Fíky z české zahrady

Granátové jablko, mandle, citrony… Změna klimatu dovoluje i v českých zahradách pěstovat teplomilné ovoce. Ačkoli stále platí, že je třeba většinu těchto druhů na zimu přenést na místa, kde nemrzne, najde se i jedna výjimka – fíkovník smokvoň.

S fíkovníkem smokvoní (Ficus carica) se můžete setkat nejen na dovolené ve Středomoří, ale také na jižní Moravě, kde se už od dávných dob tomuto ovoci daří. Stromy tady rostou do poměrně obdivuhodných velikostí a bez problémů na nich dozrávají plody. Díky horkým létům můžete pěstování zkusit i jinde, chce to jen dobře připravit stanoviště a vybrat dostatečně odolnou odrůdu. Ideální jsou především ty, které si poradí s poklesem teplot minus patnáct stupňů i více.

Do půdy, nebo květináče?

Při nákupu sazenic se rozhodněte, jestli smokvoň vysadíte do nádoby, kterou na zimu přenesete do chladného interiéru, nebo raději chcete dřevinu do volné půdy na zahradu. Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. Venku stromy více vyrostou, protože mohou neomezeně prokořenit do půdy a mají díky tomu dostatek vláhy a živin. Sklidíte tak více fíků, proto smokvoň sázíte. Při pěstování v nádobách zase zabráníte tomu, aby umrzly nebo aby jarní mrazíky zničily násadu plodů.

* Celoroční pěstování venku – rostlinu vysaďte ideálně na plné slunce mimo průvan. Mrazuvzdorné stromy není nutné dávat ani ke zdi domu, jak se to doporučuje například u broskvoní. Půda by měla být neutrální nebo vápenitá, a především dobře propustná. Přidejte do ní kompost nebo si ho předem vyrobte z banánových slupek, dodají smokvoním draslík, který zvyšuje jejich odolnost vůči nízkým teplotám. Během tvorby plodů rostliny pravidelně a hodně zalévejte a od jara do konce léta do vody jednou za týden až dva přimíchejte hnojivo pro ovocné dřeviny. Na zimu se fíkovník zbavuje listů, proto nevadí, když dřevinu v prvních letech ochráníte před mrazy chvojím nebo netkanou textilií, kterou na jaře včas odstraníte, aby nedošlo k předčasnému rašení. V dospělosti jsou tyto celoročně venku pěstované stromy odolné vůči chorobám a škůdcům, občas je napadnou slimáci.

* Při pěstování v nádobě věnujte velkou pozornost především zálivce a hnojení, které jsou podmínkou pro růst rostliny i tvorbu plodů. Smokvoň před letněním otužujte v jarních měsících ideálně pod korunou stromu, aby nedošlo k úpalu. Následně dejte rostlinu na teplé a slunné místo, pravidelně ji zalévejte a jednou za dva týdny jí přidejte hnojivo pro drobné ovoce nebo naředěnou jíchu z kopřiv. Kolik fíků sklidíte, závisí především na tom, jak dlouhé měla rostlina období klidu, trvat by mělo minimálně dva měsíce. Během této doby umístěte fíkovník do chladné místnosti s teplotami do deseti stupňů. Světlo není podmínkou, ovšem pozor na přelití.

Skvělá chuť a vitaminy

Při vlastním pěstování máte jistotu, že sklízíte plně vyzrálé fíky, a víte, jak jste se o rostlinu starali a čím ji ošetřovali. Domácí plody mají nejen skvělou chuť, ale jsou také bohaté hlavně na vlákninu, která blahodárně působí na látkovou výměnu a při zácpě. Měkká dužnina obsahuje vápník, hořčík, draslík a především cukr. S fíky se proto setkáte v některých raw, bezlepkových a sportovních potravinách, od kterých se očekává rychlé zasycení a přísun energie. Jde také o antioxidant, který chrání buňky v těle, a navíc bylo zjištěno, že snižuje vysoký krevní tlak. Fíky se konzumují čerstvé, sušené nebo také naložené v medu.

Množení

Smokvoně se dají snadno množit především řízkováním, kopčením nebo hřížením. Používejte polovyzrálé výhony se třemi až pěti očky, na řízku ponechte dva až tři listy a ty ještě zredukujte na polovinu, aby se z nich tolik neodpařovala voda. Spodní část větvičky šikmo seřízněte, namočte do práškového nebo gelového stimulátoru a opatrně zapíchněte do předem vyhloubeného otvoru ve směsi rašeliny a písku v poměru jedna ku jedné.
Fíkovníky můžete samozřejmě i koupit. Smokvoně seženete ve specializovaném zahradnictví či internetovém obchodě, ale občas se objeví i v supermarketech. Cena se odvíjí od odrůdy a velikosti rostliny a pohybuje se od 150 korun až po několik tisíc v případě vzrostlých rostlin. Při výběru sledujte především odolnost odrůdy vůči zimě, rostlina by měla odolat více než desetistupňovým mrazům.

Jaké odrůdy můžete koupit?

Peretta – odrůda vyšlechtěná v Alpách, dorůstá do výšky okolo pěti metrů, snese až desetistupňový mráz i bez zakrytí.
Dauphine – rychle rostoucí samosprašná odrůda, která v dospělosti odolá i dvaceti stupňům pod nulou.
Dalmatie – fíky mají hruškovitý tvar, strom dorůstá do výšky čtyři metry a snese teploty až minus dvacet stupňů.
Pastilirie – dužnina plodů je sytě červená a obsahují méně semen než jiné odrůdy, odolává patnáctistupňovým mrazům.
Turca – roste rychle, a to do výšky až pět metrů, nezničí ho ani mráz kolem dvaceti stupňů. Fíky mají tmavě fialovou slupku.
Brown Turkey – vytváří plody s tmavou slupkou, rostlina snese mrazy až patnáct stupňů.

Jaké další exotické ovoce se u nás dá pěstovat celoročně venku?

Muďoul trojlaločný paw-paw (Asimina triloba)
Asijská hrušeň nashi (Pyrus pyrifolia)
Tomel japonský kaki (Diospyros kaki)

Exkurze do historie

Pěstování fíků není novinkou posledních let. Archeologickými výzkumy bylo dokázáno, že se tato plodina pěstovala už před 10 000 lety. Původně pochází zřejmě z Přední Asie, odkud se postupně rozšířila do Austrálie, Číny nebo třeba do Středomoří.

Lucie Peukertová, foto Shutterstock