Když pěstujete vlastní borůvky

Mezi borůvkami rostoucími v lesích a pěstovanými na zahradě je výrazný botanický rozdíl. V prvním případě jde o druh brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), v druhém borůvka chocholičnatá (Vaccinium corymbosum), pro niž se používá také označení velkoplodá nebo kanadská.

Rozdíl mezi lesními a zahradními borůvkami je nejen v názvu, liší se i vzrůstem nebo velikostí bobulí. Naopak nároky na půdu jsou u obou druhů srovnatelné – vyžadují lehké až středně těžké písčité a propustné půdy s velmi kyselou reakcí. Tu v lese zajišťuje hrabanka vznikající z opadaného jehličí, na zahradě si musíte pomoci rašelinou či rašelinovým substrátem. Běžná zahradní půda jim nevyhovuje.

Jak změnit kyselost půdy

Borůvky potřebují kyselou půdu s pH 3,5 až 5, jinak nebudou plodit. Pěstujete-li pár rostlin, stačí k nim přidat rašelinu. Máte-li půdu zásaditou nebo chcete-li pěstovat ovoce na velké ploše, zeminu raději vyměňte. Je to jednoduché, i když trochu pracné – záhon vykopete do hloubky asi půl metru, vyložíte ho po stranách plastovou fólií, aby půda vydržela kyselá co nejdéle. Jinak by se za dvě tři sezony pH zase vrátilo do zásaditých hodnot. Původní půdu nahraďte směsí rašeliny a křemičitého písku v poměru tři nebo čtyři ku jedné. Přidat sem můžete i další materiál, který přispěje k vyšší kyselosti – například štěpku, kůru, piliny z jehličnanů a také hrabanku. Využít můžete hotový substrát pro kyselomilné rostliny. Správnou půdní reakci udržíte přidáváním síranových forem draselných a dusíkatých hnojiv.

Pro bohaté kvetení potřebují borůvky dostatek světla

Pěstování

Ve volné přírodě je borůvka nenáročná, na zahradě jí ale dopřejte co nejlepší podmínky, abyste měli velkou úrodu. Rostlina je odolnější než většina ovocných druhů, lze ji pěstovat i v nadmořské výšce 750 metrů. Na tato místa ale vybírejte jen rané či polorané odrůdy, aby stačily dozrát. Borůvky jsou dostatečně zimovzdorné, snesou i třicetistupňové mrazy. Pokud je nízké teploty poškodí, rychle obrostou, úroda ale bude v následující sezoně nižší. Zahradní borůvky na rozdíl od těch lesních potřebují slunečné místo, případně jen lehký polostín. Nemají rády přemokření, ovšem začátkem léta, v době dozrávání plodů, potřebují vody více, a pokud je sucho, pravidelně je zalévejte. Nejlepší je dešťovka, která obsahuje jen minimum solí. Pokud jste nuceni používat vodou z vodovodu, nechte ji dostatečně odstát. Keře moc živin nepotřebují, pokud se je rozhodnete přihnojovat, dejte pozor, co používáte. Borůvky jsou citlivé na obsah chloru, kupujte tedy výrobky, které ho neobsahují – jde o síranové formy draselných a dusíkatých hnojiv a superfosfáty. Keře se hnojí dvakrát za sezonu – před rozkvětem, když mají poupata, a poté po sklizni.

Polámané a namrzlé výhony odsraůjte ještě před kvetením

Sázení

Velkoplodé borůvky jsou rozložité keře, na dobrém místě dorůstají až do dvoumetrové výšky. Proto je vysazujte do sponu metr až metr a půl krát dva až tři metry. Odrůdy jako ´Nelson´, ´Bluecrop´, ´Jersey´ či ´Berkeley´ lze dávat do užšího sponu.
Nejlepší je sázet borůvky časně zjara nebo brzy na podzim, aby měly čas zakořenit. Tam, kde zima přichází brzy, volte vždy jarní termín. Pozor na hloubku výsadby, keřům nesvědčí hluboké sázení, kořenový krček by měl být maximálně tři centimetry pod povrchem.

Plody dozrávají postupně 2 – 3 týdny

Opylení a péče

Borůvky se řadí mezi samosprašné druhy, prospívá jim ale odrůdová pestrost. Kombinujte dohromady keře, které kvetou ve stejném termínu, například dvě rané a tři polorané, nikoli jednu ranou a čtyři polorané. Nově vysazené keře jsou náchylné k zaplevelení, proto záhon pravidelně ručně čistěte. Nikdy borůvky neokopávejte, mají jemné kořeny rozložené mělce pod povrchem, a motyka či rýč je vždy poškodí. Naopak dobře jim udělá nastýlka štěpkou nebo kůrou. Nejenže tak bráníte růstu plevelů, ale jejich rozkladem se obohacuje půda o organickou složku, navíc se zde udržuje kyselé pH. Mulč navíc chrání v zimě kořeny před promrznutím.

