Když chcete zahradu oživit plotem…

Živý plot si pořizujeme na mnoho let, slovo „trend“ tedy v této souvislosti může vyznívat zvláštně. Přesto vám asi neušlo, že i tento zahradní prvek prošel v Česku solidním vývojem. Jak se tedy nové, „moderní“ živé ploty liší od těch, které se u nás zakládaly před deseti, dvaceti lety? A co všechno brát v potaz, než si vybereme konkrétní vzhled a druhovou skladbu? Zeptali jsme se zkušeného zahradního architekta.

Foto: Shutterstock

Jeden z hlavních důvodů, proč dnes majitelé zahrad preferují, aby jejich běžný plot lemovaly jiné druhy dřevin, než jaké dominovaly dřív, nemá na svědomí zahradní „móda“, ale sama příroda. „Upouští se od použití zimostrázu (Buxus), který byl dlouhodobě jedním z nejčastějších dřevin pro nižší a středně vysoké živé ploty. Tento keř je ale v posledních cca deseti letech napříč střední Evropou likvidován zavíječem zimostrázovým. Ochrana proti tomuto hmyzímu škůdci je sice možná, ale také relativně náročná a dlouhodobá,“ přibližuje situaci zahradní architekt Lukáš Štefl. „Jako adekvátní náhrada za zimostráz se zkouší několik, dříve pro tento účel méně pěstovaných, nižších dřevin – různé druhy a kultivary nižších dřišťálů, tavolníků, brslenů,“ vyjmenovává odborník.

Jedlé živé ploty ano, kvetoucí spíše ne

„V poslední době se čím dál častěji v zahradách objevují také stálezelené bobkovišně (Prunus laurocerasus) v různých kultivarech, které začaly vhodněji nahrazovat zeravy. Často se setkáváme i s požadavkem ‚jedlého‘ živého plotu, na který lze použít například dřín (Cornus mas).“ Ke kvetoucím živým plotům už se zahradní architekt z Ateliéru Šteflovi staví trochu rezervovaně. „Tvarované živé ploty by, dle mého názoru, měly být primárně zelené a jednotné, homogenní. Jejich primární funkce je zpravidla prostorotvorná. Barevnosti a atraktivity se na zahradě dá docílit použitím jiných typů zeleně. Vždy ale záleží na konkrétní zahradě a lokalitě.“ A jak vlastně o živém plotu přemýšlet, aby hezky zapadal nejen do celé zahrady, ale třeba i do okolní krajiny?

Foto: Shutterstock

Zvažte všech sedm faktorů

Jak asi nikoho nepřekvapí, druhová struktura živých plotů se jinak volí na venkově, a jinak uprostřed rušného města. „Na venkovské zahradě působí přirozeněji živý plot volně rostlý, ale neplatí to vždy a všude. Rozhodující pro výběr té či oné formy živého plotu bude styl konkrétní zahrady, její celkový charakter, očekávané funkce, její návaznost na dům i okolí, představa i osobnost majitelů zahrady a v neposlední řadě i množství jejich času pro údržbu,“ vyjmenovává zahradní architekt všechny faktory, které se vyplatí brát v potaz. Právě ve fázi zvažování, na jaký plot se chceme na zahradě dívat dalších několik let, se hodí mít v hlavě celkový koncept zeleně kolem domu či chalupy, a nejen tento dílčí „projekt“. „Živé ploty jsou jedním z častých skladebných prvků zahrad a o jejich použití vždy musíme přemýšlet nejen v kontextu tohoto detailu, ale v kontextu celé zahrady.“

Foto: Shutterstock

Hlavně nenápadně!

Kdo vlastní zahradu v husté zástavbě městského centra, logicky nemusí dlouze promýšlet, jak živým plotem navázat na okolní krajinu, protože zde zkrátka nemá na co navazovat. U zahrad, ze kterých se můžeme kochat místní krajinou, už bychom měli okolní přírodu respektovat. „Na venkově a na okrajích měst se snažíme, aby živý plot na zahradě vypadal v uvozovkách přirozeně a nepoutal zbytečnou pozornost. To ostatně není jeho funkcí, nemá působit rušivě, uměle či ‚cize‘,“ přibližuje obecné zásady odborník. Vždy by měl být při volbě jednotlivých dřevin zohledněn kontext a charakter místa. „Na venkově a na okraji zástavby tedy nejraději volíme opadavé či „poloopadavé“ běžné druhy listnatých dřevin vhodných pro tento účel použití. I zde ale existují výjimky.“ Ptáte se jaké? Jmenovitě by odborník dal pomyslné minus živým plotům ze zeravů nebo různých barevných forem cypřišů. Dle jeho zkušenosti vypadají velmi nepřirozeně – a neplatí to zdaleka jen pro venkovské zahrady.

Foto: Shutterstock

Usměrní návštěvníky i větrné proudy

Když se řekne „živý plot“, typicky se nám vybaví ten, který fyzicky ohraničuje zahradu, takže vytváří větší soukromí než plot obyčejný, a ještě to dělá oku lahodícím způsobem. Funkcí, jaké tento zahradní prvek plní, ale existuje celá řada. „Pokud se bavíme o pravidelně tvarovaných živých plotech, jejich atypický tvar a podoba je předurčuje k architektonickému, tedy prostorotvornému použití,“ má jasno Lukáš Štefl. „Tvarované živé ploty tak mohou prostor kompozičně i funkčně členit, rozdělovat či propojovat jednotlivé části zahrady, tvořit pozadí pro jiné prvky či rostliny… Mohou bránit nežádoucím pohledům, nebo pohledy naopak usměrňovat, vést návštěvníka zahradou, navazovat na takzvané tvarosloví domu.“

Foto: Shutterstock

Co běžný plot nesvede…

Nesmíme zapomínat ani na další skvělé vlastnosti, které se vážou k dřevinám jako takovým: mohou plnit funkci mikroklimatickou (tedy ochlazující) a ekologickou, umí eliminovat či zachycovat prach a škodliviny (ať už v ovzduší, nebo z okolních komunikací) a dovedou si poradit i s větrným prouděním. A když už jsme u toho klimatu a ekologie… Neměli bychom při zakládání živého plotu myslet na to, že se počasí znatelně otepluje a že se nás extrémní sucha i snahy neplýtvat vodou asi budou týkat i v nadcházejících letech? „Tyto aspekty je nutné brát v potaz u živého plotu stejně jako při výběru jakékoliv cílové dřeviny vaší zahrady,“ radí Lukáš Štefl. „I proto je lepší se o výběru konkrétních rostlin vždy poradit s odborníkem, ideálně se zahradním architektem, který do projektu dokáže vnést i výše zmíněný aspekt prostorotvorné a architektonické funkce a návaznosti na zbývající část zahrady.“

Text: Veronika Košťálková, foto: Shutterstock