Medonosné rostliny na vaši zahradu

Zodpovědní majitelé zahrad vědí, že svoji malou oázu budují nejen pro sebe, ale i pro ostatní živé tvory. Výběrem rostlin a stromů výrazně ovlivníte nabídku potravy i prostoru pro celé spektrum živočichů. Kombinací krásy a užitku představují medonosné rostliny. Které se zalíbí vám?

Foto: Shutterstock

Běžný majitel zahrady není chovatel včel, jen si uvědomuje, že tím, co si vysadí, může včely přilákat, a třeba tak i stabilizovat nabídku potravy v krajině. Neřeší ekonomický užitek, ale spíš zapojení se do širších přírodních souvislostí. A to rozhodně není málo.

Dřeviny jsou nejdůležitější

Mezi dřevinami najdete celou řadu takových, které včely cíleně vyhledávají – jistě si vzpomenete na hučící lípy v květu. Na zahradě se jedná hlavně o stromy ovocné, zejména jádroviny, jež opylení vyžadují. K dalším patří dřeviny z čeledi růžovitých, tedy hlohy, ptačí zob či trnky, z okrasných třeba skalníky, kaliny, nebo kdoulovce. Dále můžeme jmenovat třeba vajgélii, zimolez, pámelník, hortenzie, ale i břečťan. Zdálo by se, že zcela mimo zájem a potřeby hmyzu stojí jehličnany a druhy opylované větrem, jmenovitě břízy, javory, lísky. Ty se ale stávají zdrojem pylu, který včely též vnímají jako zajímavou komoditu. Specialitou je také med medovicový, tedy vyrobený z výměšků mšic a červců – ty se také stahují na jehličnany i listnáče, třeba na buky. I ty ostatně produkují i pyl, byť horší výživné hodnoty. Hitem jarní přírody jsou nenápadně kvetoucí vrby (kočičky), které si včely – společně s dříny – cení hlavně proto, že nabízejí potravu už od časného jara.

Domácí, nebo cizí?

Tato problematika na detailní prozkoumání zatím stále čeká, víme ale, že se hmyz přednostně váže na domácí květenu. Řada druhů se zde, nicméně, pěstuje už dlouho, proto adaptace opylovačů jistě pokročila i v této oblasti, příkladem může být třeba akát, včelaři velebený, krajináři proklínaný. Ale najdou se i jevy, které překvapí. Například balkánský druh lípy (lípa stříbrná, také lípa plstnatá, Tilia tomentosa), který se vysazuje do náročných a teplých podmínek měst, produkuje nektar s obsahem galaktózy a manózy, již neumí včely zpracovat, a může tak zapříčinit jejich úhyn (včely 1 % počtu, čmeláci skoro 10 %). Objevil se i názor, že mrtvý hmyz je následkem nesouladu „nabídky a poptávky“. Třebaže totiž květy voní a stále lákají hmyz, nektar v nich už nenajdou, a v podstatě tak zemřou hlady a vysílením dlouhou cestou. I když nejde o závratná čísla, upozorňují na to, že svět přírody vzájemně propojují překvapivě křehké vazby a že jednotlivé druhy rostlin nemůžeme vnímat jako zaměnitelné.

Foto: Shutterstock

Květiny okrasné i užitkové

Z hlediska objemu a počtu stojí rozhodně až za dřevinami, byť jejich výsadbu chápeme na okrasných zahradách jako prvořadou. Je to hlavně tím, že včelám vyhovují velké jednodruhové plochy, barevná i druhová mozaika většiny záhonů je nepřitahuje, vidí totiž velmi zploštěně, navíc v odlišném barevném spektru. Víte, že červenou barvu spatřují jako černou? Nejlépe vnímají žlutou a bílou, v kombinaci s pohybem, tedy například trsy kopretin s dlouhými stonky, také velké počty květů s výrazným množstvím nektaru. Nejčastěji to tedy budou zástupci čeledí složnokvětých, hluchavkovitých a brutnákovitých, ale také liliovitých. Nevyhledávají naopak rostliny z čeledi pryskyřníkovitých, tedy čemeřice, orseje a další – zpravidla nemají nektária a bývají jedovaté, takže z nich sbírají pouze pyl.

