Kde vzal své jméno měsíček?

Zářivé květy měsíčku lékařského připomínají spíše malá slunce. Kde tedy vzaly své jméno? Dostal ho podle semen, která po dozrání mají tvar srpku měsíce.

Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je všeobecně známá jednoletá léčivá bylina, která – na rozdíl třeba od třezalky, heřmánku, řebříčku nebo kopřivy – neroste volně v přírodě. Pochází totiž ze středomořské oblasti, konkrétně ze severní Afriky, a tuzemské mrazy nepřežije. Jeho každoroční vysévání však není nic složitého, neboť si nemusíte předpěstovávat mladé sazenice, semena se dávají přímo na záhon a začít s tím můžete už v březnu. Květy se poté objeví od počátku prázdnin. Možný je i podzimní výsev, měsíček potom rozkvétá už v dubnu nebo v květnu. Ovšem o jednoduchém pěstování této léčivky svědčí i to, že se vysévá i sama. Jakmile ji jednou do zahrady dáte, může se tady udržet i několik sezon, aniž byste ji obnovovali. Jediná rostlina může za sezonu vytvořit až padesát květů.

Léčí i půdu

Měsíček potřebuje slunné místo a lehčí propustnou půdu. V českých zahradách ale už natolik zdomácněl, že se stal běžnou součástí okrasných i užitkových záhonů. Spolu s aksamitníkem přispívá k ozdravení půdy, neboť pomáhá ničit háďátka, dá se používat i jako zelené hnojení a je jednou z nejcennějších všestranně užitečných rostlin. Zákvas z této byliny se používá také k celkovému posílení všech pěstovaných rostlin.

Léčivé a samozřejmě také jedlé jsou květy měsíčku; používají se například do salátů – třeba společně s květy i listy lichořeřišnice. Měsíček vytváří statné, asi čtyřicet centimetrů vysoké košaté rostliny, které dobře kryjí půdu, jeho hluboké jemné kořeny také výborně brání jejímu vysychání a splavování.

Jak se sklízí

U měsíčku sklízíte celé plně rozvité oranžové úbory, nikoli pouze obvodové kvítky. Nejlepší doba pro sběr je slunný den těsně před polednem. Sušte je rychle a důkladně, jinak by vám mohly zevnitř plesnivět. Tato léčivka se již od antiky používá k hojení ran a potlačování nejrůznějších kožních problémů, a to včetně vlasové pokožky. Vhodná je i pro děti, a dokonce i miminka, neboť nemá nežádoucí účinky. Přípravky s obsahem měsíčku se používají k zevní léčbě zánětů kůže a sliznic, ekzémů, zánětů žil, hemoroidů, pohmožděnin, řezných ran, proleženin, opruzenin, popálenin či omrzlin nebo bradavek poraněných při kojení. Měsíček se dá využít i vnitřně, čaj z něj léčí záněty spojivek, brání rozvoji bakteriálních infekcí a posiluje chuť k jídlu i celkovou imunitu organismu.

Přípravky z měsíčku

Čaj

Jednu až dvě čajové lžičky sušených květů přelijte sto padesáti mililitry vroucí vody. Nechte přikryté louhovat zhruba deset minut, poté upíjejte. Vychladlý čaj je možné používat i na obklady, omývání ran nebo i jako kloktadlo při zánětech v ústech a hrtanu.

Mast první pomoci

Rozpusťte dvě polévkové lžíce másla a přidejte do něj dvě polévkové lžíce měsíčkových úborů. V horkém tuku ponechte květy alespoň deset minut. Pozor, máslo se nesmí škvařit ani hnědnout! Hmotu poté přeceďte přes gázu a uložte v chladu. V ledničce vám vydrží asi tři týdny.

Mast

Dvacet gramů čerstvých měsíčkových květů zalijte sto mililitry slunečnicového oleje a patnáct minut zahřívejte. Olej poté přeceďte a nalijte znovu do hrnce. Přidejte patnáct gramů včelího vosku a nechejte ho v horkém oleji rozpustit. Pak mast nalijte do šroubovací dózy, její povrch překryjte pečicím papírem a poté uzavřete víčkem. V lednici vám vydrží rok.

Tinktura

Větší sklenici naplňte čerstvými nebo sušenými květy a zalijte pětačtyřicetiprocentním alkoholem. Nádobu uzavřete šroubovacím víčkem, čas od času ji promíchejte. To opakujte zhruba tři týdny, pak tinkturu slijte a nařeďte v poměru jedna ku dvěma. Používejte třeba k potírání ran nebo při problémech s dásněmi.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

Více informací se nachází v listopadovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.