Jak vybrat nejlepší vánoční stromek

Také pro vás není umělé jehličí nic lákavého? Ano, vánoční stromek by měl být buď řezaný, nebo v květináči. Jestliže si správně vyberete, vydrží vám déle než do Tří králů.

Stále více lidí si kupuje živé stromky v kontejneru a předpokládají, že jim vydrží několik let – jedenáct měsíců na balkoně, přes svátky v obývacím pokoji. Jde o lákavou představu, stromek může skutečně prospívat v květináči dlouho, než si vyžádá přesazení do volné půdy, ovšem péče o něj má svá pravidla. Je třeba mu přes rok poskytnout vše, co jehličnan v kontejneru potřebuje – přiměřenou zálivku, hnojení, přesazování, pobyt nejlépe v polostínu – především pěstební nádoba by neměla být vystavena slunci a horku. Svá pravidla má i jeho vánoční režim, kdy se s ním můžete potěšit, ale neprobudit ho ze zimního spánku.

Dřeviny mírného pásu jsou přizpůsobeny střídání ročních období. V zimě upadnou do vegetačního klidu a pokud mají nadále prospívat, nesmíte je z něj vyrušit. Pokud ho přestěhujete domů, vydrží maximálně týden v místnosti, ve které teplota nestoupá nad dvacet stupňů a vlhkost vzduchu přesahuje padesát procent. Po zbytek vánočního období ho můžete mít nazdobený na terase, zápraží, balkóně, na zahradě či za oknem.

V teplejším pokoji ho nenechávejte déle nežli tři dny, ideálně pouze den. Stromek postavte co nejdále od topení, substrát udržujte stále mírně vlhký, voda by však v podmisce stát neměla. Několikrát za den jehličí oroste rozprašovačem na květiny, nebo ke stromku postavte zvlhčovač vzduchu či mlhovací fontánku. Pokud napadne sníh, můžete jím povrch květináče ozdobit – při rozpouštění stromek zavlaží i ochladí.

Ke zdobení použijte kromě klasických ozdob LED světelné řetězy, které nevydávají teplo, a tudíž mu neublíží. Povrch substrátu lze ozdobit a zároveň zamulčovat – mechem, ale třeba i ořechovými skořápkami. Rovněž samotnou pěstební nádobu můžete ozdobit dle libosti.
Pobyt v teple by měl být co nejkratší, což ale neznamená, že stromku prospěje rychlé přemístění ze zimy rovnou do tepla – potřebuje pozvolnou aklimatizaci. Zvláště, pokud je venku pod nulou. Týden před přesunem do teplého pokoje ho proto umístěte do chladné světlé haly, garáže, při vhodném počasí do skleníku. Pozvolný přechod mu prospěje i při přesunu z tepla zpět do zimy.

Stromek v zimě
Venku bude stromku v květináči dobře, ovšem pokud uhodí silné mrazy, je třeba zaizolovat nádobu, aby kořeny nepromrzly. Nejjistější je zapustit celou nádobu do země a vršek zamulčovat listím či slámou. Nebo ji obalit několika vrstvami bublinkové fólie, filcem, obložit polystyrenem a jako poslední vrstvu můžete použít jutu nebo jakýkoli jiný dekorační materiál. Pozor na to, že i když venku v chladu stromek vypije vody minimum, přeci jen je omezen nádobou – trochu vláhy mu proto občas dopřejte, pokud to tedy neudělá déšť nebo sníh. Záleží i na druhu, smrk potřebuje vodu více než třeba borovička.

Klasika do stojánku
Mnoho rodin si však stále nedovede představit svátky bez řezaného smrku, jedličky či borovice. Nejenže bývají vyšší, což ocení hlavně děti, ale odpadnou vám také starosti s pěstováním v průběhu roku. Kvůli uříznutým stromkům netřeba mít špatné svědomí, že ničíte lesy, jsou totiž pěstovány a místo sklizených jsou rychle vysazeny nové. Často pocházejí i z prořezávek. Pořídit si můžete stromek s certifikátem FSC, tedy z ekologicky obhospodařovaného lesa – například v Krkonoších se takto prodávaly stromky, které pocházely z probírky lesa a utržení peníze byly použit na sazenice listnáčů, které byly do hor vysazené a kterými je velmi žádoucí lesy obohatit.

