Návod na správné hnojení

Hodně hnojiva neznamená krásné balkonovky a bohatou úrodu. Je to přesně naopak. Rostliny pak kvůli nadbytku dusíky málo kvetou a neplodí nebo je ohrožují listové plísně a škůdci. Proto dodržujte interval, který se pro přidávání živin doporučuje – jednou za dva týdny.

Hnojení vždy přizpůsobujte nárokům rostlin, které mohou být velmi různé. Liší se podle jejich druhu, stáří nebo kvality půdy, ve které jsou vysazené. Něco jiného potřebuje raná zelenina a něco jiného živý plot.

Jednoleté rostliny

Platí, že čím déle se rostlina pěstuje, tím vyšší jsou nároky na její hnojení. U těch jednoletých tedy nejde o nic složitého. Například ředkvičky či salát, které sklízíte po pár týdnech, si vystačí se zásobou živin v půdě. Plodiny, jež se pěstují dlouhé měsíce, jako papriky, brambory nebo zelí, hnojit musíte.

Růst běžné zeleniny se dá rozdělit na dvě fáze: v první se tvoří kořeny a nadzemní část, hlavně listy a odnože, ve druhé pak začínají kvést a plodí. Nároky na živiny se liší. V první fázi kořeny a listy rychle rostou a potřebují hlavně dusík, méně pak draslík a fosfor. Živiny by se měly z hnojiva uvolňovat rychle. Proto používejte výrobky označené jako start. Orientovat se můžete i podle složení – volte ta, kde je jako zdroj dusíku uvedena močovina, ledek amonný nebo ledek vápenatý, případně síran amonný. Z nich se prvek uvolňuje velmi rychle.

Při kvetení a vytváření plodů potřebuje zelenina fosfor a draslík. Hnojiva bývají označena jako plod a květ, používají se od přelomu května a června celou sezonu. Určené jsou nejen na zeleninu, ale i balkonovky a záhonové letničky, u kterých chcete, aby dlouho kvetly a nemusely si vytvářet silné kořeny pro přezimování.

Trvalky

Trvalkám dopřejte na jaře menší dávku kompostu, který se rozhází kolem trsů a hráběmi nebo motykou se promísí se svrchní vrstvou půdy. Pokud víceleté květiny teprve vysazujete, dopřejte jim kompostu více. Opět ho ale smíchejte se zeminou. Pro jiřiny a mečíky je třeba místo vyhnojit dobře rozloženými organickými hnojivy už na podzim, jsou na živiny velmi náročné. Pokud jste to neudělali, nyní to lze napravit velkou dávkou kompostu. Rychle působící hnojiva typu Kristalon se pro trvalky prakticky nepoužívají.

Ovocné stromy

U dlouho rostoucích keřů a stromů by se měly živiny uvolňovat průběžně, jako jejich zdroj poslouží kvalitní organické hnojivo, průmyslově vyrobené plné NPK, ale i Cererit, který navíc obsahuje důležité mikroprvky. Hnojení se doporučuje provádět před jejich výsadbou nebo na podzim. Na jaře se dělá pouze u stromů vysazených na podzim nebo do méně kvalitní půdy, třeba na navážce, mělké kamenité zemině a podobně. Důležitý pro jarní hnojení je obsah draslíku, který pomáhá rozvoji kořenového systému – ten je základem pro pozdější růst stromu. Teprve když začne dřevina pěkně přirůstat, je dobře zakořeněná a můžete ji hnojit více.

Tento postup dodržujte hlavně u odrůd roubovaných na vegetativní podnože se slabými kořeny, jinak málo plodí. Naopak stromky na generativních podnožích pěstované třeba jako čtvrtkmeny mají silné kořeny a ty si živiny odeberou samy z půdy. Drobné ovoce a jahodník nekoření hluboko, proto se přihnojují do svrchní vrstvy půdy. Nejčastějším zdrojem živin na zahradách je kvalitní kompost, u jahodníků se často používá hnojivo bez chloru, na nějž jsou tyto rostliny citlivé.

