Bylinky proti nachlazení

Nachlazení a bolesti v krku patří k častým zdravotním problémům. Nemusíte však hned kupovat kapky a prášky, nejprve zkuste léčivky, které pomohou při mírnějších obtížích a často zastaví nástup závažnějších forem onemocnění. Které to jsou?

Heřmánek pravý

Matricaria reticula

Tradiční léčivka má opravdu široké využití. Dříve se květ heřmánku sbíral v přírodě, ale často se zaměňoval s podobným rmenem rolním nebo rmencem sličným ze stejné čeledi, objevují se i kříženci těchto druhů. Rozeznáte je podle žlutého středu – heřmánek ho má vypouklý, rmen nikoli. Nejen kvůli záměně se proto léčivka stále častěji cíleně pěstuje, čímž je zaručena kvalita nasbíraných květů i obsah účinných látek.

PĚSTOVÁNÍ: Heřmánku se daří na slunných místech chráněných před větrem s propustnou půdou s dostatkem živin, poroste i na slunných stráních a teráskách. Potřebuje pečlivě upravenou půdu. Jde o letničku, vysévá se každý rok znovu – v teplých oblastech už na konci března, jinde od dubna. Květy se sklízejí zhruba od počátku prázdnin.

VYUŽITÍ: Použití heřmánku je široké. Při počínající bolesti v krku nebo nástupu angíny se doporučuje pravidelné popíjení čaje. Ten pomáhá i proti bronchitidě a zánětech nosních dutin.

Angínovník čínský

Angínovník čínský

Belamcanda chinensis

Angínovník čínský připomíná kosatec, se kterým patří do stejné čeledi. Stejně jako on má úzké mečovité listy seskupené do plochého vějíře. Oranžové nebo červené květy s nezvyklou kresbou tvoří řídký klas.

PĚSTOVÁNÍ: Rostlina pochází z tropických oblastí, potřebuje světlo i teplo. Máte dvě možnosti, jak ji pěstovat: buď jako klasickou teplomilnou pokojovku, kdy můžete léčivé zelené listy využívat kdykoli, nebo ji lze zasadit i ven. To se ale v období vegetačního klidu rostlina zatáhne a opět vyraší až v sezoně. Oddenky v půdě je třeba dobře chránit před mrazem. Výhodnější je přemístit angínovník i s květináčem do sklepa a na jaře jej zase zapustit do záhonu.

VYUŽITÍ: Malé, asi centimetrové kousky listů lze přímo žvýkat. Angínovník uzdravuje nejen krk a ústní dutinu, ale i hlasivky, uvolňuje hleny a čistí dýchací cesty.

Rýmovník

Plectranthus argentatus

Rýmovník neboli molice stříbrná pochází z Austrálie a vyniká výrazným aroma, ve kterém lze rozpoznat celou škálu různých bylin – někomu připomíná tymián, jinému oregano, dalšímu meduňku. Tyto silice krásně provoní byt a používají se i jako první a osvědčená pomoc při rýmě.

PĚSTOVÁNÍ: Rostlinu s převislými výhonky a spoustou zelených okrouhlých listů lze množit jednoduše z vrcholových řízků podobně jako voděnku. Díky výrazné vůni ji nenapadají běžní škůdci pokojovek. Pěstování je bezproblémové, potřebuje místo s rozptýleným světlem a přiměřenou zálivku, přemokření nesnáší – pak mu brzy začnou černat a opadávat lity.

VYUŽITÍ: Nejjednodušší je inhalovat rozemnuté listy, ty můžete také dát do nádoby s trochou vody a postavit na topení – provoní vzduch a usnadní dýchání dětem či astmatikům. Z rýmovníku se dá ale připravit i odvar pro zmírnění bolesti hlavy a nachlazení.

Rašící zázvor

Zázvor lékařský

Zingiber officinale

Zázvor je jedna z nejstarších léčivých rostlin, lidstvo ho využívá už více než tři tisíce let. Pochází z Asie a je nepostradatelný pro povzbuzení celého organismu.

PĚSTOVÁNÍ: Nejjednodušší je si zázvor koupit. Lze jej ale docela snadno i pěstovat – ze semen nebo právě z oddenku z obchodu, i když ten bývá ošetřen inhibitory růstu, aby dlouho vydržel a nerašil. Proto je první způsob lepší a častěji doporučovaný. Můžete ale zkusit nechat oddenky namočené přes noc ve vodě, část inhibitorů se tak vyplaví a rašení je snadnější. Zázvor rychle roste, proto je třeba jej několikrát za sezonu přesadit – květináč by měl být spíš široký něž hluboký. Je náročný na vodu – zálivku vyžaduje denně, ovšem v misce nesmí zůstávat. Jde o teplomilnou rostlinu, a třebaže má velmi pěkné nezvyklé květy, v našich podmínkách se jich obvykle nedočkáte.

VYUŽITÍ: Ze zázvoru se využívá jeho dužnatý oddenek, který je daleko účinnější než čaje ze sušeného a mletého kořene. Čerstvý se strouhá nebo krájí na velmi jemné plátky. Pomáhá při celkovém prohřívání těla, což je potřeba právě při nachlazení.

Cibule kuchyňská

Allium cepa

Cibule má silné antiseptické účinky, proto se hojně využívá hlavně v kuchyni. Lze ji ale použít jako trochu nezvyklé léčivo, a to i pro malé děti. Její šťáva výborně účinkuje při kašli i chrapotu.

PĚSTOVÁNÍ: Léčivé účinky má každá cibule, není proto ji třeba extra pěstovat. Neměla by být plesnivá, ale ani narašená, tedy měkká a s patrným základem nati.

VYUŽITÍ: Pro léčbu kašle asi polovinu cibule nakrájejte na plátky, přidejte šálek vody a nechte přejít varem. Až odvar trochu zchladne, sceďte ho a přidejte trochu medu a citronu. Druhou možností je nakrájet cibuli nadrobno, zasypat cukrem a sbírat uvolňující se šťávu. Užívá se po lžičce několikrát denně.

Bez černý

Sambucus nigra

Bez černý není nijak vzácná dřevina – jde o ovocný strom, který má léčivé nejen plody, ale i květy, listy a kůru. Při bolestech krku pomáhá právě květ.

PĚSTOVÁNÍ: Jde o naprosto běžný rozložitý keř, který roste prakticky všude s výjimkou horských oblastí. Není ho tedy třeba vysazovat do zahrady, květy si natrháte kdekoli v přírodě. Objevují se nejčastěji počátkem června a na jejich sbírání máte jen několik týdnů. Doporučuje se je stříhat za slunečného počasí – dbejte na to, aby nebyly vlhké od ranní rosy. Suší se ve stínu zavěšené na provázku, neměly by se ani trochu zapařit.

VYUŽITÍ: Bez černý společně s květem lípy patří mezi diaforetika, tedy rostliny vyvolávající pocení. Kromě toho čaj pomáhá i zvlhčovat sliznici horních dýchacích cest.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Uložit