Mezi nejluxusnější stromky patří kavkazské jedle, jejichž jehličí neopadává, vydrží dlouho sytě zelené a je příjemné i na dotek, takže se při zdobení nepopícháte.

Podobně je na tom i domácí jedle bělokorá, která však hůře snáší teplo a jehličí časem bledne – ovšem obvykle až po čtrnácti dnech.

Skvělou a méně nákladnou volbou je douglaska tisolistá, původně severoamerická dřevina, které se u nás dobře daří, a proto bývá, na rozdíl od jedlí, tuzemského původu. Je podobná jedli, její jehličí je hebké na dotek vůbec nepíchá, a navíc krásně voní po citrusech, stačí ho trochu promnout. Je tmavozelené a lesklé.

Ze smrků patří k oblíbeným smrky pichlavé a bílé, protože jsou hustší než smrky ztepilé a můžete si je pořídit i v modrošedých, jakoby ojíněných odstínech. U zahradních kultivarů už jehličí dávno není pouze zelené.

Pokud si stromek nechcete v pokoji ponechávat dlouhé týdny, anebo mu dopřejete místo chladnější, je dobrou volbou smrk ztepilý, jehož původ bude jistě tuzemský. Jeho jehličí opadává a trochu píchá, ale pro mnohé je právě on tím pravým vánočním. Navíc příjemně voní pryskyřicí a je jasně, svěže zelený.

Trvanlivostí naopak vynikají borovice, po smrčku nejčastěji jako vánoční svátky pěstované – lesní má korunu poměrně řídkou, černá hustší a k tmu velmi krásné, dlouhé jehlice.

Skladovat v chladnu
Ať už zvolíte druh více či méně trvanlivý, velmi záleží na jeho skladování před svátky. Většina prodejců stromky nabízí venku, a to je jedině dobře – po uříznutí vydrží čerstvé velmi dlouho, pokud nejsou vystaveny teplu. Chladný a vlhký zimní vzduch je pro ně tím pravým. I po koupi proto stromek, dokud nedojde na zdobení, ponechejte na co nejchladnějším místě, nejlépe venku. A postavte ho do kbelíku s vodou. Tu by měl dostávat i po té, co již zdobí interiér – voda mu svědčí stejně, jako řezaným květinám. Stojánek s nádržkou udrží stromek krásný mnohem déle, a to i když se jedná o choulostivější smrček. A stejně jako u řezných květin je vhodné kmínek před vložením do stojánku o pár centimetrů seříznout, aby čerstvá řezná plocha lépe nasávala.

Tradiční ozdoby
Při strojení stromku hraje roli tradice, tvořivost i osobitý vkus, nabízí se prostor k experimentování. V posledních letech je patrný návrat k přírodním ozdobám, které si můžete vyrobit z materiálů přinesených ze zahrady i procházky lesem. Šišky, šnečí ulity, sušené ovoce, dřívka i lišejníky, to vše může přispět ke sváteční atmosféře. Je škoda stromek zahalit barevnými a třpytivými ozdobami tak, že ani není vidět jehličí. Oblíbená je i domácí výroba ozdob z papíru, slámy, kukuřičného šustí či perníkového těsta. Velké a nápadné ozdoby vyniknou nejlépe na borovicích, díky jejich řidší struktuře.

TIP REDAKCE
Stromek do vázy
Někomu stačí místo stromku větev jehličnanu ve váze. Jemně ozdobená a třebas nasvícená drobným světelným řetězem snadno vytvoří sváteční atmosféru. K zelenému jehličí krásně ladí rozkvetlá zlatice, forzýtie, kterou si můžete nechat nakvést jako barborku a vložit do vázy, džbánu či jiné nádoby spolu s větví. Červenou zase dodají větve s plody hlohyně nebo cesmíny přeslenité, které neopadávají ani v zimě. Stejně jako u stromků, čím chladnější místo kytici dopřejete, tím déle vydrží svěží. Pomůže i častá výměna vody a zastřižení konců větví ostrými zahradnickými nůžkami. Milovníci kodedam si zase mohou do mechem obalené koule vysadit smrkový semenáček.

Viola Martinková, foto Shutterstock