Jaká letos pěstovat rajčata

Jak vybírat mezi odrůdami? Pěstovat raději tyčková, nebo keříková? A bývá lepší vysadit je do skleníku, nebo na volný záhon? To jsou nejčastější otázky, které zahradníci řeší při pěstování rajčat. Zde jsou odpovědi.

Rajčata se dělí podle způsobu růstu na tyčková, říká se jim také indeterminantní, a keříková, tedy determinantní. Druhý typ se pěstuje hlavně průmyslově ve velkém množství. Sklízejí se kombajny a zpracovávají na džusy, kečupy či pyré. Nejčastěji jde o plody s vyšším podílem pevné dužniny a nízkým obsahem šťávy. Mají buď oválný tvar (do této skupiny patří například odrůdy ŠEJK či DENÁR), nebo mohou být i kulovitá jako u tyčkových rajčat, což platí třeba pro odrůdy DIANA a DARINKA.

Pro domácí pěstování jsou oblíbenější rajčata tyčková. Z hlavního výhonu stále přirůstají a v paždích listů se objevují takzvané zálistky, které se obvykle vylamují. Do této skupiny se řadí většina odrůd určená pro hobby pěstování.

Kam s rajčaty?

Rajčata jsou sice teplomilnou zeleninou, ale méně než třeba papriky a lilky. Opravdu vysoké teploty nad třicet pět stupňů jim nesvědčí, způsobují problémy při vyzrávání plodů. Rizikem je také spojení horka a vyšší vzdušné vlhkosti – tyto podmínky podporují rozvoj listových onemocnění. Největší hrozbou pro jejich pěstování je plíseň (Phytophtora infestans), obecně nazývána plíseň bramborová. Napadá listy, postupně i stonky a plody a dovede rostlinu zcela zničit. Platí to hlavně pro rostliny pěstované venku a vystavené letním dešťům, protože na mokrých listech se plíseň šíří obzvlášť dobře. Budete-li rajčata pěstovat ve skleníku nebo fóliovníku a správně je zalévat – tedy přímo ke kořenům bez toho, abyste namočili listy – uchráníte rostliny před touto chorobou i bez chemie.
Jednoznačná rada, zda rajčata vysadit na volný záhon nebo do skleníku či fóliovníku, ale neexistuje. Většina odrůd bude růst na obou místech. I když se někdy můžete setkat s označením, že rostlina je určená pro pěstování ve skleníku, zpravidla jde o profesionální či poloprofesionální odrůdy s pevnými plody pro další prodej. V krytých prostorech se jim bude dařit nejlépe, ale vyrostou vám i na klasickém záhonu.

Pokud pěstujete ve skleníku více druhů zeleniny, rajčata vždy dejte co nejblíže ke vchodu, protože vyžadují průvan a nižší teploty. Papriky a případně okurky hadovky dejte doprostřed, vyhovují jim teplejší a vlhčí podmínky.

Rajčata odolná proti plísni

Rajčata, která nezničí plíseň, jsou snem každého zahrádkáře. Odolnost vůči této nemoci již existuje, není ale stoprocentní. V USA byly nalezeny tři geny rezistence proti této nemoci, ve šlechtění se využívají dva z nich. Nové odrůdy zpravidla vykazují vysokou odolnost k plísni na rajčatech, nikoli však stoprocentní. Při silném rozšíření může choroba poničit listy, ovšem maximálně na deseti procentech jejich plochy. Na plody se však nešíří, rostlina i nadále přirůstá a plodí. Platí to třeba pro tyčkovou odrůdu CRIMSON CRUISH F1 s oběma geny rezistence Ph-2 i Ph-3, což jí dodává velmi vysokou odolnost. Bez chemických postřiků pak sklízíte větší kulovité plody o hmotnosti až sto padesát gramů. Na povrchu jsou červené, dužninu mají šťavnatou a chutnou.

Pro pěstování na balkoně

Pro pěstování v nádobách jsou vhodné kompaktně rostoucí odrůdy, například VILMA s drobnými červenými a velice chutnými plody. Zkusit můžete i převislé rostliny TUMBLING TOM RED či TUMBLING TOM YELLOW – první dává červená, druhá žlutá rajčata. Ve velkých nádobách na balkoně se dají pěstovat i tyčkové druhy, výborné jsou třeba třešňové odrůdy SWEET APERITIF a ROSELLA nebo větší hybrid BEJBINO F1.
Pozor! Vždy musíte pamatovat na to, že rostlina v truhlíku je maximálně závislá na vaší péči. Zatímco rajčata vysázená na záhonu jsou schopná sama získávat například vláhu či živiny z hlubších vrstev půdy, ta v nádobách na balkoně jsou závislá jen na vás.

