Jaké švestky si vyberete?

Ještě než půjdete do zahradnického centra koupit stromky švestek, rozhodněte se, jakou odrůdu chcete. Vybírejte nejen podle chuti a času dozrávání, ale třeba i pěstitelského tvaru, v kterém chcete dřevinu udržovat.

Dáváte-li při pěstování přednost klasickým volnějším tvarům, hodí se pro ně silněji rostoucí podnože, jako je třeba myrobalán. Naopak pro tvary intenzivní se doporučují slabě rostoucí, označené jako St. Julien nebo ‚Wangenheimova‘.

Také samotné tvary mají svoje specifika: volnější vstupují do plodnosti později, úrodnost je potom ale vysoká, a to každý rok. Tyto stromy mají pevný a hluboký kořenový systém, který výborně využívá vodu z půdy. Naopak intenzivněji pěstované potřebují obvykle doplňkovou závlahu a ideálně i opěrnou drátěnku. Úrody se však dočkáte už druhý rok po vysazení a také péče o ně je jednodušší. V obou kategoriích najdete řadu druhů, které můžete pěstovat:

‚Amers‘
Americká odrůda vstupuje do plodnosti již ve druhém roce po výsadbě. Je velmi úrodná, voňavé, středně šťavnaté a velmi chutné švestky dorůstají do hmotnosti padesát až šedesát gramů. Jde tedy o velkoplodou odrůdu. Dužnina se velmi dobře odděluje od pecky, dokonce se tvrdí, že nejlépe ze všech v současnosti pěstovaných odrůd. Strom je odolný proti šarce, také houbovými chorobami trpí málo.

‚Ave‘
Tato estonská odrůda velmi připomíná oblíbenou starou anglickou odrůdu ‚Viktoria‘, ale je odolnější proti chladu i chorobám. Strom je částečně samosprašný, pro lepší a stabilnější úrodu je ovšem vhodné jej vysadit společně s dalšími odrůdami, vhodné jsou například ‚Viktoria‘, ‚Duke of Edinburgh‘ či ‚Ema Leperman‘ a mnohé další. Úrody se dočkáte brzy, plodí spolehlivě a bohatě. Purpurově červené švestky překryté výrazným ojíněním jsou střední až větší velikosti, dosahují váhy kolem čtyřiceti gramů. Oceníte u nich velmi dobrou chuť.

‚Čačanská rodná‘
Srbská odrůda vyniká hlavně svou výraznou vůní, za což vděčí jedné své rodičovské odrůdě – ‚Bystrické švestce‘. Také proto se využívá hlavně na výrobu slivovice, kam přenáší své krásné aroma. Strom se dá lehce tvarovat, často se pěstuje hlavně ve větších sadech, je částečně odolný proti šarce. Získáte z něj bohatou úrodu švestek, které jsou středně velké, velmi aromatické a mimořádně chutné.

‚Imperial‘
‚Imperial‘ se řadí mezi sloupovité odrůdy – růst sice nemá geneticky podmíněný, ale jemnými zásahy ji v tomto tvaru snadno udržíte. Hodí se proto i do nejmenších zahrad a dá se pěstovat i v nádobách. Švestky mají aromatickou chuť a dužnina je dobře odlučitelná od pecky. Odrůda je odolná proti chorobám.

‚Kalifornská modrá‘
Tato raná odrůda, která dozrává už v polovině července, se v posledních letech začíná objevovat i v tuzemských zahradnictvích a školkách. Kvete středně raně a strom je částečně samosprašný. Stromy jsou odolné proti nepříznivým klimatickým vlivům. Získáte z ní bohatou úrodu švestek, které jsou pevné a krásně modré. Strom je odolný proti plísním a rzi, vůči šarce je ale jen tolerantní.

