Chcete se obklopit stoprocentně přírodní zahradou?

Přírodní zahrady svědčí rostlinám, živočichům i lidem, a ještě díky svojí vysoké biodiverzitě pomáhají obnovovat životní prostředí. Jaká kritéria musí splňovat a jak v reálu vlastně vypadají? Zveme vás na exkurzi!

Soukromá přírodní zahrada Kornatice, obec Kornatice, Plzeňský kraj, majitelka Eva Beránková

Od roku 2001, kdy se k nám z Dolního Rakouska začal šířit projekt Přírodní zahrada, byste v České republice našli více než 700 zahrad, které se pyšní oficiální plaketou „Přírodní zahrada“ s podobiznou ježka. Kde hledat inspiraci, jakými pravidly se řídit a odkud vlastně začít, pokud chceme při zahradničení přejít na ryze přírodní způsob, jsme se ptali Martiny Petrové, předsedkyně spolku Přírodní zahrada, který sídlí v Jindřichově Hradci.

Abychom zahradu mohli prohlásit za přírodní, nesmíme na ní používat umělá hnojiva, pesticidy, a dokonce ani rašelinu. Z jakého důvodu se zakazuje právě používání rašeliny?
„Rašelina se obnovuje tak pomalu, že ji považujeme v podstatě za neobnovitelný přírodní zdroj. Rašeliniště vytváří cenné přírodní prostředí, které je potřeba chránit. Rašelina v sobě navíc váže CO₂, proto ji na zahradě doporučujeme nahradit třeba kompostem z ořešákového listí.“

Dalším zapovězeným materiálem jsou umělohmotné textilie a plastové folie…
„Ano, textilie a folie totiž zabíjí veškerý půdní život pod svým povrchem – a my v přírodní zahradě naopak život v půdě podporujeme. Zdravá a živá půda podporuje rostliny, aby byly odolnější a vitálnější. Takové snadno nepodlehnou ani chorobám, ani škůdcům… Celý koncept přírodních zahrad nastavuje v přírodní zahradě rozmanitost, která působí ve prospěch rovnováhy v tomto ekosystému.”

Na přírodních zahradách se dokonce nedoporučují ani další věci z plastu – zahradní židle, opěrné tyče k rostlinám, pěstební nádoby… Tato kritéria vychází čistě z ekologického přístupu k životu, nebo kontakt s plasty přírodě škodí?
„Plasty určitě vypouští některé látky do okolí, a i když vždy nemusí jít o dramatické dopady, odklonem od plastových věcí opět podporujeme zmenšování ekologické stopy. V neposlední řadě hraje roli také estetické hledisko. Ne vždy se ale můžeme u zahradních pomůcek vyvarovat plastů, proto se jedná o kritérium doplňkové, které zatím nehodnotíme.”

Jaké další podmínky musí splnit ten, kdo si přeje pověsit na svůj plot plaketu „Přírodní zahrada“?
„Výše uvedená, základní kritéria – tedy žádná chemie, žádná umělá hnojiva a žádná rašelina – musí být splněna všechna. V dalších dvou oblastech pak uchazeči mají splnit určité minimum. První oblast představují prvky přírodní zahrady: plané keře, květnatá louka, přírodní trávník, listnaté stromy, ponechání divokých porostů, divoký koutek, mimořádná stanoviště (vlhká nebo suchá), domácí nebo ekologicky cenné květiny a kvetoucí trvalky. Čím více kritérií zahrada splňuje, tím lépe, ale existují i varianty pro miniaturní zahrady, není tedy nutné uvést do praxe úplně všechna. Druhá oblast se potom týká způsobu, jakým majitelé o zahradu pečují. V přírodních zahradách využíváme dešťovou vodu, procesy kompostování i mulčování, smíšenou kulturu, střídání plodin, zelené hnojení a materiály šetrné k přírodě. Dále se snažíme pěstovat ovoce, zeleninu i bylinky a poskytnout prostor pro zvířecí pomocníky.”

Když už plaketu získáme, je třeba ji čase znovu obhájit?
„Přírodní zahrady již dále nekontrolujeme. Pokud by něco nefungovalo dobře, jistě by nás na nesrovnalost upozornil nějaký soused nebo náhodný kolemjdoucí… Případné změny, například stěhování, nám majitelé nahlašují sami, protože se k tomu předem zavazují.“

Za jakých podmínek se uděluje „pokročilejší“ plaketa, na níž stojí „Ukázková přírodní zahrada“?
„Od ukázkové přírodní zahrady očekáváme, že bude výjimečná – vedle co největšího počtu prvků přírodní zahrady by také měla mít svůj styl. Samotný fakt, že zahrada zaujme na pohled, ale k získání plakety nestačí – v potaz se také bere, zda majitel disponuje dostatkem zkušeností s přírodním zahradničením, zda dokáže svoji zahradu dobře odprezentovat a předat své znalosti budoucím návštěvníkům. Po přidělení plakety ukázkové přírodní zahrady namátkově kontrolujeme.“

