Příprava půdy pro růže a trvalky

Jak nejlépe připravit záhon pro sázení růží nebo trvalek? Postup je prakticky vždy stejný: místo dobře odplevelte, zryjte, přihnojte a nechte slehnout.

Záhony trvalek i růží by se měly zakládat vždy na zcela odpleveleném místě. Zvlášť důkladně je třeba odstranit například bršlice, svlačec nebo pcháč, tedy druhy s oddenky. Jsou nebezpečnější než kdysi tak obávaný pýr, jehož podzemní stonky jsou uloženy mělce pod povrchem, pevné, nelámou se a z půdy jdou snadno odstranit.

Plevel raději vykopejte
Plevel je nejlepší vytrhávat ručně nebo pomocí malého rotavátoru než používat totální herbicid, například Roundup Klasik nebo Touchdown Quattro. Ten zničí všechny zelené rostliny a vhodný je pouze na velké a hodně zarostlé pozemky, používá se i na likvidaci starého trávníku. S výsadbou květin je pak třeba počkat, až uplyne ochranná lhůta, která bývá asi dva týdny, a během níž se zbytky látky rozloží.

Při pletí pomůže černá silná fólie, kterou během horkých dnů rozprostřete po záhonu a dobře zatižte. Vzniknou pod ní vysoké teploty, které rostliny a semena zničí. Tento postup se hodí pro úpravu půdy právě v této roční době.

Zpracování půdy
Společně s pletím se zpravidla provádí i zpracování půdy. Chystáte-li se vysazovat trvalky, je třeba záhon zkypřit na délku rýče, pro růže pak hlouběji – asi čtyřicet až padesát centimetrů. Dřeviny mají kořeny níže a na jejich síle a zdraví závisí, jak dobře dřevina poroste a pokvete.

Při rytí nemíchejte svrchní ornici s podložím, práci provádějte nadvakrát – nejprve úrodnou půdu odložte stranou na plachtu, zkypřete hlubší vrstvu, poté vraťte zpět ornici. Takto připravte celý záhon, nikoli jen místa pro jednotlivé keře.

Pro růže
Růže je dřevina, která na jednom místě bude růst řadu let, někdy i desetiletí. K tomu potřebuje dostatek živin. Více než dusík ocení mikroprvky a draslík, které podporují tvorbu listů a také vyzrání dřeva. To je spolu se správným hospodařením s vodou důležité, aby růže přežily zimu a na jaře začaly rašit. V půdě by se měl draslík uvolňovat pomalu, proto je lepší používat třeba síran draselný, tedy takzvanou hořkou sůl, než chlorid draselný, označovaný jako KCL. Před výsadbou přidejte do půdy dvě stě gramů síranu draselného a 260 gramů superfosfátu na deset metrů čtverečních. Hnojivo zapravte do hloubky kolem šedesáti centimetrů. Nezapomeňte ani na organické hnojivo, nejčastěji se používá kompost – na metr čtvereční se doporučuje dávka kolem čtyř kilogramů.

Pro trvalky
Trvalky nejsou na hnojení tak náročné, vždy však k sobě vysazujte druhy, které k růstu vyžadují podobné podmínky. Jestliže květiny dáváte na už existující záhon, kde jste předtím měli například letničky, bude příprava snazší. Do půdy dodejte univerzální hnojivo se stopovými prvky, například Cererit. Příliš vysoká dávka kompostu není vhodná, rychle se z něj uvolňuje dusík, který by sazenice využily ihned k růstu. A to před zimou není třeba. Kompost proto namísto dávejte jednou za tři roky, a hnojení rozdělte nadvakrát. Na podzim by to měla být asi třetina z celkové doporučené dávky tři až pět kilogramů na metr čtvereční, zbytek doplňte v květnu.

Naopak pokud zakládáte zcela nový záhon, je zásoba organické hmoty důležitá. Pro ujmutí sazenic je však mnohem podstatnější než hnojení správný způsob výsadby a také zálivky.

Dvoutýdenní pauza
Mezi přípravou půdy a výsadbou ponechte minimálně dvoutýdenní pauzu. Slehnutím nakypřené půdy se obnoví přirozený stav, zmizí vzduchové kapsy mezi půdními částicemi a voda se tak lépe dostane ke kořenům sazenic – vzduch v půdě působí jako izolant. V pauze také znova místo vyplejte, na záhonu zpravidla vyklíčí další semena nebo vyraší zapomenuté oddenky. Po uplynutí čtrnácti dnů místo ještě naposledy vyrovnejte hráběmi a můžete začít sázet.

Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz a Shuttesrstock