Jaké změny počasí nás čekají?

Vědět se 100% jistotou, jak venku bude – zítra, za měsíc či za rok – to by si jistě přál každý zahradník. Své kouzlo má ale i ohlédnutí do minulosti, dává nám totiž zpětnou vazbu o tom, jak výrazně se proměnila meteorologická situace v našich zeměpisných šířkách. Co si vlastně představit pod pojmy „pocitová teplota“ nebo „bleskové sucho“ a jak s počasím (a tedy i s pěstováním) hýbe klimatická změna, nám v příjemném rozhovoru prozradila biometeoroložka Dagmar Honsová.

Foto: Shutterstock

V jakých aspektech se počasí v České republice za poslední roky nejvíce proměnilo? Našlo by se vůbec něco, co zůstalo stejné jako za časů našich babiček?

Jestli narážíte na pranostiky, tak ty nikdy moc neplatily… Spíše jsou takovým zpestřením předpovědí počasí. Ale v důsledku růstu teploty roste výpar, atmosféra má více energie a potenciálně hrozí nejen více nebezpečných jevů, ale roste i jejich intenzita. Asi každý už zaregistroval nárůst tropických dnů a nocí, stejně tak prodlužování vln veder, rychlé teplotní skoky, málo sněhu v zimním období, a to zejména v nížinách, více škůdců na zahradě… A je jedno, jestli jsou to nížiny nebo hory, zda západ nebo východ území.

Dá se nějak vyčíslit, jak se za posledních 100 let změnil „přísun“ srážek, abychom si uměli představit, o kolik více dešťové vody měli naši předkové?

Čísla srážkových úhrnů nám tolik neřeknou – vody je na Zemi stále stejně, výjimkou budou pouze suchá období, v poslední době šlo o roky 2015 až 2019. Primárně jde o to, že jak rostou teploty, zvyšuje se i výpar vody z půdy.

Slyšela jsem, že se Česko oteplilo nejvíc z celé Evropy. Máme pro to nějaké vysvětlení?

Je to dáno naší polohou – rychleji se otepluje pevnina a severní polokoule, kde je vodní plochy méně.

Foto: Shutterstock

Jak dlouho trvalo, než teplota „poskočila“ o uváděné dva stupně Celsia?

Oteplení o 2,1 °C je v ČR uváděno od roku 1960, což je alarmující číslo.

Co byste majitelům zahrad doporučila sledovat nebo měřit, pokud nechtějí být počasím nepříjemně zaskočeni?

Rozhodně sledovat předpověď počasí – aby věděli, zda bude pršet, nebo ne, aby zbytečně nezalévali, nebo aby jejich zahrady naopak netrpěly suchem. A sledovat využitelnou vodní kapacitu půdy… Jinými slovy naučit se hospodařit s vodou, tedy přizpůsobit denní dávky zalévání na míru rostlinám. Pokud budete zalévat moc, hrozí plísně, pokud málo, hrozí vadnutí rostlin. Pokud budete zalévat večer, počítejte se slimáky, pokud přes poledne, voda se rychle vypaří.

Když si v pátek večer pustím předpověď počasí na nadcházející víkend, jaká je pravděpodobnost, že reálná teplota vzduchu i reálné množství srážek skutečně bude odpovídat?

Vysoká, ale záleží na synoptické situaci, tedy co nás zrovna ovlivňuje. Pokud bychom byli v oblasti vysokého tlaku vzduchu, bude úspěšnost předpovědi počasí vždy vyšší, než když Česko leží na rozhraní teplé a studené vzduchové hmoty. Obecně se dá říci, že se úspěšnost předpovědi na tři dny pohybuje kolem 85 %.

Foto: Shutterstock

Pokud mi meteorologové na druhý den slibují krupobití, a já se strachuji o úrodu, je nějaká naděje, že kroupy třeba vůbec padat nebudou? Nebo už jde spíš jen o to, kdy a v jakém množství spadnou?

Krupobití je hodně lokálním jevem, takže pravděpodobnost, že se „trefí“ zrovna na vaši zahradu, je opravdu relativně malá. Na druhou stranu, pokud už spadnou, bývá to většinou fatální, a to v případě, že má kroupa přes centimetr. Navíc je krupobití často doprovázené přívalovým deštěm a silným větrem, které také potenciálně působí škody.

Čím to, že se pocitová teplota liší od teploty vzduchu?

Pocitová teplota je taková, jakou vnímá naše tělo. V předpovědi je uváděna standardní teplota ve dvou metrech v zastíněné meteorologické stanici, tak se ale nepohybujeme. Uvedu příklady: se zvyšující se rychlostí větru rostou i tepelné ztráty pokožky, takže vzduch nám připadá pocitově chladnější. Hovoříme o takzvaném wind chillu. Představme si horolezce, teplotu –25 °C a slabý vítr – za těchto podmínek by exponovaná kůže zmrzla za 30 minut. Pokud by zesílil vítr na rychlost 40 km, štiplavost větru by byla –41 °C a kůže by zmrzla za méně než 10 minut.