Dobré tipy pro start
Vyberte pro rajčata záhon, kde jste je v minulých letech nepěstovali. Nevhodnou předplodinou jsou i brambory, baklažány nebo jiné lilkovité zeleniny.
Když máte přerostlou sadbu, nebojte se dát rostlinu hlouběji či šikmo a zahrnout část stonku i se spodními listy zeminou. Lze to, protože rajčata snadno vytvářejí adventivní neboli druhotné kořeny.

Při sázení rajčat vykopejte díru, která by měla být spíš hlubší než mělčí, vložte do ní rostlinu a zahrňte do dvou třetin zeminou. Poté ji zalijte tak, aby voda dosahovala až pod okraj, a počkejte, až se vsákne. Zalijte ještě jednou, případně dvakrát, záleží na vlhkosti půdy, a opět počkejte, než se vsákne. Teprve poté zasypte suchou zeminou. Již nezalévejte! Vrchní suchá vrstva zabrání vypařování vody a rostliny, které mají kořeny ve vlhku, se rychle ujmou.

Rajčata jsou samosprašná, blizna semeníku je v květu obvykle obklopena prašníky. Problémy s opylením a nasazováním plodů se mohou vyskytnout za vysoké vzdušné vlhkosti a při vysokých teplotách ve skleníku. Ovšem pak stačí ve skleníku vytvořit obyčejný průvan nebo občas poklepat na rostlinu a uvolněný pyl se dostane na bliznu květu.

V průběhu sezony je nutné u tyčkových rajčat odstraňovat boční výhony. Vylamujte je rukou tehdy, když jsou ještě křehké a měří do deseti centimetrů. Při vyřezávání nožem je vysoké riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu.

Tyčková rajčata
PEDRO F1 – keříková hybridní odrůda určená na záhon i do skleníku. Rajčata jsou větší, jedno váží 120 a 135 gramů, mají kulovitý tvar, hladký povrch bez žíhání a žeber, odolný proti praskání. Lze je dlouho skladovat a dobře chutnají.

TAMINA – jedno z nejranějších tyčkových rajčat, které můžete pěstovat. Kulaté plody jsou krásně červené, středně velké, o hmotnosti osmdesát až devadesát gramů. Vynikají plnou rajčatovou chutí.

TASTIER F1 – jde o středně raný hybrid s pevnými, nepraskajícími, stejnoměrně vybarvenými plody. Koktejlová rajčata váží padesát až šedesát gramů a sklízet můžete celé vijany.

MANDAT F1 je hybridní datlové rajče, na jednom vijanu může být až třicet plodů. Dobře chutnají, mají dostatek cukrů i kyselin a jsou odolná vůči praskání.

ORANGE WELLINGTON F1 – dává rajčata se sytě oranžovou máslovou dužninou a lahodnou chutí. Velké, vícekomorové, biftekové plody dorůstají do hmotnosti až čtvrt kilogramu. Pokud budete dodržovat správný režim zalévání, nepopraskají vám.

SWEET APERITIF – možná nejsladší třešňové rajče, které můžete pěstovat. Slupka je příjemná na nakousnutí, dužnina je měkčí a šťavnatá. Trsy obsahují několik plodů o standardní hmotnosti osm až deset gramů.

ROSELLA je třešňové rajče netradiční růžové barvy. Vyniká krásnou vůní a plnou chutí s dostatkem kyselin a cukrů.

WILD TOMATO (Solanum pimpinellifolium) neboli divoké rajče má malé plody o hmotnosti jen jeden až dva gramy, ovšem v trsu jich může být až sto. Rostlinu lze vyvázat k opoře nebo nechat volně na záhonu.

GOLDKRONE – dává větší žluté třešňové plody o hmotnosti patnáct až dvacet gramů. Jde o ranou a velmi úrodnou odrůdou s bohatými a silně větvenými vijany.

Peter Gajdoštín, foto www.dobrasemena.cz