Jak na účinnou ochranu rostlin

Mít zdravé rostliny od výsevu až po sklizeň je ideál, kterého se podaří dosáhnout opravdu jen výjimečně. Zpravidla musíte rostliny chránit před chorobami či škůdci. Hodně jim tím pomůžete.

Choroby rostlin mohou mít spoustu příčin – špatné načasování výsevu, chybný způsob péče, hustá výsadba nebo nesprávný poměr živin v půdě. A hlavně počasí -vlhkost anebo velké sucho – , které nemůžete ovlivnit. To vše vede k infekcím, nejčastěji houbovým. Pokud se těchto omylů vyvarujete, mohou růst zdravě a obejdou se bez léčby, tedy bez postřiků. Dalším velikým rizikem jsou škůdci, jejichž výskyt lze naopak ovlivnit daleko hůře – šíří se rychleji a zásah proti nim musí přijít včas. Použití chemických prostředků na ochranu rostlin tak může být v některých sezonách opravdu nutné.

Kdy to bez chemie nejde?

Použití chemických přípravků k ochraně rostlin je rychlé a jednoduché, proto je zahradníci volí rádi. Firmy jim vycházejí vstříc a nabízejí minibalení či spreje vhodné pro pěstování v malém, koupit si můžete i alternativní prostředky na přírodní bázi, dostupné jsou i nejrůznějších organismy, které s ochranou úrody pomáhají. Ty mají hlavně preventivní účinek, zatímco chemické přípravky nabízejí tu výhodu, že rostlinu léčí. Už probíhající choroby, škůdce nebo plísně umí zastavit, což jinak nedokážete.

Dostatečné oslunění a volný spon brání napadení salátů plísněmi

Stále však platí, že nejlepší ochrana před chorobami a škůdci tkví v průběžné péči o rostliny. I tak se ale může stát, že se v zahradě objeví, třeba po návratu z dovolené, dlouhých deštích nebo jiných těžko předvídatelných událostech. Poté použitím chemických látek zlikvidujete ložisko choroby nebo škůdce a zamezíte tak dalšímu šíření. Často si tak zachráníte celou sklizeň.

Pěstování ovoce a zeleniny zcela bez chemických prostředků je samozřejmě možné, ale vyžaduje to hodně znalostí, času, zkušeností a také sortiment vhodných odrůd. I tak je dost veliká pravděpodobnost, že při vysokém výskytu škůdců nebo rozsáhlém šíření infekce o úrodu z velké části přijdete.

Plíseň okurková

Kdy ji používat

Nejvíce jsou chorobami a škůdci ohroženy druhy, které plodí dlouho nebo pozdě a na záhonech zůstávají celé týdny. Riziko, že je postihnou infekce nebo napadení, je tedy daleko vyšší třeba u rajčat a košťálovin na skladování, které se pěstují od výsevu po sklizeň až půl roku, než třeba u hrášku nebo salátu, což jsou plodiny, které sklízíte už po třech měsících.

Plíseň šedá

Jak předejít chorobám

Zdraví zeleniny a květin můžete ovlivnit už správným výběrem osiva a správným předpěstováním sazenic:

Kupujte mořená semena, u domácích tento způsob ochrany nelze provádět – na rozdíl třeba od česneku. Ten se před výsadbou moří buď koncentrátem Sulka, přípravky Rovral Aquaflo, nebo Zdravý česnek, který kombinuje dvě předchozí látky. Ošetřit takto můžete i hlízy mečíků, pokud jste v minulé sezoně bojovali s houbovými chorobami.

Plíseň bramborová

Pozor také na padání klíčních rostlin, které se vyskytuje hlavně u nemořených semen. Jde o infekci pocházející z povrchu semen či půdy. Proto ošetřete půdu v truhlíku přípravkem Previcur.

Vyslepnutí srdéček je fyziologická porucha brukvovité zeleniny zapříčiněná nedostatkem molybdenu. Ve velkých zahradnictvích se provádí zálivka sadby molybdenanem amonným, porucha se tedy objevuje hlavně u doma předpěstovávané sadby.

