Lázeňská relaxace mezi květinami

Obdivovat květinové záhony, zelené parky, umělecká díla od známých autorů a k tomu si ještě odpočinout a pomoci svému zdraví – to vše nabízejí lázně. Návštěva těch tuzemských je stále oblíbenější. Mají opravdu dlouhou tradici, jejich zlatá éra ovšem přišla na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Ačkoli od té doby prošly mnoha změnami, lázně si zachovaly svoje staré kouzlo. A klid. Pokud uvažujete, kam se vydat na rodinný výlet nebo prodloužený podzimní víkend, když už vás vaše zahrada tolik nepotřebuje, vyzkoušejte naše tipy.

Za květinovými hodinami

Město Poděbrady se začalo od počátku dvacátého století rychle měnit. Právě tehdy na nádvoří zámku vytryskl léčivý pramen, který zajistil slávu lázním zaměřeným na léčbu kardiovaskulárních chorob. Kromě toho, že zde najdete nedávno obnovený lázeňský park a světoznámou kolonádu, mnozí sem jezdí pravidelně obdivovat květinové hodiny. Dodnes kolují různé informace o jejich vzniku, a hlavně o historii hodinového strojku. Hledali byste ho marně, nachází se totiž pod samotnými hodinami, které měří 5,1 metru. Malá ručička dosahuje délky 185 centimetrů, a ta minutová má dokonce více než dva metry. Hodiny se natahují denně a ukazují přesný čas. Výsadba se obměňuje každý rok a kromě nápisu zde najdete také aktuální letopočet, který je opět z květin. Původně zde bylo prý i aktuální datum, které se den co den nově vysazovalo, ale časem tato tradice zanikla a hodiny začal zdobit pouze letopočet. Kousek od nich objevíte také litinového trpaslíka, který oznamuje čas pomocí kladívka. Jedním úderem hlásí čtvrt hodiny, dvěma půl, třemi tři čtvrtě a čtyřmi celou hodinu, takže jste při procházce přilehlým lázeňským parkem stále v obraze, kolik je. Právě trpaslík to neměl v posledních desetiletích vůbec jednoduché. V šedesátých letech byl totiž nemilosrdně odstraněn a vrátil se sem teprve v roce 1997.

Rozkvetlá Libverda

Necelých třicet kilometrů od Liberce můžete navštívit krásné lázně Libverda, do kterých jezdí návštěvníci mající problémy s pohybovým aparátem či klouby, ale odborníci zde pomohou i při léčbě srdečních a cévních chorob. O Libverdě se začalo více mluvit již v patnáctém století, kdy si některé významné osobnosti té doby dokonce nechávaly vozit soudky léčivé vody z místních pramenů. Lázeňství se zde ovšem začalo rozvíjet až o tři století později za věhlasného šlechtického rodu Clam-Gallasů, který zde postupně objevoval další prameny, které získaly názvy po jménech členů tohoto rodu. Při návštěvě Libverdy na vás doslova dýchne atmosféra starých časů, kterou umocňují místní historické budovy. Můžete se těšit na impozantní dvoukřídlou kolonádu z devatenáctého století, klasicistní zámeček nebo třeba empírové lázeňské pavilony. Atmosféru lázní dotvářejí pestré květinové výsadby, zvlášť na lázeňské kolonádě.

Za uměleckými díly do Mariánských Lázní

Místní květenu jezdil do Mariánských Lázní obdivovat už německý básník Johann Wolfgang Goethe. Několik jeho soch objevíte při procházce místními parky, ta asi neznámější byla odhalena před třiadvaceti lety a jejím autorem je místní sochař Vítězslav Eibl. Pokud se vydáte na procházku po lázeňském parku, určitě vás zaujme nespočet dalších soch od známých českých sochařů, které místu dodávají zvláštní kouzlo. Nedaleko Lesního pramene tak například objevíte plastiku Tří Grácií od Olbrama Zoubka. Právě Grácie dbaly podle řecké mytologie o krásu umění. Tyto lázně odjakživa lákaly mnoho známých osobností, které zde hledaly pomoc při různých obtížích. Zavítala sem například opěrní pěvkyně Ema Destinnová, německý hudební skladatel Richard Wagner, Tomáš Garrigue Masaryk nebo třeba britský král Eduard VII., který sem údajně zavítal dokonce celkem devětkrát.

Velkolepé zahrady v Karlových Varech

Kdo by neznal tyto světoznámé lázně, jejichž historie se odvíjí od legendy o jelenu štvaném na lovu samotným Karlem IV. Zvíře prý utonulo ve vřídelní vodě. To je také první zmínka o léčivých pramenech, které zde byly postupně objevovány ještě před vznikem samotných lázní. Tisíce návštěvníků sem ale necestují pouze kvůli léčivé vodě. Už v minulosti byly ve městě budovány aleje, které vytvářely zajímavé procházkové trasy, které směřovaly do volné krajiny, kde se turisté mohli kochat krásnými výhledy do okolí. Přesto Karlovy Vary v devatenáctém století v kráse zaostávaly za Mariánskými a Františkovými Lázněmi, které už v té době nabízely nespočet parků a zahrad od známých zahradních architektů. Situaci změnilo až pozvání významného zahradního architekta Václava Skalníka. Ten se stal autorem parku u Terezina pramene. Postupem času se Karlovy Vary vyrovnaly ostatním lázním, a v mnohém je dokonce předčily. Za návštěvu určitě stojí také Smetanovy sady, jejichž osové uspořádání se nezměnilo od dob založení. Zavítat můžete také do parku u pavilonu Malé Versailles, do Sadů Antonína Dvořáka nebo si dopřejte výhledy od gloriety, z Templu, Goetheho vyhlídky nebo od obelisku knížete Schwarzenberga. Při procházce lázeňským městem vás budou provázet ornamentální sezonní výsadby, které zde mají více než stoletou tradici a městu dodávají atmosféru monumentálních zahrad devatenáctého století.

Za sportem do Janských Lázní

Do tohoto lázeňského městečka na úpatí Černé hory v Krkonoších jezdí pacienti s dětskou obrnou, s onemocněním pohybového aparátu nebo při potížích s centrálním a periferním nervovým aparátem. Návštěvníky kromě krásné promenády s řadou hotelů a kaváren zaujmou také možnosti sportovního vyžití. Horské prostředí je totiž předurčeno k túrám po čisté přírodě a k lyžování. V okolí Janských Lázní najdete nespočet turistických tras, které vás zavedou k vyhlídkám do krajiny, kde si užijete čistou horskou přírodu.

Tradice ve Františkových Lázních

Toto město patří k nejstarším lázním u nás. Místní prameny se používají například při léčbě gynekologických potíží a ženské sterility. Právě s touto léčbou souvisí i známá socha malého chlapce sedícího na kouli s rybou v ruce. Symbolizuje místní nejmocnější pramen a podle legendy lázeňského fotografa Škardy žena, která si na ni sáhne, údajně brzy otěhotní. Tato socha v dnešní době představuje symbol Františkových Lázní a našli byste ji před budovou Společenského domu. Jde ale pouze o kopii, originál od sochaře Mayerla z dvacátých let minulého století je uchován v bezpečí v městském muzeu.

Lucie Peukertová, foto autorka a Shutterstock

Více informací se nachází v listopadovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Save