7 druhů ovoce a zeleniny, které vás nadopují vitaminem C
Citrony, pomeranče nebo snad ananas? Přemýšlíte, které ovoce si koupit, aby vaše tělo dostalo maximální množství vitaminu C? Opusťte regály s exotickými druhy a hledejte mezi těmi, které si můžete sami vypěstovat na zahradě nebo terase. […]
Citrony, pomeranče nebo snad ananas? Přemýšlíte, které ovoce si koupit, aby vaše tělo dostalo maximální množství vitaminu C? Opusťte regály s exotickými druhy a hledejte mezi těmi, které si můžete sami vypěstovat na zahradě nebo terase.
Chilli papričky
Půl hrsti chilli papriček nakrájených na kostičky obsahuje kolem 108 miligramů vitamínu C. Vědci z univerzity v americkém městě Buffalo navíc zjistili, že kapsaicin, látka obsažená v chilli papričkách, která je mimo jiné zodpovědná za jejich pálivou chuť, pomáhá ulevit od bolestí kloubů a svalů. Vypěstovat si je můžete i na balkoně nebo terase v květináči. Potřebují dostatek světla, jinak neporostou. Pozor také, abyste je neměli postavené na přímém slunci a rozpáleném betonu.
Černý rybíz
Pokud potřebujete skutečně hodně vitaminu c, dejte si sto gramů černého rybízu. Obsahuje ho zhruba stejně jako chilli papričky. Jeho plody i listy se také dlouho používaly jako lék proti angíně, chřipce a nachlazení. Pěstuje se snadno, na zahradě vydrží až dvacet let a nepotřebuje žádnou speciální péči. Vyhovuje mu místo na slunci, má rád výživné hlinité půdy, jež dostatečně zadržují vodu, na kterou je poměrně náročný. Plody, které nesníte, klidně zamrazte nebo usušte. V zimě je přidávejte nejen do jogurtů a müsli, ale i do ovocných čajů.
Špenát
Ačkoli byl celá léta považovaný za výjimečný zdroj železa, obsahuje špenát také dost vitaminu C – šedesát miligramů ve sto gramech. Snadno se pěstuje a sklízet ho můžete několikrát do roka. Vysévá se přímo na záhon nebo do nádoby na jaře od konce března do zhruba konce dubna, chcete-li jeho listy sklízet v létě. Podzimní špenát se seje v polovině srpna. Stříhat ho můžete začít po 45 až 60 dnech, a to dříve, než začne kvést. Seřezává se zhruba dva centimetry nad zemí.
Brokolice
Ve 100 gramech brokolice se nachází zhruba 130 miligramů vitamínu C, navíc zlepšuje trávení a snižuje krevní tlak. Vypěstovat si ji můžete na zahradě, ideálně na záhonu po hrachu nebo fazolích, které půdu přirozeně obohacují o dusík. Vyhovuje jí kyprá, zásaditá hlinitopísčitá zemina s pH minimálně 6. Dopřejte jí také dost slunce, ve stínu nejenže poroste pomaleji, ale také nevytvoří velké růžice. Pozor však na vyšší teploty, při nich rychle vykvete. Nejlépe se jí daří při teplotě od 10 do 25 stupňů. Po sklizni hlavní růžice vám většinou dorostou boční, budou sice menší, ale stejně dobré.
Kiwi
Dva středně velké plody kiwi obsahují kolem 130 miligramů vitamínu C. Ačkoli bylo toto ovoce dlouho považováno za exotické, vypěstovat ho lze i u nás. Aktinidie je ovšem velmi teplomilná rostlina, doporučuje se například jako doplněk k vinné révě – má nejen stejné nároky, ale protože tvoří až devět metrů dlouhé opadavé liány, také potřebuje oporu. Pozor na správnou volbu odrůdy, některé jsou cizoprašné, a tak pro správné pěstování potřebují jednu samčí rostlinu na čtyři samičí. Nemělo by vás také překvapit, že první kiwi budete sklízet nejdříve za tři roky po výsadbě, někde na ně můžete čekat i mnohem déle.
Růžičková kapusta
Sto gramů růžičkové kapusty dodá tělu 115 miligramů vitaminu C, obsahuje také hodně bílkovin a látky zabraňující přemnožení škodlivých bakterií v žaludku. Tuto košťálovinu vypěstujete i na zahradě, na jedné rostlině může být dvacet až padesát růžiček. Zraje velmi pozdě, proto se sklízí od září až do pozdní zimy. Nemusíte se bát ani přemrznutí, naopak, zjemňuje její chuť. Pozor ale na skladování, rychle vadne a ztrácí barvu. Proto ji raději trhejte průběžně a podle potřeby.
Červená paprika
Červené papriky obsahují téměř třikrát víc vitaminu C než pomeranč. Všechny odrůdy potřebují teplo a vlhko, proto se nejlépe pěstují ve skleníku, fóliovníku, anebo je alespoň chraňte krytem. Venku je možné pěstovat pouze méně choulostivé odrůdy, například papriky s tenkou dužninou. Platí, že vyžadují poměrně velké množství vody. Tak jako tak ale nechte mezi zaléváním půdu dostatečně proschnout, aby kořeny měly přísun vzduchu.
Text: Magdalena Krajmerová, foto: Shutterstock