Bělásek zelný

Největším rizikem při pěstování listové zeleniny, ale i jahodníků, jsou houbové choroby, například plíseň šedá nebo podehnívání hlávek. Chcete-li jim předcházet, ošetřete půdu s přípravkem na bázi hyperparazitické houby Coniothyrium minitans, dodržujte také volný spon, mělké sázení a rostliny zalévejte v dopoledních hodinách.

Mšice broskvoňová

Obávaní škůdci

Mladé rostliny kedluben a další brukvovité zeleniny často napadají dřepčíci, kteří se ve velkém objevují za teplých a suchých jarních dní. Rostliny spíš poškodí, než zničí. Zasáhnout proti nim můžete insekticidy, například přípravky Decis Protech nebo Karate Zeon. Pomůže i to, že do blízkosti kedluben vysejete další brukvovitou listovou zeleninu, například řeřichu či hořčici, která škůdce přitáhne a ti nezničí úrodu kedluben. Tuto zeleninu však mohou napadnout také plodomorka a krytonosci. Nákaza přichází z půdy, kde se množí škodlivé larvy. Jejich zahubení bývá obtížné, funguje ošetření dusíkatým vápnem a dostatečný časový odstup, než záhon opět využijete k pěstování brukvovitých.

Dřepčík polní

Co ohrožuje zeleninu

Největším rizikem pro plodovou zeleninu jsou houbová onemocnění, hlavně plíseň bramborová, plíseň okurková a antraknózy – houbové choroby. Právě proti nim je nejlepší použít fungicidy, jako jsou například Novozir, Acrobat MZ, Bravo 500, Dithane DG Neotec, Ortiva.Na plíseň bramborovou a ukorkovou použijte výrobek Infinito nebo Previcur energy, který působí na řasovky. Teldor se hodíl proti moniliové spála či šedé plísni na jahodách. Doporučuje se střídat přípravky, aby měly vždy jinou účinnou látku.

Hustá síťovina zajistí ochranu mrkve před náletem pochmurnatky

Největší riziko napadení chorobami a škůdci je však u zeleniny určené ke skladování, například zelí, kapusty nebo mrkve. Místa poškození se mohou stát vstupem pro nejrůznější patogeny, které druhotnou infekcí úrodu ještě více poškodí. U brukvovité zeleniny jde o můru a běláska zelného, mrkve napadá pochmurnatka, pór vrtalka. Kromě mechanického bránění krytím porostu netkanou textilií nebo hustou sítí fungují i insekticidy, jako jsou Biobit XL, Decis Al, Dimilin 48 SC. Používejte je na mladé, právě vylíhlé housenky.

Společné pěstování různých druhů zeleniny zabrání rozšíření škůdců

Co je co

Pesticidy – souhrnně se tak označují všechny chemické prostředky pro ochranu rostlin.
Akaricidy – prostředky proti roztočům, jako jsou svilušky na okurkách nebo roztoči na vinné révě.
Fungicidy – proti houbovým chorobám, tedy proti plísním, padlí a nejrůznějším skvrnitostem.
Herbicidy – ničí plevelné rostliny, buď všechny (na nich najdete označení totální), nebo jen na vybrané druhy – selektivní.
Insekticidy – zabíjejí savý a žravý hmyz, a to dospělé jedince i různá vývojová stadia, jako jsou mšice, housenky či larvy.
Moluskocidy – hubí měkkýše, nejčastěji slimáky.
Nematocidy – působí proti háďátkům a hlísticím vázaným na půdu.
Rodenticidy – likvidují hlodavce.

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta je počet dní, která musí uplynout mezi termínem ošetření, nejčastěji postřiku, a sklizní nebo konzumací. Během této doby se chemické látky odbourají na méně složité a neškodné složky. Ochrannou lhůtu nelze nijak zkrátit.

redakce, foto Shutterstock a profimedia.cz