Jak se šlechtí anturie?

Do tradiční holandské firmy Anthura, která šlechtí a dopěstovává mladičké anturie dlouhých osm dekád, se s fotoaparátem vypravil zahradní cestovatel Pavel Chlouba. Čím ho příběh toulitek nadchnul a které druhy doporučuje vaší pozornosti pro pěstování v domácích podmínkách?

foto: Pavel Chlouba

Asi nebudeme daleko od pravdy tvrzením, že slovo anturium zná skoro každý květinový nadšenec. Tato rostlina z čeledě aronovitých se vyznačuje velkou rozmanitostí a širokým areálem (tedy oblastí rozšíření). Uvádí se, že celý rod obsahuje 500 až 1000 druhů, které rostou v divoké přírodě Střední a Jižní Ameriky. Ty nejznámější vytvářejí nápadné květy, obvykle s barevným toulcem, který tvoří nejozdobnější část celého květu. Podle toulce dostala rostlina i své české jméno toulitka. Jakkoli něžně zní, veřejnost ho příliš nepřijala a radši tuto rostlinu oslovuje počeštěnou verzí vědeckého názvu.

foto: Pavel Chlouba

Tak šel čas s anturiemi…

Ještě na sklonku minulého století byly tyto květu vnímány jako nesmírně vzácné, okázalé a exkluzivní dekorace, které se uplatňují při mimořádných příležitostech. Třebaže se v květinových síních čas od času mihly občas i pokojové typy pěstované v květináčích, anturie se pěstovaly zejména k řezu. Navzdory obrovskému množství botanických druhů, první housle hraje jediný druh, kříženec označovaný jako Anthurium x andreanum. Toto anturium se i nadále pěstuje kvůli řezaným květům, díky intenzivnímu šlechtění se ale povedlo vytvořit i mnoho kultivarů kompaktního tvaru, které našly uplatnění jako rostliny pokojové. Vedle nich se i komerčně pěstuje několik dalších druhů, které co do krásy vynikají zejména nepřehlédnutelnými listy. Tyto mohou mít nejen impozantní rozměry a zajímavý tvar, ale i velmi výraznou kresbu. K výše zmíněným dvěma skupinám anturií patří ještě další botanické druhy, které obohacují kolekce botanických nadšenců a sběratelů rarit.

Od koho nakupují komerční pěstitelé?

Světové komerční zahradnictví má různé tváře, ale při pěstování květin můžeme v mnoha případech sledovat velmi podobné principy, které stojí na důsledné specializaci jednotlivých podniků. Finálních pěstitelů anturií bychom na trhu našli mnoho, tito ale nakupují mladé rostliny z poměrně skromnější skupiny firem, jež se zaměřují výhradně na šlechtění nových odrůd a dopěstování mladých rostlin. Jednu z takto úzce vyprofilovaných společností s dlouhou tradicí jsem měl možnost osobně navštívit, a alespoň malinko tak nahlédnout pod pokličku profesionálních pěstitelských aktivit. Nizozemská společnost Anthura se věnuje šlechtění anturií už přes 80 let, jak na poli odrůd určených k řezu, tak těch, které se pěstují jako rostliny pokojové. U obou skupin se jedná o náročný proces. Práce šlechtitele vyžaduje přesnost, trpělivost a v mnoha ohledech až vědecký přístup.

Šlechtitelům nejde jen o krásu

Z pohledu zákazníka by to mohlo vypadat, že jediným kritériem úspěšnosti jsou co nejhezčí květy. Na kráse určitě záleží, nemůžeme ji ale považovat za jediné kritérium. U rostlin určených k řezu se sleduje například průměrná délka květního stvolu nebo parametr mnohem důležitější – trvanlivost řezaných květů ve váze. Komerční úspěch ovlivňuje také úrodnost jednotlivých klonů. Ano, i tento faktor šlechtitelé pečlivě sledují – úrodnost květů ze čtverečního metru za rok se u jednotlivých odrůd dost překvapivě liší, řádově až v desítkách kusů dle jednotlivé odrůdy. Všechna tato nesmírně důležitá čísla mohou rozhodovat o ekonomické výhodnosti celého pěstitelského procesu.

