Klasika je ze dřeva

31. 07. 2017

Dřevěný nábytek zůstává klasikou, které lidé stále dávají přednost před novými a moderními materiály. Také proto, že se firmám daří odstraňovat největší nevýhodu těchto výrobků, tedy náročnou údržbu a pracné natírání. Na výrobu zahradních sestav […]

Na výrobu zahradních sestav se stále méně využívají tuzemské dřeviny a postupně je nahrazují ty cizokrajné, především teak, oblíbený díky své odolnosti vůči povětrnostním vlivům, která zaručuje jeho extrémně dlouhou životnost ve srovnání s jinými typy dřev. Konkurencí mu však může být třeba nábytek z eukalyptu, meranti či švédské borovice. Víte, jaké jsou opravdu výhody a nevýhody těchto dřev?

Nemusejí se natírat…

Minimální nebo téměř žádná údržba – to je nejčastější argument, proč si lidé kupují jak teakový, tak například eukalyptový nábytek. Ale… To, že se nábytek nemusí natírat, ještě neznamená, že se o něj nijak nestaráte. Zpravidla totiž jen lak měníte za ošetření speciálními ojeli nebo vosky. Teak sice vydrží desítky let bez údržby, a to díky vysokému obsahu kaučuku a teakového oleje odolné nejen vůči povětrnostním vlivům a střídání teplot, ale i působení škůdců. Kdysi se používal dokonce pro stavbu lodí, snáší bez problémů střídání suchého a vlhkého prostředí, venku může zůstat celoročně, a to i v těsné blízkosti bazénu. Oblíbené je poukazování na anglické parky, kde teakové lavičky stojí sto i více let.

Ovšem málokdo dodává, že teakový nábytek po čase dostává našedivělou patinu, která se někomu líbí, ovšem mnohým lidem ne. Ti pak pravidelně berou do ruky štětec a natírají ho, aby si uchoval svůj původní medový odstín. Než to také uděláte, dobře si krok rozmyslete. Protože jakmile ho natřete jednou, měli byste povrchovou úpravu opakovat každý rok.

Podobné vlastnosti má i exotického meranti, které vyniká vysokou tvrdostí, odolností vůči povětrnostním podmínkám a dlouhou životností. Těží se hlavně v Malajsii. Navíc na něm oceníte atraktivní kresbu dřeva. Zahradní nábytek se vyrábí i z eukalyptu či severská borovice, ta je zvyklá na drsné přírodní podmínky, proto velmi dobře odolává tuzemskému klimatu. Její dřevo je oproti tomu domácímu mnohem tvrdší, trvanlivější a odolnější.

Zde je seznam nevýhod

Tvrdost dřeva je sice vítaná co do jeho odolnosti, životnosti a minimální údržby, ovšem nese s sebou i nevýhody. Tvrdé je totiž i na dotyk a při sezení či ležení, což nepřináší zrovna velký komfort. Pokud si tedy pořídíte jídelní sestavu z těchto dřevin, posezení na židlích či křeslech nebude příliš příjemné. Proto si k nim dokupte hned sedáky a další polstry. To samé platí o lehátkách k bazénu.

Navíc je tvrdé dřevo i poměrně těžké. Proto třeba lehátka se vyplatí kupovat s kolečky. Anebo se prosazují odlehčené modely, kdy se dřevo kombinuje s dalšími, mnohem lehčími materiály jako jsou hliník nebo umělý výplet.

5 pravidle pro nákup dřevěného nábytku

Vždy si židle, křesílka a lehátka vyzkoušejte. Posaďte se na ně, položte a zjistěte, jak moc jsou pohodlné. Při nákupu jídelní sestavy si ověřte, zda lze židle přisunout co nejblíže stolu a zda při tom nepřekážejí třeba područky.

Nebojte se vzít do prodejny metr a zjistit si, jaáé je tloušťka stolové desky. Aby byla skutečně pevná a stabilní, měli byste naměřit alespoň 2,8 centimetru.
Pokud jsou příčky židlí, křesel a lavic příliš daleko od sebe, znamená to, že výrobce na vás šetří a bude se na nich hůře sedět. Křesla by měla mít ergonomicky tvarovaný sedák i opěrák.
Nenechte se ovlivnit vystavenými sestavami a složte si ze stolů, židlí či křesílek vlastní, která vám bude nejlépe vyhovovat. Zeptejte se také, zda si k již zakoupené sestavě můžete dokoupit další křeslo, židli či lavici. Může se stát, že do vaší rodiny přibude třeba další člen.
Pokud bojujete s nedostatkem místa, oceníte zahradní židle a křesla, která lze skládat nebo stohovat na sebe.

Jak pečovat o dřevěný nábytek?

I když není nutné nábytek natírat rok co rok, pravidelnou péči mu stejně musíte věnovat.

Je-li špinavý, například po zahradní oslavě nebo do dětí, umyjte ho vodou s přídavkem saponátu, opláchněte a utřete.
Místa s poškozeným povrchem se doporučuje přebrousit jemnou brusnou houbičkou, pak natřít mořidlem o vhodném odstínu a nakonec regeneračním olejem.
Dřevo se doporučuje ošetřovat buď lazurovacími laky, nátěr ovšem stačí obnovovat po třech až šesti letech, nebo oleji a vosky. Ty chrání stejně dobře, ale lépe se s nimi pracuje, materiál si uchovává přirozený vzhled, a hlavně se neuzavírají jeho póry, proto může stále dýchat, díky čemuž nedochází k jeho praskání. Podívejte se v obchodech po teakovém napouštěcím oleji, který lze použít nejen na nábytek z tohoto materiálu, ale i na ostatní tvrdší dřeviny. Podklad musí být před napouštěním čistý, suchý a zbavený prachu a nečistot. Nanášet ho můžete jak štětcem, tak se dá rozetřít obyčejným hadříkem, který nepouští chlupy.
Na začátku a konci sezony se ujistěte, že jsou veškeré šrouby a spoje pečlivě utažené. Na jaře kvůli bezpečnosti, před zimou proto, aby nedošlo k popraskání dřeva důsledkem pnutí zmrzlé vody, která by mohla snadno proniknout do prostor způsobených neutaženým kováním.
Necháváte-li nábytek venku v dešti a zimě, chraňte ho například krycí plachtou.