‚Latvijas Dželtena‘
Jméno této lotyšské odrůdy se dá přeložit jako Lotyšská žlutá. Tvoří pyramidální, nijak vysoké koruny, díky čemuž se hodí i pro intenzivní pěstitelské tvary. Švestky dozrávají postupně od přelomu srpna a září. Jsou středně velké, jejich hmotnost se pohybuje kolem 35 gramů. Jak napovídá jméno, plody mají žlutou slupku, která svou strukturou trochu připomíná hrušku, pecka je dobře oddělitelná od dužniny. Strom výborně odolává zimním mrazům a díky pozdnímu kvetení i těm jarním. Lotyšská žlutá je cizosprašná, dobře ji opylují běžné odrůdy jako ‚Zelená renklóda‘ nebo ‚Stanley‘.

‚Presenta‘
‚Presenta‘ roste středně silně, jednoduše se tvaruje a je samosprašná. Plodí brzy, hodně a pravidelně. Středně velké, tmavě modré a aromatické švestky mají pevnou dužninu, která se dobře odděluje od pecky. Dozrává velmi pozdě, proto se musí pěstovat jen v teplejších oblastech. Strom je tolerantní k šarce.

‚Stanley‘
Tato americká odrůda patří mezi nejrozšířenější, tedy i nejdostupnější odrůdy pro pěstování v sadech i na zahradách. Má velmi pěkné ojíněné švestky střední velikosti, které použijete i k přípravě povidel, kompotů nebo pálení slivovice. Dozrává kolem 5. září. Koruna stromu se dobře tvaruje, hodí se pro tvar štíhlého vřetene. Odrůda je samosprašná a tolerantní proti šarce švestek.

‚Tophit‘
Tato moderní odrůda z německého šlechtění dnes patří k nejrozšířenějším nás. Plodí bohatě a pravidelně, velké až velmi velké švestky často přesahují váhu padesát gramů. Mají oválný tvar a jsou pěkně vybarvené. Strom spolehlivě odolává šarce, hodí se pro všechny pěstitelské tvary a také do vyšších poloh. Vysazuje se i jako oblíbený opylovač odrůdy ‚Toptaste‘.

‚Toptaste‚
Díky svému slabému růstu je ‚Toptaste‘ ideální pro pěstování ve tvaru štíhlého vřetene. Je částečně samosprašná, kromě odrůdy ‚Stanley‘ ji dobře opyluje i ‚Čačanská lepotica‘. Dává bohatou úrodu středně velkých a tmavě modrých švestek, které váží kolem čtyřiceti gramů. Dužninu mají žlutou, šťavnatou a výborně chutnají. Sklízejí se od počátku září. K přednostem odrůdy patří vysoký obsah cukrů, údajně nejvyšší ze všech odrůd současného sortimentu. Strom netrpí houbovými chorobami, dobře odolává mrazům i šarce.

Jaké švestky se hodí na destilaci?
Na výrobu domácích destilátů se odedávna používá zejména ‚Domácí švestka‘. Ta je ale velmi citlivá vůči šarce, proto se s ní dnes setkáte jen zřídka. Doporučit lze i odrůdu ‚Durancia‘, která je vůči této chorobě odolnější. Výbornou slivovici získáte z odrůdy ‚Špendlík žlutý‘, která je výjimečně aromatická a příjemně sladká.

Z modernějších odrůd lze doporučit ty, které mají mezi svými rodiči právě Domácí švestku, a vlastně všechny, které mají výrazné aroma – ‚Čačanská rodná‘, ‚Toptaste‘, ‚Haganta‘, ‚Topper‘ či ‚Presenta‘. Rozhodně nic nezkazíte ani s odrůdou ‚Stanley‘.

Pozor si ale dejte na slivovici z raných odrůd. V době jejich sklizně bývají vysoké teploty, které nepřejí správnému průběhu kvašení. Optimálně by tento proces, a to nejen u švestek, ale veškerého ovoce, měl probíhat při patnácti až sedmnácti stupních. Sudy s naloženým ovocem se proto musí postavit do chladné místnosti se stabilní teplotou, například do zděného sklepa.

Marián Komžík, foto autor