A jak naše tělo vnímá letní vedra?

V letních měsících, kdy naši pocitovou teplotu zvyšuje vysoká vlhkost vzduchu, se naopak ke slovu dostává heat index. Naše tělo se totiž ochlazuje pocením. Pot se v prostředí s vyšší vlhkostí vzduchu nemůže tak dobře odpařovat a nám je větší teplo. Opět uvedu příklad: teploměr ukazuje 27 °C, vlhkost vzduchu je 40 %, naše pocitová teplota je stále shodná s teplotou na teploměru. Při stejné vlhkosti vzduchu, ale teplotě vzduchu 35 °C je naše pocitová teplota 38 °C. A to stále platí pro stinná místa.

Foto: Shutterstock

Meteorologové předpovídají také biozátěž. Když pomineme velká letní vedra, co dalšího ještě může způsobit 2. nebo 3. stupeň?

Teplo nebo chlad, sníh nebo déšť, sluneční erupce, vlhkost nebo změna barometrického tlaku, velké teplotní odchylky v rámci ročního období… Vnímání působení počasí na člověka je individuální a jeho náhlé změny nebo extrémní projevy mohou pocítit i zdraví, aktivní jedinci. Na každého z nás mohou působit jednotlivé meteorologické prvky odlišně, a to nejen v průběhu jednoho roku, ale i v průběhu celého života. Vliv počasí se obecně zvyšuje s vyšším věkem, více jsou citlivé ženy a děti. Svoji roli ale například hraje i nadváha nebo sedavé zaměstnání.

Opravdu můžeme blížící se počasí „cítit v kostech“, jak se někdy říkává?

Počasí může výrazně zhoršovat příznaky chronických onemocnění, například astmatu nebo onemocnění kloubů či páteře. Potíže se mohou objevit již den nebo noc předem, než dojde ke změně počasí. Více ji pocítí lidé s autoimunitními nemocemi (například revmatoidní artritidou, roztroušenou sklerózou), dále lidé s duševními nemocemi, například se sklony k depresím nebo nespavosti, a pacienti, kteří se léčí s kardiovaskulárními chorobami a s krevním tlakem. Nejrizikovější skupinou z hlediska vlivu počasí jsou kardiaci. Ale troufám si tvrdit, že na jaře, kdy roste teplota vzduchu i množství denního světla, reaguje většina z nás. A to jarní únavou – tedy apatií, nervozitou, smutkem, celkovým vyčerpáním.

Má vůbec ještě smysl vyhlašovat pylovou sezonu, když kolikrát zažíváme „jarní“ teploty i v zimě?

Pylová sezona v posledních letech startuje dříve a končí později. Alergici ale rozhodně ocení informace o aktuálních pylech v ovzduší a vývoj jejich koncentrací v rámci počasí.

Foto: Shutterstock

Na jaké počasí se máme v roce 2024 připravit? Hrozí nám nějaké extrémy?

Když to opět vztáhnu na vliv počasí na naši fyzickou a psychickou pohodu, potom nás čeká další náročný rok. A co se týče dynamiky atmosféry a potenciálu nebezpečných jevů, po této stránce zřejmě nebude výrazněji vybočovat z posledních let 21. století. Jde jen o to, jaký z jevů se stane fenoménem – zda to bude sucho, povodně, extrémně dlouhá vlna veder, požáry, tornádo…

Jaké dopady má klimatická změna na biodiverzitu?

Plíživé, ale velké. Opět stačí jeden fakt: 53% půdy u nás kriticky ohrožuje eroze.

Zmínila jste sucho, s tím čeští zahrádkáři dlouhodobě bojují. Které všechny faktory k němu přispívají?

Nedostatek srážek, vysoké teploty a tím výpar, ale i délka slunečního svitu nebo síla větru. Zemědělské sucho závisí na množství vody, které je v půdě dostupné pro rostliny. Udává se jako podíl využitelné vodní kapacity, tedy hodnoty maximálního množství vody, které je schopna rostlina z půdy využít. Většinou se začíná vyvíjet už počátkem jara – když je málo sněhu v nižších a středních polohách a jarní měsíce jsou na srážky chudé. Dochází tak k nepříznivému vývoji vláhových poměrů v půdě.

Foto: Shutterstock

V jaké ročním období pěstitele trápí nejvíc?

Z hlediska zemědělců je sucho nepříjemné zejména v jarním období, protože se jedná o období intenzivního růstu rostlin, s největším nárůstem biomasy, což představuje zvýšené nároky na dostupné zdroje vody pro růst plodin. Plno práce mají šlechtitelé, aby vyšlechtili odrůdy, které budou lépe čelit suchu. Klimatické změně se pomalu, ale jistě přizpůsobuje každý z nás, stejně tak jako jednotlivé obory. Většinou si toho více všímáme při extrémním počasí.

Text: Veronika Košťálková, foto: Shutterstock