Aby plot zůstal živý a zelený

Podzim je ideální dobou pro zakládání živého plotu. Ale protože stromy a keře v květináčích a kontejnerech koupíte po celý rok, můžete začít sázet klidně i o prázdninách.

foto Shutterstock

Dřeviny rostou na jednom místě i desítky let, proto je třeba pro ně připravit půdu důkladněji než pro trvalky nebo letničky. Začněte tím, že ji hluboce prokypříte a přidáte organické nebo průmyslové hnojivo, aby měly do začátku dost živin. Abyste sázeli rovně, přesně si vyznačte místo provázky upevněnými na obou koncích brázdy. Ta je pro sázení plotu lepší než jednotlivé jámy. Mladé stromky opatrně vyndejte z květináče, dávejte pozor, abyste nepoškodili jemné kořeny, kterými rostlina přijímá vodu. Poté přihrňte zeminu a opatrně přišlápněte. V prvních týdnech dřeviny pravidelně zalévejte, usnadníte jim tak zakořenění, případně je můžete ještě přihnojit. Už při nákupu sledujte, jak hustě se mají keře nebo stromky dávat. Zpravidla jsou to dvě až tři rostliny na metr.

foto Shutterstock

Kdy poprvé stříhat?

První rok se dřeviny nechávají volně růst. Druhý rok je ostříhejte tak, abyste podpořili jejich rozvětvení a zakořenění. S tvarováním začněte až třetí rok. Když plot dosáhne požadované výšky, jakou jste si přáli, začněte s řezem vrcholků. Živé ploty z pomalu rostoucích dřevin řežte jen jednou za rok, u ostatních dvakrát. Aby se doplnil obsah živin v půdě, nezapomeňte je občas přihnojit, ideálně právě po řezu, lépe a hustě obrostou. Z organických hnojiv je nejvhodnější kompost, z průmyslově vyráběných volte výrobky s vyšším obsahem dusíku, tedy s močovinou, ledkem či guanem. Rozpusťte je ve vodě na zalévání, volně rozhozené hnojivo je nutné zapracovat do půdy nebo alespoň zakrýt mulčem.

Brslen evropský, foto Shutterstock

Vhodné nářadí

K tvarování živého plotu i dalších dřevin můžete použít zahradnické nůžky na větve. Zatímco jednoruční modely ustřihnou větvičky do průměru zhruba dva a půl centimetru, obouruční si poradí i s čtyřcentimetrovými, vždy záleží na konkrétním modelu. Navíc mají delší rukojeti, dosáhnete s nimi proto dále. Při výběru se zaměřte také na to, jaké větve s nůžkami budete stříhat. Pokud to bude mladé dřevo nebo květiny, doporučujeme přesnější dvoučepelové modely. Naopak ke střihu tvrdého, vyzrálého a suchého dřeva volte spíše jednočepelové neboli kovadlinkové. Ruční nůžky jsou však vhodné k úpravě jen krátkých plotů nebo jejich dotvarování. Mnohem lépe se vám totiž bude pracovat s motorovým plotostřihem. Na výběr máte desítky typů, lišících se od sebe podle pohonu, výkonu a délky střižné lišty.

➜ Střižná lišta je nejdůležitější součástí plotových nůžek, protože ovlivňuje kvalitu střihu a případné poškození listů a keřů. Tvoří ji oboustranně ozubené protiběžné nože, vzdálenost zubů přitom limituje tloušťku větví, s nimiž si poradí. Lišta může být jednostranná i oboustranná.

➜ Řez provedený plotostřihem by měl být vždy rovný a čistý, aby rostlinu co nejméně zatěžoval. Vybírejte proto nejlépe lišty z oceli obráběné laserem. Střižná lišta může měřit od dvaceti do šedesáti centimetrů, existují ale modely i s delší. Obecně platí, že krátké lišty se hodí pro přesnější tvarování keřů, dlouhé si poradí s úpravou rozsáhlejších ploch živých plotů.

➜ Mezi drobnými zahrádkáři jsou nejrozšířenější elektrické plotové nůžky. Bývají tiché, lehké, snadno se drží v ruce, dobře se ovládají a stříhají přesně. Napájené mohou být buď kabelem vedeným od zdroje energie, nebo akumulátorem. Ty druhé jsou oblíbené především u žen a lze s nimi pracovat kdekoli na zahradě bez ohledu na délku přívodního kabelu, který se navíc při práci neplete a nezamotává do větví. Vybaveny mohou být i různými nástavci, které umožní například zastřihávání okrajů trávníku.