Testovací komora plná stresu

Při šlechtění anturií jako pokojových rostlin se sledují jiné, neméně klíčové schopnosti rostlin. V první řadě můžeme zmínit rychlost, jakou rostlina dospěje do květuschopného stavu, neboť rozdíly v řádech týdnů (od nasázení mladých rostlin po expedici na trh) mohou rozhodovat o koncové ceně pro spotřebitele, a tím pádem také o ekonomickém výsledku pěstitele. U anturií pěstovaných v interiérových nádobách se sleduje i celková délka kvetení v průběhu roku. A vůbec nejdůležitější sledované kritérium? Odolnost rostlin vůči stresovým faktorům! Ví se totiž, že v obchodech, kde se kvetoucí anturie prodávají, bývají optimální podmínky spíše vzácností. I transport v kamionech přináší rostlinám nejednu krušnou chvíli, kdy se krátkodobě vystavují stresorům, mezi něž řadíme průvan, chlad, nedostatek světla a mechanické poškození. Pro tyto situace navštívený podnik Anthuria zřídil dokonce speciální testovací komory, ve kterých se simulují stresové podmínky: na rostlinu tak působí třeba vibrace či krátkodobý chlad. I sebekrásnější rostliny, které v těchto podmínkách neuspějí, se hodnotí jako neperspektivní a s jejich dalším pěstováním se nepočítá.

Mladé rostliny v péči robotů

Návštěvu skleníků, v nichž se v Anthurii pěstují mladé rostliny, bych shrnul do dvou slov: velký zážitek. Už při pohledu na tisícovky velkých stolů obsazených mlaďoučkými anturiemi jsem si uvědomoval, že se mi naskytla vzácnost příležitost, jaká se zahradníkovi obvykle na vlastní oči nepoštěstí. Podstatnou část procesu dopěstování mladých rostlin firma automatizovala: hrnkování, zálivku, hnojení i většinu manipulace provádějí robotické linky. Před sázením mladých rostlin do květináčů celá platíčka kontroluje automat – přesnou robotickou rukou vybírá poškozené a neperspektivní sazeničky, které nekompromisně končí na smetišti dějin. Šlechtitelská firma touto cestou ušetří květináče, substrát, a hlavně vzácné místo na pěstitelských stolech. Aby zaměstnanci zvýšili svoji pracovní efektivitu, mnozí se po obrovských plochách skleníků pohybují na kolech. Počty dopěstovaných rostlin patří u této společnosti k údajům, které se nezveřejňují, ale pohledy na pěstitelské plochy dávají tušit, že se mladé rostliny dopěstované ve sklenících pohybují v řádech milionů kusů za rok.

Chcete pěstovat anturie doma?

Anturie k řezu nadále patří k velmi náročným rostlinám, vyžadují totiž vysokou teplotu i vlhkost vzduchu. V běžných domácích podmínkách se proto nepěstují, celkem jiná situace ale panuje u pokojových rostlin. Jak už nejspíš sami tušíte, pověst extrémně náročné rostliny, která anturie provázela ještě na sklonku století, dnes už absolutně neplatí. Vděčíme za to zejména šlechtitelům, kterým se povedlo vytvořit bohatou kolekci poměrně skromných pokojových odrůd. Jejich životní nároky se v mnoha ohledech podobají nárokům orchidejí z rodu Phalaenopsis (běžně pěstovaným hybridům). Vyžadují hodně světla, na přímý sluneční cit jsou ale citlivé.

Drcená kůra, dešťová voda a přátelský vztah

V květinářstvích se anturie prodávají obvykle v rašelinovém substrátu, zejména starším rostlinám se výborně daří v kůrových substrátech určených pro pěstování epifytních orchidejí. Hrubá drcená kůra tohoto substrátu minimalizuje riziko přelití, na což anturie reagují velmi citlivé. Optimální zálivka probíhá ponořením celého květináče do kbelíku s vodou (nejlepší službu vám udělá dešťová). Potom necháte celý kořenový bal důsledně okapat a po několika minutách můžete vrátit celou rostlinu na místo, kde ji pěstujete. Spolu se zálivkou můžete provádět i hnojení, avšak pouze v době intenzivního vegetačního růstu – obvykle od dubna do září. Nároky na hnojení i celkovou péči se mohou u jednotlivých odrůd trošku lišit. Než abyste se nechali svazovat pevnými a striktními radami, doporučuji, ať se svojí rostlinou navážete dobrý přátelský vztah, naučíte se ji pozorovat, vnímat, a až potom reagovat případnými pěstitelskými zásahy. Platí to pro anturie, ale i pro všechny další rostliny, které jsme nechali vstoupit do našich životů.

foto: Pavel Chlouba