Nechte trávník rozkvést
Zelený, hustý a krátce sečený trávník je chloubou každého majitele. Ovšem stále více lidí ho na zahradě nechce. Existují totiž další varianty, které vypadají krásně, navíc nevyžadují takovou péči a jsou šetrné k okolí. Co se […]
Zelený, hustý a krátce sečený trávník je chloubou každého majitele. Ovšem stále více lidí ho na zahradě nechce. Existují totiž další varianty, které vypadají krásně, navíc nevyžadují takovou péči a jsou šetrné k okolí.
Co se stane, když necháte trávník trochu zpustnout? Pokud budete postupovat chytře, rozkvete a získá na odolnosti. I po květinách se může pohodlně chodit. A ptáci hledající potravu na zemi, motýli i čmeláci ho budou milovat.
Méně práce, více krásy
Květinový trávník zůstane zelený i bez zálivky, síci stačí podle počasí jednou za tři až šest týdnů – nejlépe vždy poté, co vykvete většina sedmikrásek, pampelišek a rozrazilů. Právě dvouděložné rostliny, které jsou v klasickém trávníku nežádoucí, do toho přírodního patří. Budou krásně zelené i bez zálivky a hnojení nevyžadují vůbec. Trávník kvůli nim nemusíte provzdušňovat, případná holá místa zjara nebude třeba dosévat, neboť je odnožující rostliny rychle zaplní.
Léčivé sedmikrásky lze stěží považovat za kaz na kráse. Kromě nich si v přírodním trávníku zjara natrháte také mladé křehké listy plné vitaminů, například pampelišek, jitrocele, řeřišnice, jetele, rdesna, žabince či kontryhele. Můžete je přidat do smoothie nebo salátu. Rdesno truskavec ptačí a jitrocele snášejí i intenzivní sešlapávání a zůstávají zelené, i když měsíc nezaprší. Jetel plazivý a luční jsou rovněž odolné půdopokryvné rostliny, které poskytují potravu včelám, a sami je můžete ochutnat také. Plazivý popenec poslouží i jako pohledné a léčivé koření, jehož listy se hodí nejen do polévky. Pampelišky jsou pak zdrojem hořčin pomáhajících při trávicích obtížích, gastritidě a ozdravujících játra. Proč je tedy z trávníku mechanicky odstraňovat? Anebo používat herbicidy a poté se na pažit po dobu ochranné lhůty pouze dívat, protože nechat si hrát na chemicky ošetřené ploše děti nebo zvířata je krajně nezodpovědné.
Kvetoucí trávník je třeba nechat narůst přibližně o pět až deset centimetrů více, než tomu bývá u toho intenzivně pěstovaného. Pokud snížíte frekvenci sečení a upustíte od hnojení, nastěhují se sem kvetoucí rostliny samy. Ovšem vybrané druhy lze i dosadit, stačí odrýt drn, vylehčit podloží trochou písku a vysadit třeba jetel nebo popenec. Zrovna tak není nutné při sečení zkrátit celou plochu, klidně se vyhněte kvetoucí skupině v rohu pozemku, zahrada tak bude vypadat lépe.
Bylinkový trávník
Krásnou náhradu trávníku nabízejí i nízké půdopokryvné bylinky, které snesou občasné sešlapávání. Tymián a mateřídoušky v mnoha druzích a varietách voní a dobře vypadají, i když zrovna nekvetou – listy mohou mít zlatavé či panašované. Aby dobře rostly, potřebují dostatek slunce a propustnou nevyhnojenou půdu. Poté, co se ujmou, jsou naprosto nenáročné na vodu i další péči, vyšší stačí zjara sestřihnout na třetinu, aby byly stále zelené a košaté.
Založení bylinkového trávníku je však již náročnější nežli nechat zplanět ten klasický. Musíte odstranit drny, půdu vylehčit pískem a listovkou, přidat dřevěný popel a poté bylinky vysít nebo vysadit. Než se ujmou, je třeba je za sucha zavlažit, a dokud se nerozrostou, aby zakryly celou plochu, také chránit, aby je nevytlačil plevel. Do přírodního i bylinkového trávníku můžete přisadit i plané nebo měsíční jahody a na podzim cibulky šafránů, modřenců a dalších nenáročných cibulovin.
Květinová louka
Pestrá louka, nenáročná a pro přírodu nesmírně užitečná, je stále oblíbenější. Ovšem chodit v ní není úplně vhodné a ideální, hůře by se kosila. Zkuste proto kombinaci právě s nižším přírodním trávníkem. Louku z něj můžete časem i vypěstovat. Ovšem pokud si přejete kopretiny, zvonky a další květiny, vysaďte je sem nebo vysejte na místo odstraněného drnu, jinak se semena uchytí těžko.
Pokud si přejete krásnou louku již po první sezoně, založte si ji sami. Nyní je k tomu ideální čas. Odstraňte drny, vylehčete půdu a místo osejte, na metr čtvereční přijdou dva gramy semen. Koupit si můžete směsi pro kvetoucí louky, ze kterých si lze vybrat podle stanoviště i oblíbených květin. Pro všechny platí, že lépe pokvetou na chudší půdě, dostatek živin podporuje trávy na úkor květin. Ovšem některé směsi jsou vhodné i do vlhka, obsahují třeba kopretiny, zvonky, svízele, knotovky, smetanky, bedrníky a vlčí máky.
Zakládání takové louky je sice náročnější, ale další údržba bude naopak velmi snadná – pozemek stačí posekat dvakrát ročně – obvykle na přelomu června a července, otavu pak v září až říjnu. Pokud budete síci po částech, prospějete jejímu vzhledu i užitečnému hmyzu, který se tady usadí.
Jak a čím kosit?
Nižší přírodní trávníky můžete kosit i běžnou sekačkou, ovšem pokud máte k dispozici strunovou nebo motorovou kosu, budete snáze tvořit kvetoucí ostrůvky.
Pro udržování vysoké louky je pak nepostradatelná kosa. Vyzkoušet můžete i ruční, je však třeba osvojit si nejen správnou techniku, ale také umění broušení a naklepávání kosy. Mnozí tak dají přednost té motorové. Odborníci doporučují, i pokud chcete zkusit síci ručně, mít doma obě a podle potřeby je střídat.
Motorová kosa, setkáte se i s označením křovinořez, k sečení používá ocelový žací kotouč. Na trávu se hodí ten, který má větší množství zubů, naopak k odstraňování náletů je lepší volit ty méně ozubené. Při rozhodování, jakou kosu koupit, je zásadní i předpokládaný stupeň zatížení. Nejmenší mívají motor s objemem 25 cm³ podobně jako vyžínače. Zatímco kovový kotouč vysokou trávu a silnější stébla přeseknout zvládne, motor svým výkonem stačit nemusí, snadno ho přetížíte a v horším případě i zničíte. Proto raději zvolte o stupeň vyšší model s objemem 30 až 40 cm³, většímu zatížení odpovídá i větší robustnost provedení. U takového výrobku lze už čekat mnohem delší životnost i při práci v náročných podmínkách.
Pouze na skutečně velkou plochu se vyplatí pořizovat si motorovou lištovou sekačku. Posečenou trávu je třeba z louky shrabat, aby se na ní zbytečně nehromadily živiny. Můžete si usušit seno nebo ji přidat do kompostu.
Viola Martinková, foto Shutterstock