➜ Pro úpravu větší plochy živého plotu jsou proto vhodnější nůžky s benzinovým motorem a dlouhou střižnou lištou. Jelikož jsou určeny spíše k dlouhodobější práci, mají propracovanou ergonomii a některé typy jsou vybaveny zadní rukojetí nastavitelnou v několika polohách s rozsahem 180 stupňů, která usnadňuje svislé nebo tvarovací střihy. Samozřejmostí by měl být u těchto nůžek antivibrační systém, díky kterému vás ani delší práce příliš nezatíží.

➜ Ke střihu vyšších živých plotů se využívají plotové nůžky s teleskopickou násadou, která dosáhne až do výše 3,5 metru. Při výběru plotostřihu je důležitá ale i jeho váha a vyváženost. Při nákupu si proto vyzkoušejte, jak vám stroj padne do ruky a jestli se nepřevažuje.

Buk lesní, foto Shutterstock

Z čeho vysadit živý plot?

Nejjednodušší rada, pokud hledáte vhodné dřeviny do živého plotu, zní: podívejte se kolem sebe. Uvidíte, že nejen tújím se daří na sousedních zahradách. Samozřejmě je třeba brát ohled, zda dřeviny porostou na slunci nebo severně orientované straně, jestli máte dům ve měst nebo na venkově.

Druhy na slunce:
Pokud bude na dřeviny skoro celý den svítit slunce, volte sem keře, které nejsou tak náročné na vodu.
Jde zpravidla o opadavé druhy s malými listy.
• Rakytník úzkolistý (Hippophae rhamnoides) zdobí stříbrné listy, které nechávají vyniknout zářivě oranžovým jedlým podzimní plody.
• Ruj vlasatá (Cotinus coggygria) ‘Royal Purple’ je kultivar populární pro své purpurově zabarvené vejčité listy a nadýchané a pěkné letní květy, nestříhá se.
• Tamaryšek drobnokvětý (Tamarix parviflora) je opadavý keř s drobnými růžovými květy, které vydrží až několik týdnů. Husté koruny dosáhneme pravidelným střihem po odkvětu.

Živý plot lze vysadit i ze šeříku, krásný bude především v květnu, když pokvete. foto Shutterstock

Dřeviny do stínu:
Do stínu se zpravidla vysazují keře, které si poradí i s přebytkem vody. Před vysazením jim vylepšete půdu. Hodí se sem i rostliny, jejichž listy snadno popálí slunce.
• Buk lesní (Fagus sylvatica) poroste i v těžké půdě, navíc v zimě chrání vaše soukromí měděné listy, které opadají až na jaře. Pěkný je třeba červenolistý kultivar ‘Atropunicea’.
• Ptačí zob (Ligustrum vulgare) ‘Atrovirens’ je zcela nenáročný keř s temně zelenými, vejčitými listy. Při mírných zimách zůstává obvykle zelený. Při pravidelném střihu vytvoří hustou stěnu.
• Cesmína Meserveové (Ilex meserveae) má stálezelené lesklé listy s osténky, proto ochrání pozemkem pře nezvanými hosty.

Slivoň trnka, foto Shutterstock

Do městské zahrady:
Do měst se hodí rostliny tolerující častý střih. Přece jen je tady nutné více kontrolovat jejich růst a také proto, že čisté, strohé, elegantní linie do moderního prostředí patří.
• Tis červený (Taxus baccata) je univerzální stálezelený jehličnan, který výborně regeneruje. Zlatožluté jehlice nabízí kultivar ‘Aurea’.
• Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) je oblíbený druh, který se hodí pro bytelné, vysoké ploty, ale dorůstá poměrně pomalu.
• Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) ‘Columnaris’ je rychle rostoucí, sloupovitý strom s namodralým odstínem šupinovitých jehlic. Nemá rád sucho.

Do venkovské zahrady:
Na výsadbu těchto plotů použijte volně rostoucí, smíšené a pestrobarevné dřeviny, ideálně takové, které rostou i za hradbou vaší zahrady.
• Brslen evropský (Euonymus europaeus) ‘Red Cascade’ je opadavý keř s listy přes léto zelenými, které se ovšem na podzim zbarvují dočervena, a navíc zrají výrazně růžové tobolky.
• Šeřík obecný (Syringa vulgaris) je hustý opadavý keř, který na jaře krásně vykvete závislosti na kultivaru bíle, růžově, fialově a bude příjemně vonět.
• Slivoň trnka (Prunus spinosa) je domácí keř s dubnovými sněhově bílými nádherně voňavými květy, které nabízejí včelám dostatek nektaru.

Magdaléna Krajmerová, foto Shutterstock