Dřevité třezalky

26. 01. 2014

Když se řekne třezalka, vybaví si každý luční bylinu s nevelkými žlutými květy, která obývá paseky, stráně a často roste i kolem cest či železničních náspů. Známá je zejména jako léčivá rostlina, ale používá se také jako zdroj přírodního barviva a v minulosti se uplatňovala při různých magických obřadech. Některé třezalky ale mají ještě další využití.

Pestré a barevné plody třezalek jsou ideálním aranžérským materiálem, pomocí kterého lze vytvořit zajímavé květinové dekorace.

Zejména kvůli zajímavým a nápadným květům si třezalky našly cestu i do okrasných zahrad a veřejné zeleně. V posledních letech se dokonce na zahradnickém trhu objevily nové půvabné odrůdy třezalek, které vytvářejí sice malé, ale barevně atraktivní plody. Nedá se říct, že by dřevité třezalky byly vzácné, ale v některých případech si ještě nestihly vydobýt tolik slávy, kolik by si zasloužily. Některé z dřevitých druhů patří již do tradičního sortimentu okrasných školek, objevují se však i nové odrůdy, kterým nelze upřít jejich atraktivitu.Krásné květyK nejznámějším druhům patří třezalka kalíškatá – Hypericum calycinum. Tento druh vytváří nízký porost, který kopíruje povrch půdy. Dorůstá do výšky kolem 15 centimetrů a v letním období rozkvétá nápadnými žlutými květy, které měří v průměru do pěti centimetrů. Je-li rostlina vysazena alespoň do trochu kypré půdy, vytváří v půdě krátké odnože, které obsazují blízký prostor v okolí původního místa výsadby. Proto se tato třezalka využívá jako půdopokryvná rostlina. Za krátkou dobu vytvoří v dobrých podmínkách hustý pevný koberec díky bujnému růstu kořenové soustavy, navíc dobře poslouží na svažitých pozemcích proti erozi. Atraktivní třezalku představuje odrůda Hypericum ‘Hidcote’. Květy této třezalky se podobají předešlému druhu, ale tvar keře je docela jiný. Její výhony rostou téměř vzpřímeně, v dobrých podmínkách mohou dorůst skoro metrové délky. Poslední dobou se v zahradnictvích objevuje další druh, který se označuje jako Hypericum x dummeri ‘Peter Dummer’. Vzrůst této odrůdy je o něco kompaktnější, květy jsou podobné, ale tyčinky oranžovější.Výrazné plody

Odrůda ‘Miracle Red’ zazáří na každé zahradě.

Velkokvětým odrůdám třezalek začínají poslední dobou konkurovat kultivary s květy podstatně menšími. Jejich drobnost jim na kráse nijak neubírá, protože kromě květů jsou ozdobné i množstvím drobných barevných plodů. S těmito odrůdami jste se asi už potkali při nákupu v květinářství. Stonky s barevnými plody se totiž využívají jako zajímavý doplněk do kytic. Využitelné ale jsou také jako hlavní floristický materiál při aranžovaní různých květinových kompozic. Důležité však je, že tyto třezalky lze celkem snadno pěstovat i v našich zahradách. Je to dobrá zpráva, protože rostlin s podobným efektem moc k dispozici není. Zhruba za posledních deset let vznikla celá řada krásných odrůd, jejichž květy jsou skoro stejné, zato plody se výrazně liší. Jejich barva je variabilní, vybrat si můžete od téměř bílých odstínů přes žluté, růžové, oranžové, červené, zelené až po tmavě fialové. Při šlechtění těchto třezalek se obvykle využívaly druhy H. androsaemum a H. inodorum. Pro běžného uživatele zahrady to ale není příliš podstatné, neboť se tyto třezalky obvykle označují jenom rodovým jménem a za ním se uvádí odrůda – například jako Hypericum ‘Olivia’. Zajímavou vlastností některých odrůd je, že při dozrávání prvních plodů se otevírá druhá generace květů, čímž se v jednom období oba efekty prolínají. V zahradnické prodejně mladé rostliny třezalek působí trochu obyčejně, po výsadbě do volné půdy ale brzy vytvoří silné a působivé trsy.Zahradní péčeVšechny výše jmenované druhy třezalek mají podobné nároky na pěstování a udržet je na zahradě v atraktivním stavu není obtížné. Vyberte pro ně místo na slunci nebo v polostínu, půda jim vyhovuje mírně vlhká, po zakořenění snesou ale i větší sucho. Důležité je, aby byla dobře propustná – nadbytečná voda se nesmí zdržovat v oblasti kořenového krčku. Nejdůležitějším pěstitelským zásahem je razantní řez na začátku jara. Třezalky vykvétají na letošních výhonech, proto se ty staré musí vždy odstranit. Všechny výhony proto odstraňte pět až deset centimetrů nad zemí, ze zbylých větviček po oteplení brzy vyrostou nové, které bohatě pokvetou. Řez se podle počasí a podmínek provádí přibližně od poloviny března do poloviny dubna. Takto výrazný řez nemusíte provádět u plošných porostů třezalky kalíškaté, i když každé odstranění mrtvých a starých výhonů se vždy v dobrém projeví na růstu těch nových.Odrůdy, které nás zaujaly