Foto: Shutterstock

Příklady včelám milých trvalek:

• Hvězdnicovité (Asteraceae): chrpa, devětsil, bělotrn, čekanka, hvězdnice (alpská, novobelgická), kopretina, listopadka, oman, řebříček, sadec, slunečnice, světlice, třapatkovka, turan, zlatobýl
• Hluchavkovité (Lamiaceae): čistec, dobromysl, hluchavky (bílá, nachová, skvrnitá, žlutá), jablečník, marulka, levandule, majoránka, máta, mateřídouška, ožanka, saturejka, srdečník, šalvěj, šanta, včelník, yzop
• Drsnolisté, brutnákovité (Boraginaceae): brutnák, hadinec, kostival, plicník, pomněnka, užanka
• Ostatní: bělozářka, hvozdík, jiřinky, okrasné česneky, bergénie, černucha, durman, dymnivka, hlaváč, hořec, chrastavec, jarmanka, jirnice, kakosty, kuklíky, kyprej, lilie, máčka, netýkavka, rozrazil, rdesno, slézovec, tařice, topolovka, trávnička, tužebník, udatna, vrbice, zběhovec, zvonek
• Užitkové byliny: bazalka, bob, cibule, česnek medvědí, dobromysl, fazol, kmín, komonice, kopr, lichořeřišnice, okurka, smetánka, pažitka, podběl, pohanka, popenec, rozmarýna, svazenka, topinambur, tykev

Principy výsadby

Měla by zohledňovat potřeby hmyzu, které se ale mohou velmi odlišovat. Chcete-li například podpořit včely medonosné, které vlastně bereme jako hospodářská zvířata, vysaďte vhodné dřeviny v kombinaci s většími plochami kvetoucích rostlin. Zaměřte se na časovou návaznost a dbejte na to, aby bylo stále něco „v nabídce“, a to od března (například dřín), přes léto (komule, krušina) až do konce září (břečťan). Toužíte-li naopak pro přírodních druzích hmyzu, které žijí volně v okolní krajině, doporučuje se vytvořit na místě co nejpestřejší společenství rostlin v různých výškách i typech květů. A další věc – po odkvětu je nesekejte a nestřihejte, tímto krokem zamezíte založení další generace.

Foto: Shutterstock

A co čmeláci?

Na rozdíl od včel medonosných, které si staví hnízda v dutinách stromů, čmeláci (společně s včelami – samotářkami) obývají podzemí. Staví si hnízda v dutinách, myších dírách nebo i pod hromádkami kamení (čmelák zemní Bombus terrestris, čmelák skalní Bombus lapidarius). Třebaže se dají chovat i uměle, jde o daleko problematičtější proces než u včel. Mají nezastupitelný význam pro pícnináře – umí totiž opylit i jeteloviny (čeleď vikvovitých), které jsou kvůli zvláštnímu uzpůsobení květu s dlouhou trubkou nedostupné pro jiné druhy hmyzu. Za nepostradatelné je ale považují i pěstitelé borůvek. Výskyt a životní podmínky čmeláků lze ovlivnit takzvanými čmelíny, které si lze představit jako nadzemní hnízdní budky. Hotové se dají zakoupit na mnoha místech, můžete si je ale na zahradě zbudovat i svépomocí. Tento zodpovědný přístup si zaslouží pochvalu, abyste se ale stali opravdovým chovatelem, nezapomínejte budku kontrolovat a čistit.

Vyrobit čmelín? Jde to jednoduše

Původně čmeláci osidlují dutiny pod zemí, příhodných míst ale na zahradě moc nenajdou. Zbudováním čmelínů nabídnete hmyzu další možnosti. Toto řešení vás prakticky nic nestojí, je sice jaksi pasivní, ale do stejné skupiny patří i hmyzí hotely – prostě jen nabídnete a čekáte, kdo si vzniklého prostoru všimne. A jak obydlí připravit? Potřebujete větší květináč z pálené hlíny (průměr cca 12 až 16 cm), který zakopete dnem vzhůru na vhodné místo (tedy slunné, chráněné keři nebo vyššími trvalkami). Musíte ho dát tak hluboko, aby vstupní otvor (původně odtokový) byl těsně na úrovni půdy, raději trošku pod ní. Květináč „před ponorem“ vyplňte do tří čtvrtin mechem a suchým materiálem, osvědčily se drobné větvičky, dřevitá vlna, nebo bavlněná cupanina. Obrácené dno trochu zamaskujte, aby otvor vypadal jako lákavé útočiště ve změti větviček. Nebuďte ale překvapeni, když se sem nastěhují nikoli čmeláci, ale třeba právě některé ze včel – samotářek. 

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock