Pozvěte si na zahradu ježky

Pod brněním z bodlin se skrývá roztomilý čumáček a mnoho překvapivých schopností. Na zahradě vám bude ježek vynikajícím pomocníkem, na oplátku mu přitom stačí docela málo.

Za jedinou noc může zbaštit téměř tolik potravy, kolik sám váží. Jablka však na jídelníčku nemá – pokud ho přistihnete u plodů spadaných pod stromem, pátrá po červech. Potřebuje bílkoviny a tuky, a obojí najde v rozmanitých bezobratlých – smlsne si na housence, broukovi a občas i na menším plzákovi. Přitom mlaská, funí a dupe. Je zavalitý, ale nečekaně hbitý, a když není zbytí, umí dobře šplhat i plavat. Před nebezpečím však většinou neutíká. Díky skvěle pracujícím svalům se svine do bodlinatého klubíčka, které téměř nikdo nerozevře. Před koly aut ho však neuchrání, proto ježků stále ubývá. Postrádají také přívětivé prostředí – a právě takové můžete vytvořit na své zahradě.

Zvědavá ježčata chodí kolem hnízda už ve věku jednoho měsíce. foto Shutterstock

Jak zařídit ježkům bezpečí?

Ježek, coby noční lovec, většinu dne prospí. Spokojí se s odpočinkem v houštině, pod kterou si nanosí trochu trávy a listí. Ovšem pro výchovu mláďat si paní ježková hledá komfortnější úkryt, a doupě na zimu musí být navíc pěkně zateplené. Stačí však, když k patě stromu nebo pod hustou klenbu keřů nahrnete pořádnou kupu suchého listí a zatížíte ji klestím. Ježci si v ní otáčením vydupou útulný pokojíček s překvapivě pevnými stěnami, které skvěle izolují a chrání. Na listí ještě můžete přidat plachtu proti dešti a zakrýt ji dalším klestím, zvláště pokud stromy a keře nemají dost husté koruny. Chcete poskytovat ubytování s pěti hvězdičkami, nebo disponujete jen trochou listí? Vsuňte pod něj ježčí domek – dá se vyrobit i koupit.

• Poslouží bednička ze silnějších prken s rozměry stěn kolem 40 cm a výškou nejméně 30 cm, se stříškou krytou proti dešti. Zvenku ji můžete izolovat polystyrenem.
• Vchod by měl být vysoký 15 cm a buď prodloužený, nebo oddělený poloviční přepážkou, aby dovnitř nezatékalo. Polovinu příbytku vyplňte dokonale suchým listím nebo senem, které předem nastříhejte na kratší kousky.
• Ježci si nachystaný příbytek najdou, můžete je však nalákat pamlskem položeným před vchod – kousek libového masa zafunguje stejně dobře jako granule a paštiky pro psy a kočky. Přilepšení ježci ocení na jaře a na podzim, kdy mohou mít nouzi o potravu. Nikdy jim však nedávejte mléko.

Místo kupy listí poslouží i kompost, dostatečně kyprý a vzdušný, tedy bohatý na suché materiály (listí, štěpka, sláma). Ježci mohou úkryt hledat i pod kůlnami nebo v nich – i sem jim můžete připravit hromadu listí, slámy, sena. V kupě kamení můžete vybudovat ježčí hrad – nízkou sluj by měl krýt velký plochý kámen, stěny upevníte a zaizolujte nahrnutím zeminy. Na zimu je třeba přidat izolaci i svrchu.

Ježky můžete ubytovat v kompostu i ve speciálním domku v listí. foto Shutterstock

„Mléčné” bodliny a krutá první zima

Ježčata přicházejí na svět v létě, někdy až těsně před jeho koncem. Matka se o ně stará sama a kojí je téměř dva měsíce, dokud si neumí najít dostatek potravy. Ježčata se rodí slepá, růžová a zcela bezbranná, za necelý měsíc se však už potulují kolem hnízda. První „mléčné“ bodliny se vyklubou pár hodin po narození. Do doby dospívání se ještě dvakrát vymění, zesílí a dosáhnou počtu sedmi tisíc. Toto podivuhodné brnění ježkům slouží už 15 milionů let. Před nejtěžší zkouškou je však neochrání – první zimu nepřežije ani polovina mladých ježků. Tělesná teplota, dech i tep hibernujícího ježka se sníží na minimum, s mrazem se však umí vyrovnat jen krátkodobě, díky zásobě hnědého tuku. Jakmile ji vyčerpá, zmrzne. Dobře izolované a bezpečné místo k přezimovací proto hraje skutečně fatální roli.

Co ještě ježci potřebují?

V létě uhasí žízeň v mělké misce s vodou nebo na bezpečné mělčině zahradního jezírka.
Pod oplocením zahrady ponechejte alespoň 10 cm vysoké škvíry, aby se k vám ježci dostali.
Nepoužívejte pesticidy ani jedovaté návnady na plže. Čím pestřejší a zarostlejší (půdopokryvné rostliny, liány, keře, květiny, v koutě trocha stařiny…) zahradu vytvoříte, tím lépe pro ježky a ostatní živé tvory, včetně vás.

Překryjte možné pasti a myslete i na odpadky – ježci mohou doplatit na dojídání konzervy, kterou už nesundají z těla.

Ježky nerušte ani při zimním spánku, ani v době rození mláďat. Zjara nepřehazujte kompost a taktéž nespěchejte s jarním úklidem hromad listí nebo trávy!

foto Shutterstock

Ježek západní (Erinaceus europaeus) je původně lesní tvor, který se naučil žít v kulturní krajině. Kdysi obýval především Čechy, pak se rozšířil i na Moravu. Na pohled velmi podobný ježek východní (E. roumanicus) to má naopak. Pochází ze stepí, miluje teplé a suché stráně a meze.

Kdo spí v kompostu?
Volně přístupný kompost se stává skvělým útočištěm také pro vzácné užovky. Pokud kompost necháte pár let v klidu ležet, možná v něm i vyvedou mladé. Odměna bude královská – zahradu zbaví hrabošů i obávaných hryzců. Hlodavce pronásledují do podzemních nor a hnízd, což žádná kočka nesvede. Loví myši, potkany a smlsnou si i na slimákovi. Před zimou se do kompostu rády schovají i užitečné ropuchy, ještěrky a slepýši, třebaže jako letní byt preferují suché zídky.

foto Shutterstock

Viola Martinková, foto Shutterstock