Pro doplnění živin vždy volte hnojiva bez obsahu chloru

Řez je nutný

Pravidelným řezem dosáhnete vyšší úrody a plody budou větší. Keře netvoří kalus, takzvané závalové pletivo chránící ránu a přispívající k jejímu hojení. Proto je třeba k řezu vždy používat ostré nástroje. Je třeba si v tomto případě osvojit řez na patku, nikoli na větevní kroužek, jak jste zvyklí třeba u jádrovin. Termín zásahu je vždy jaro. Borůvky nejvíce plodí na jednoletém dřevu, které vyrůstá ze dřeva dvouletého. Někdy se můžete setkat i s dlouhými jednoletými výmladky, které vyrůstají z kořenového krčku. Ty také nesou květy a později i plody, ale je jich výrazně méně. V prvních dvou letech po výsadbě je raději vyřízněte a nechte jen silné, vzhůru směřující výhony. Cílem je založit silný keř, který využije naplno svoje možnosti. Nejvíce plodí borůvky velkoplodé mezi šestým a osmým rokem. Slabě rostoucí odrůdy se řežou více, intenzivně rostoucí méně. Keř v optimální kondici by měl mít sedm až dvanáct silných výhonů mladších než čtyři roky – k tomu by měl každoroční řez směřovat.

Postup je podobný jako u většiny ovocných dřevin. Po zimě nejdříve odstraňte poškozené a polámané části. Poté se vyříznou staré, vodorovně směřující oplozené výhony. Dále se zaměříte na výhony slabé a rozvětvené, které zbytečně zahušťují keř. Poté se zkrátí výhony přesahující obrys keře, a to na výšku i na šířku. Naposledy odřízněte slabé výhony v oblasti kořenového krčku.

Choroby a škůdci

Borůvky patří k méně ohroženým druhům dřevin. Některé odrůdy při dlouhotrvajícím deštivém počasí ohrožuje plíseň šedá, která postihuje větvičky i plody. Keře vysazené na větších plochách mohou ohrozit zajíci a srnčí zvěř, dobře je tedy oploťte, především na chalupách a chatách, jejichž pozemky často sousedí s volnou krajinou. Kořeny mohou napadat myši a hryzec vodní.

Sklizeň

Borůvky dozrávají od konce června až do srpna, záleží na odrůdě. A také poloze, neboť na chladných místech se sklízejí i rané odrůdy o dva až tři týdny později než v teplé nížině. Plody se sklízejí postupně, z keře je trháte asi tři týdny. Pozor, změna barvy z červené na tmavě fialovou ještě neznamená, že jsou k trhání. Nechte je na keři ještě asi týden, než dostanou tu správnou chuť. V té době je však chraňte před ptáky, kteří je ve velkém konzumují. Vhodné je zakrýt borůvky rámy či konstrukcemi s napnutou či volně přehozenou síťovinou, které můžete používat opakovaně po celou sklizeň. Ze vzrostlého keře lze získat pět až devět kilogramů plodů.

Výběr odrůd podle ranosti

VELMI RANÉ: ´Gupton´
RANÉ: ´Collins´, ´ Blueray´, ´Duke´, ´Earlyblue´, ´Patriot´, ´Reka´, ´Spartan´, ´Sierra´, ´Weimouth´
STŘEDNĚ ZRAJÍCÍ: ´Bluecrop´ (nejčastěji pěstovaná), ´Bluegold´, ´Brigitta´, ´Elizabeth´, ´Goldtraube´, ´Pemberton´ , ´Toro´, ´Ozarkblue´
POZDNÍ: ´Barkeley´, ´Darow Elliot´, ´Herbert´, ´Chandler´, ´Bonus´

Borůvky jako lék

Borůvky patří mezi nejzdravější ovoce. Obsahují vitaminy zejména skupiny B, pektiny, minerály, cukry, které se snadno odbourávají bez potřeby inzulinu, a také barviva. Mají příznivý vliv na celkovou obranyschopnost organismu, fungují proti průjmům a pomáhají při cukrovce. Doporučují se při očních onemocněních – zvyšují ostrost zraku ve tmě, odstraňují světloplachost a zlepšují stav oční sítnice. Lze jimi také ošetřovat těžko se hojící rány, využívají se rovněž pro kloktání a zklidňují pokožku po nadměrném opalování. Mají významné protirakovinné účinky.

redakce, foto Shutterstock