Živé ploty

Ačkoli se živý plot vysazuje také ze dřevin, potřebuje jinou výživu a hnojení než ovoce. Základem je sice opět větší dávka hnojiva před výsadbou, ale potřebují ho i během sezony. Hlavně proto, že jsou vysazeny daleko hustěji a kořeny tak mají méně prostoru získávat živiny z půdy. Přihnojení je důležité načasovat na druhou polovinu jara, kdy hodně přirůstají. Pokud dávku rozdělíte na dvě až tři za sezonu, poslední by měla přijít v první polovině září. Můžete ji nahradit i podzimním hnojivem s vyšším obsahem draslíku, síry a železa, který zajistí dobré přezimování. Volně rostoucí živé ploty nejsou na výživu tak náročné jako ty jednodruhové nebo ploty tvarované. Hnojivo potřebují na počátku, když se sazenice ujmou, stačí ho opakovat jednou za sezonu, nejlépe na jaře.

Trávník

Trávník je náročný nejen na péči a závlahu, ale i na výživu. Tu v posledních letech zjednodušují dlouhodobě působící hnojiva – granule se speciálním obalem, který prodlužuje dobu rozpouštění na několik týdnů až měsíců. Vhodná jsou na pěkné, husté a pravidelně zalévané porosty. Ovšem nepomohou vám, když musíte napravovat škody po vyhrabání mechu, plevelů, vymrznutí a vymoknutí. Nehodí se ani na čerstvě založený porost. Tam jsou vhodné nižší dávky rychle působícího hnojiva, které poničená tráva lépe využije. Pozor na nestejnoměrnou aplikaci, po níž se vám objeví na zahradě nepěkné pruhy. Lepší je použít speciální vozíky pro rozhoz pomalu rozpustných granulí a ty rychle působící rozpustit ve vodě na zalévání.

Hnojiva vhodná na jaro

s obsahem močoviny, močovina, hnojiva typu start, síran amonný, ledek vápenatý, ledek amonný, kompost, uležený nebo sušený hnůj, dlouhodobě působící hnojiva pro trávníky (Power, Multigreen), speciální hnojiva na trávníky (Start, Antimech), hnojiva s pomalým uvolňováním živin pro balkonovky (Plantacote, Multicote)

Hnojiva nevhodná na jaro

vápenatá hnojiva – mletý vápenec, dolomitický vápenec, síran vápenatý, NPK, hnojiva pro postřik na list (Wuxal, Kalkosan), dusíkaté vápno pro dezinfekci půdy před výsadbou, hnojiva typu plod a květ, chlévská mrva, slepičince čerstvé, králičí hnůj čerstvý, draselné soli

Pozor na poslední mrazy

Stačí jedna mrazivá noc nebo dokonce jen ráno s teplotami pod nulou a méně odolné rostliny jsou zničeny. Zabránit tomu můžete dvěma způsoby.

Chraňte půdu před únikem tepla – k tomu slouží nejrůznější kryty, fóliové tunely nebo pařeniště. Stačí i netkaná textilie, nejčastěji chrání květy jahodníků, které se za teplého počasí objevují už v dubnu.

Teplo aktivně vyrábějte – ve studených sklenících pomohou PET láhve naplněné horkou vodou a položené mezi řádky vysázených rostlin. Své zastánce mají i kořenáčová kamínka – pod větší přiklopený květináč z pálené hlíny položíte na malou dlaždici hořící čajovou svíčku. Květináč se tak ohřeje a ve svém okolí zvýší teplotu o pár stupňů. Efekt vydrží několik hodin, na záhon běžné velikosti použijte tyto zdroje tepla asi tři vzdálené od sebe sedmdesát centimetrů. V sadech a mezi stromy se za mrazivých nocí zakládají ohně, čímž se zvyšujete teplota v korunách kvetoucích stromů.

Zalévání

Víte, kdy na jaře zalévat? Rozhrábněte půdu do hloubky dva až tři centimetry, a pokud je suchá, je třeba zavlažovat. Řiďte se při tom několika pravidly:

• Zálivka po výsadbě je třeba vždycky. Naopak po výsevu zavlažovat nemusíte, je-li půda dostatečně vlhká. Nezapomínejte ale vyseté řádky přimáčknout po délce prkénkem, aby se voda k semenům dostala.
• Sazenice nebo rostliny vzešlé ze semen mají ještě slabé kořeny, potřebují tedy vody jen menší množství. Přebytek rostlina nevyužije – buď odteče po povrchu, nebo zůstane v půdě. Na jarní zalévání stačí jen malé množství vody.
• Na jaře se rostliny vyvíjejí velmi rychle, vodu potřebují nejen pro růst, ale i jako prostředek, který jim přináší výživu. Hnojiva bez dostatečného množství vody kořeny nebo nadzemní část popálí. Proto zalévejte pravidelně, rostliny se budou lépe vyvíjet.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock