Obrubník: užitečnější, než byste čekali

Obrubníky bývají často neviditelné nebo alespoň nenápadné, to však neznamená, že jsou zbytečné. Naopak. Dokážou zjednodušit péči o záhony či trávník, což ocení nejen majitelé velkých zahrad.

Jak jsou obruby užitečné, si většina zahradníků uvědomí, až když se trávník rozrůstá do trvalkového záhonu nebo mezi dlaždice chodníku. Pak zjistí, že se jim vyplatí investovat i do jejich dodatečné instalace.

Pravidla pro výběr

K nejlevnějším patří plastové obrubníky, které lze koupit v několika provedeních – ty nejlevnější vydrží jen pár let, u kvalitních se ale nemusíte bát, že je zničí mrazy nebo třeba nože sekačky. Zvolit můžete i nenápadné hliníkové lemy, které se kotví ocelovými hřeby. Podobné vlastnosti a minimální viditelnost předurčují k tomuto použití také ocelovou pásovinu. Jde o skvělé řešení pro všechny zahrady, u kterých obruby nechcete přiznat. Za nevýhodu obou materiálů lze označit vyšší pořizovací náklady.

Pokud chtějí majitelé zahrad ušetřit, většinou si zvolí dřevěné obruby ze smrkového řeziva, prken či palisád. Ty jsou natolik oblíbené, že se dělají už i z betonu nebo plastu. Dřevo se hodí jak do moderních, tak přírodních zahrad, a to svým vzhledem i vlastnostmi. Obruby z cihel, kamenných dlažebních kostek či betonových prefabrikátů mají dlouhou životnost, jejich instalace ale vyžaduje přesnou práci. Jsou vhodné spíše do zahrad, kde jejich větší viditelnost nevadí. Ale pozor, zvlášť u betonových obrubníků dochází v praxi často ke špatnému položení. Stavební firmy je mnohdy instalují nad úroveň terénu – tím jsou ale konce travnaté plochy nedostupné pro sekačku. Kraje pak musíte zastřihávat ručními nůžkami. Velkou nevýhodou cihel, kostek i betonových obrubníků je jejich rozpalování během horkých letních dnů. Trávník i rostliny v jejich okolí pak trpí suchem a vysokými teplotami, na což byste měli brát ohled při volbě rostlin do okolí těchto okrajů.
Při pokládání obrubníku, a to bez ohledu na zvolený materiál, nezapomínejte na konečný stav terénu. Horní hrana obrub by měla být ve stejné úrovni s trávníkem. Pokud tento aspekt dodržíte, ušetříte si mnoho práce při údržbě zahrady, tedy především při sečení, a navíc tak zamezíte poškození obruby i sekačky samotné.

Vhodný čas pro instalaci

Ideální doba instalace obrub je při realizaci zahrady. Ale doplnit je do záhonů můžete i kdykoli později, ovšem bude to o něco pracnější, protože je nutné odrýpnout okraje trávníku v celé šíři obrub, což může být i poměrně velká plocha. Poznají to nejen majitelé rozlehlých zahrad, ale i ti, kdo se rozhodnou především pro obrubníky pokládané do betonového základu. Vždy, než se do pokládky pustíte, přesně vytyčte okraje záhonů, které se vyhloubí do potřebné hloubky. U dlažebních kostek, cihel a betonových obrubníků je nutné vytvořit rovný a stabilní podklad pokrytý drenážní vrstvou štěrku, některé firmy používají kopaný písek. Neopatrným zacházením se ovšem mohou uvolnit, proto se někdy usazují do betonu. O něco snadnější instalace vás čeká při pokládce většiny typů plastových a hliníkových lišt. Některé se kotví hřeby, jiné se pokládají na volno a stabilizují se zeminou. Ocelová pásovina se kotví přivařenými roxory, které tento typ obruby stabilizují a udrží v potřebné výšce.

Obrubník a čísla

• Pro pojezdové plochy před garáží se doporučují obrubníky široké alespoň osm centimetrů.

• Na chodníky, terasy a ostatní pochozí plochy volte lemy se šířkou pět centimetrů.

• Chceme-li mít obrubník zapuštěný v úrovni zpevněné plochy, stačí vám patnácticentimetrový.

• Za standardní se považuje výška 20 až 25 centimetrů.

Redakce