Oman zlepší trávení a pomůže při kašli
Oman pravý prý používala Helena Trójská pro šlechtění své krásy. Proto dostal latinské druhové jméno helenium. V současnosti tato léčivka slouží například ke snižování hladiny cukru, zlepšuje trávení nebo pomáhá při zánětu průdušek. Na místech s kvalitní […]
Oman pravý prý používala Helena Trójská pro šlechtění své krásy. Proto dostal latinské druhové jméno helenium. V současnosti tato léčivka slouží například ke snižování hladiny cukru, zlepšuje trávení nebo pomáhá při zánětu průdušek.
Na místech s kvalitní půdou může oman dosáhnout výšky lidské postavy, v méně příznivých podmínkách dorůstá minimálně do metru. Tak trochu připomíná slunečnici – obě rostliny patří do stejné čeledi hvězdnicovitých. Listy na kvetoucích lodyhách jsou velké, zašpičatělé, na okrajích zubaté, uprostřed ochmýřené. Zjara v přízemní růžici ale vypadají jinak, mají spíš protáhlý tvar bez výrazného řapíku. Stonky se větví v horní části rostliny a mohou být silné i několik centimetrů. Zlatožluté květy mající v průměru i patnáct centimetrů lemují úzké a poměrně dlouhé jazykové lístky.
Léčivé účinky
Již latinský název Inula helenium upozorňuje, že oman pravý obsahuje inulin, což je látka velmi podobná škrobu. Na rozdíl od něj je ale rozpustný ve vodě a nebobtná v ní. Snižuje hladinu cukru v krvi. Pomáhá také na nejrůznější zažívací problémy, například nechutenství, při špatné funkci jater, slabé tvorbě žluči či střevních kolikách. Umí ulevit při zánětech průdušek, kdy uvolňuje křečovité stažení, takzvané spasmy, a celkově čistí celé dýchací cesty a usnadňuje odkašlávání. Kdysi se používal i proti tak závažným infekcím, jako je zápal plic či černý kašel.
Vypěstujte si vlastní
Oman najdete na celém eurasijském kontinentu – od Anglie až po mírné oblasti Sibiře a Číny, nejčastěji při vlhkých okrajích listnatých lesů. V našich krajích se ale vyskytuje spíš zřídka. V některých státech západní Evropy se pěstuje cíleně, je to výhodnější, protože se k léčení využívají především kořeny – abyste je získali, musíte rostlinu vytrhnout, tedy vlastně zničit. Někdy se sbírají i květy do různých bylinných směsí, málokdy se užívají samostatně. Oman se pěstuje nejčastěji ze semen, méně pak z kořenových puků. Není příliš náročný na místo ani kvalitu půdy, potřebuje ale slunce a dost hluboko připravený záhon, aby kořeny mohly zesílit a dorůst do co největší délky. Na sušší a mělké půdě takové kvality nedosáhnou, i když rostlina sama bude vypadat pěkně.
Sklizeň po dvou letech
Kořeny omanu se sklízejí z minimálně dvou-, lépe pak tříletých rostlin, a to v předjaří a na podzim, kdy obsahují nejvíce účinných látek. Využívají se buď čerstvé, nebo je samozřejmě lze i sušit. Pak se vyryté kořeny – vyberte jen ty silné, drobné postranní odstraňte – nahrubo očistí, operou a podélně rozříznuté a rozdělené na menší kousky co nejrychleji usuší umělým teplem, jinak by mohly zplesnivět. Z kořenů si můžete připravit tinkturu, odvar či sirup, lze je ale také kandovat, což je méně obvyklý způsob konzervace.
Omany na zahradě
Oman se často vysazuje jako výrazná květina do okrasných zahrad, kde se v posledních letech objevuje stále více. Na místech s úrodnou půdou a přiměřenou zálivkou roste řadu let. Potlačí růst plevele, jeho květy miluje hmyz. Jako okrasná trvalka se pěstuje také oman mečolistý (Inula ensifolia). Je nižší, dorůstá do výšky asi třiceti centimetrů. Oproti tomu pravému vyžaduje jiné podmínky pro pěstování – roste v hustých trsech na slunečných suchých skalnatých místech nebo kamenitých stráních. Často se využívá pro ozelenění extenzivních střešních zahrad, rozrůstá se krátkými výběžky. Zlatožluté květy jsou na lodyhách s tmavě zelenými kopinatými listy založeny po jednom a rozvíjejí se v době prázdnin.
Léčivé přípravky z omanu
Odvar pro dobré trávení
Dvě čajové lžičky čerstvého či jednu lžičku sušeného podrceného kořene přelijte menším šálkem vroucí vody a nechte přikryté dvacet minut louhovat. Až kousky byliny klesnou ke dnu, odvar přeceďte nebo jen opatrně slijte. Užívá se jedna až dvě polévkové lžíce vždycky před jídlem, tedy asi třikrát až čtyřikrát denně.
Léčivé víno
Tento nápoj hodně užívali naši předkové, nazývali ho ománkovým vínem a považovali jej za všelék.
Osmdesát gramů sušeného nadrobno nadrceného nebo pokrájeného kořene nasypte do litru červeného vína. Směs nechte asi měsíc stát v chladu, poté ji přeceďte. Léčivé víno se užívá třikrát denně po malých dávkách (asi padesát mililitrů), a to při potížích s dýchacími cestami pro usnadnění odkašlávání. Nápoj léči i infekce ústní dutiny.
Sirup pro odkašlávání
Tři sta mililitrů připraveného odvaru z čerstvého kořene smíchejte s čtvrtlitrovou skleničkou medu. Směs se užívá po lžičkách při vlhkém kašli. Účinkuje i proti senné rýmě.
Tinktura pro léčbu bronchitidy
Větší hrst (asi 25 gramů) nasekaného čerstvého kořene omanu zalijte čtvrt litrem lihu nebo vodky. Přesun účinných látek do roztoku urychlí protřepávání. Nechte macerovat na teplém místě asi tři týdny, poté slijte přes filtr. Hotová tinktura se používá při chronických dechových obtížích třikrát denně v dávce šedesáti kapek, což je zhruba jedna kávová lžička.
Dagmar Cvrčková