukromí domu sahá hlouběji do pozemku

Přední část pozemku chrání samotný dům a soukromí obyvatel. Vstupní prostory zahrnují krytá stání pro auta a závětří u hlavního vchodu. Hned za vstupem se nachází schodištní hala, odkud jsou též přístupny servisní prostory: technická místnost, WC a koupelna. Když projdete těmito místy, ocitnete se v hlavním pokoji – otevřeném obývacím pokoji, spojeném s kuchyní a jídelnou. Tato denní zóna je díky velkorozměrným prosklením intenzivně propojena se zahradou a okolím a nabízí nádherné výhledy.

Z hlavní místnosti, která je živým srdcem domu, se dostanete do šatny, pracovny, navazuje na ni také spíž. Zdroj: Ing. arch. Ján Pernekr

Z hlavní místnosti, která je živým srdcem domu, se dostanete do šatny, pracovny, navazuje na ni také spíž. V podkroví je noční část, která zahrnuje čtyři pokoje, včetně ložnice rodičů. Každý pokoj má vlastní šatnu, rodiče i děti mají svou koupelnu. Menší pokoj je určen pro hosty.

Dřevostavba s akumulačním jádrem

Dům je řešen jako dřevostavba s vestavěným monolitickým tepelně-akumulačním jádrem z pohledového betonu, do kterého je včleněn krb na dřevo.

„Kladl jsem důraz na to, aby vyzněly všechny použité materiály, tedy beton, sklo i dřevo. Stavba je přiznává ve své syrovosti a nechá je přirozeně stárnout. Fasádu tvoří modřínové desky, které nejsou nijak ošetřeny, a tedy postupem času získají svou typickou šedou patinu. Štíty domu jsou z modřínového opáleného dřeva,“ popisuje materiálové řešení dřevostavby Karel Harazim.

Na pozemku se nachází další menší stavba – kůlna, která funguje jako sklad dřeva, sportovního vybavení a skrývá i tepelné čerpadlo zásobující celý dům teplem.

Sabína Zavarská
Foto: Ing. arch. Ján Pernekr