Někteří lidé si často mylně představují přírodní zahrady jako „divokou džungli” nebo „ráj plevele”. Jaké podoby na sebe zahrady blízké přírodě berou v české realitě?
„Divokost zahrady leží v rukou majitele – někdo preferuje zahradu divočejší, jiný zase upravenější… I když se v přírodních zahradách díváme na plevel trochu jinak – jako na doprovodné rostliny, které nemusíme zcela likvidovat, protože se dají využít třeba k jídlu – o úplnou džungli by se určitě jednat nemělo. V Česku najdete přírodní zahrady permakulturní, venkovské, bylinkové, trvalkové, školní… I anglická zahrada může být přírodní!“

Snese ekologické hospodaření i uměle vytvořené jezírko?
„Určitě. Přírodní jezírko nebo biotop tvoří přirozenou a velmi cennou součást přírodní zahrady. Jednak nabízí prostředí pro další druhy živočichů, jednak vytváří výborné mikroklima zahrady, obzvláště v období právě probíhajících klimatických změn. Pokud navíc vlastníte jezírko koupací, možnost svlažit se je v létě neocenitelná.”

Můžeme se s přírodními zahradami setkat i ve městech?
„Jistěže ano! A zdaleka už nejde jen o soukromé a školní zahrady… Od loňského roku zapojujeme do sítě přírodních zahrad i obce, kterým udělujeme plaketu „Obec – Přírodní zahrada“. Sice zatím nemáme zapojené žádné město, první vlaštovkou je ale malá jihočeská obec Roseč s 230 obyvateli. Spousta měst už se se snaží zvyšovat biodiverzitu pomocí trvalkových záhonů a přírodních luk, které udržují bez chemie.“

Co když nás koncept přírodních zahrad nadchne, ale doposud jsme na zahradě používali chemické postřiky nebo rašelinu? Můžeme i tak usilovat o přechod na přírodní zahradničení?
„Není nic jednoduššího! Na webových stránkách našeho spolku získáte zdarma řadu publikací, včetně úžasné příručky Moje přírodní zahrada. Možná, že přechod na přírodní zahradu nezvládnete ze dne na den, ale postupnými kroky k ní dojít můžete.“

Jak náročné jsou přírodní zahrady na údržbu? V doplňkových kritériích jsem se dočetla, že se kvůli živočichům nemají používat ani stroje – křovinořezy, fukary na listí, robotické sekačky…
„Přírodní zahrady oproti těm běžným určitě kladou menší nároky na údržbu. Sekání přírodní louky se doporučuje například jen maximálně dvakrát ročně, takže odpadá každotýdenní sekání trávníku na krátko. Doplňková kritéria, která zmiňujete, zatím chápeme jen jako motivační doporučení – opravdu totiž umožňují přežití daleko většímu množství živočichů.“

Kde můžeme čerpat inspiraci, když se chceme obklopit přírodní zahradou?
„Projekt Přírodní zahrada, který původně vznikl v roce 1999 v Dolním Rakousku, nabízí možnost návštěvy ukázkových přírodních zahrad. Majitelé těchto zahrad velmi rádi poskytnou návštěvníkům inspiraci ze své zahrady a přiblíží svoje zkušenosti s přírodním zahradničením. V České republice existuje více než 130 ukázkových přírodních zahrad a najdete je buď na našich webových stránkách, nebo na mapě ukázkových přírodních zahrad. Kromě Rakouska a České republiky se dají přírodní zahrady navštívit také na Slovensku, v Německu, Švýcarsku, jižním Tyrolsku a Lichtenštejnsku.”

Existují i nějací poradci, kteří pomáhají s budováním přírodních zahrad? Nebo dokonce kurzy, kde se dají naučit praktické postupy?
„Máme vyškoleno přes 60 poradců přírodních zahrad, kteří poskytují poradenství a certifikují přírodní zahrady. Na našem webu si můžete vybírat z poradců pro tvorbu přírodní zahrady, kteří si zde vytvořili propagační záložku, nebo si objednat konzultaci. Navíc každoročně nabízíme zajímavé semináře, workshopy či exkurze. Kurz pro poradce přírodních zahrad mohou využít i ti, kdo se prostě chtějí jen naučit, jak přírodně zahradničit.”

Toužíte se přihlásit do sítě Přírodních zahrad, nebo se jen dozvědět více o ekologickém hospodaření? Vše potřebné najdete na stránkách prirodnizahrada.eu, které spolek Přírodní zahrada průběžně doplňuje o nové ukázkové zahrady i poučné publikace.

text: Veronika Košťálková, foto: Přírodní zahrada, z.s., archivy majitelů ukázkových zahrad