Listovou kapustu mrazy nezničí

Až do zimy můžete sklízet nejen tuřín, kadeřávek nebo růžičkovou kapustu, ale i tu listovou, které se říká i černá nebo toskánská.

Listová kapusta (Brassica oleracea acephala sabellica nebo Brassica oleracea lacinato) se nároky na pěstování i typem růstu podobá kadeřávku – netvoří hlávku, ale volnou růžici na vysokém košťálu. Má dlouhé a bublinaté listy podobně jako klasická kapusta. Jsou však méně tuhé, tmavé a zelenomodré. Výjimečně mohou získat načervenalou či purpurovou barvu.

Nároky na pěstování

Listové kapustě vyhovují hlinité zahradní půdy s dostatkem živin a vody, která je také podmínkou dobré sklizně. V suché písčité půdě neporoste. Nevadí jí chladno.
Vysévá se do truhlíku nebo i přímo na záhon, nejčastěji v polovině května, při hezkém počasí i dříve. V teplejších oblastech s delším podzimem ji lze vysévat ještě v červnu. Silné přepíchané nebo vyjednocené sazenice se na počátku léta přesazují do sponu přibližně 50 až 60 × 60 centimetrů. Rostliny dorůstají až do metrové výše, potřebují tedy kolem sebe dostatek prostoru, vody i živin. Ocení hnojení kompostem i hluboce propracovanou půdu jako všechny košťáloviny. Sklizeň začíná nejčastěji v září, jednotlivé listy se odlamují odspodu. Postupné otrhávání pomáhá rostlině zakládat nové listy. Ty by se nikdy neměly dotýkat půdy, předejdete tak šíření chorob. Černá kapusta je velmi odolná proti mrazům, bez přikrytí či jiné ochrany vydrží na záhonu i teploty minus dvacet stupňů. Nemusíte ji tedy skladovat v mrazáku či ve sklepě, ale celou zimu ji nechte venku.

Italská inspirace

V Itálii se listové kapustě říká cavolo negro, pěstuje se zde a šlechtí už stovky let. Neobejde se bez ní třeba známá polévka minestrone. Zelenina obsahuje hodně karotenů neboli vitaminu A, jenž podporuje imunitu a chrání sliznice. Najdete v ní vitaminy C a skupiny B, které mají dobrý vliv na stav pleti i vlasů. Velmi cenné je i vysoké množství vitaminu E, ten chrání tělo před nebezpečnými volnými radikály. Obsahuje také důležité minerální látky, jako jsou draslík, vápník, fosfor, hořčík a železo, jež jsou důležité pro zdravý růst kostí, prevenci osteoporózy, posilují srdce a ledviny. Jako všechna brukvovitá zelenina se i listová kapusta pozitivně podílí na složení a funkčnosti střevní mikroflóry.

Využití v kuchyni

Ačkoli listová kapusta není všeobecně dostupná v zahradních centrech, koupíte ji například v internetovém obchodě Dobrá semena pod názvem ´Nero di Toscana´ jako druh kadeřávku. Mnohem známější je v Itálii, kde se hojně pěstuje, a tak jsou zde semena dostupnější – hledejte je pod názvem toscana kale. Velmi oblíbená je i v Německu, kde se nazývá dinosauří kapustou, tedy dino kale, a v Anglii. Osivo nabízejí třeba i zahrady v dolnorakouském Tullnu, kde najdete i jiné druhy zajímavé zeleniny vhodné pro ekologické pěstování. Pokud ale necháte rostlinu přes zimu na záhonu, na jaře vykvete a získáte tak semena i z domácího množení.

Listy této kapusty nejsou tak tuhé ani nahořklé jako u kadeřávku. Mají také širší využití v kuchyni, mladé listy lze jíst i syrové, jen promnuté s mořskou solí a olivovým olejem. Dají se také vařit v páře, dusit podobně jako špenát, připravíte z nich zeleninové přílohy i polévky. Výborné jsou i květy a květní stvoly, které se objeví druhým rokem pěstování a nejvíce připomínají brokolici.

RECEPT:

Kapustová polévka se sýrem

INGREDIENCE: 1/2 kapusty nebo šest listů listové kapusty, 150 g celeru, pět brambor, malá cibule, dva stroužky česneku, kousek másla, 750 ml zeleninového vývaru, sůl, pepř, tymián, muškátový oříšek, smetana

POSTUP: Kapustu nakrájejte na nudličky, celer a brambory na kostičky, cibuli nadrobno. Na másle opečte cibuli, celer a brambory. Pak přidejte kapustu, ještě krátce orestujte, přilijte vývar a vařte asi dvacet minut. Uvařenou polévku rozmixujte ponorným mixérem, dochuťte kořením a zjemněte sladkou smetanou.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock