Skleníkové pěstování: Neztraťte ani jediný týden!

Skleník si žádá velkou investici, navíc jeho stavba trvale ovlivní podobu zahrady – prostě ho nikam neschováte, pokud tedy nemáte k dispozici opravdu velký pozemek. Na druhou stranu významně rozšíří možnosti zahradničení. Primárně byste si měli už před sezonou sestavit časový plán, který vám umožní, aby skleník jel „na plný plyn” a bez prodlev.

Foto: Shutterstock

Květiny, nebo zelenina?

I když skleník samozřejmě využijete i k množení pokojovek, nebo na přípravu sadby balkonových rostlin a letniček, vyplatí se v něm vyčlenit prostor hlavně pro užitkovou zeleninu. Když uvážíme, jaké částky stavba skleníku běžně stojí, sklizní domácí zeleniny trochu „vyrovnáte účty”, což se v dnešní době jeví jako víc než žádoucí. Je docela zajímavé, že v opěvovaných „starých dobrých časech“ skleníky sloužily převážně k pěstování květin, pro zeleninu se častěji využívala pařeniště – koňský hnůj jako zdroj tepla tehdy platil za všeobecně dostupný a levný materiál.

Foto: Shutterstock

Vybavení, bez kterého to nepůjde

Výběr vhodných odrůd i nákup semen pěstitele většinou baví – a vše se typicky dá obstarat naráz. Nesmíte ale zapomenout ani na potřebné vybavení samotného skleníku: především automatické otevírání oken, variabilní závěsné pěstební police, závlahový systém a stínění. Leccos umí pověstné české ručičky nahradit nějakou šikovnou vychytávkou, ale u otevírání oken se svépomocnou strategií příliš nepochodíte.

Už při výběru skleníku proto věnujte pozornost tomuto vybavení – nejjednodušší, a tedy i nejlevnější modely obvykle otevírání oken nenabízejí, přitom jde o nejpotřebnější věc. Podobně velkou službu vám udělají police – umožní vám začít s prvním pěstováním doslova ihned. Kapková závlaha se také hodí, ale můžete ji dokoupit až později, dokonce se odklad i vyplatí – po zkušenostech z celé sezony lépe vyberete potřebný set hadic, trysek a spojek. Stínění snadno nahradíte tradiční stínovkou nebo maskovací sítí.

Foto: Shutterstock

Naučte se hospodařit s teplem

Sestavení plánů pěstování sice představuje docela složitý proces, ale vyplatí se vám – pak opravdu můžete držet skleník v provozu už od prvních teplejších dnů až do adventu, někdy dokonce až do Vánoc. Nejběžnějším (a také nejčastěji nakupovaným a stavěným) typem je studený skleník s podezdívkou nebo jiným základem, který má pevnou středovou cestičku, proto takový budeme uvažovat i v našich doporučeních. Jedná se o pasivní typ, jako zdroj tepla tedy využívá jen slunce. Dobré hospodaření s teplem hraje obzvlášť důležitou roli mimo hlavní sezonu, tedy v předjaří a potom od poloviny října v závěru sezony.

Foto: Shutterstock

Sadba květin: Jak neudělat chybu?

Co ne: Z letniček není vhodné zde pěstovat druhy s dlouhou dobou předpěstování, které se musí vysévat už v únoru či březnu – ze hry tedy vypadává hledík, letní fiala, kraspédie, lobelka, salvie, begonie voskovka, pelargonie, pak i hvozdík vousatý a zvonek zahradní (oba se pěstují i jako dvouletky). Buď musíte mít vytápěný skleník, nebo je vysejte v bytě, pak ale potřebují přisvětlit. Teprve v polovině března se dají přenést do skleníku.

Co ano: V březnu a dubnu se již může vysévat většina druhů – truhlíky a sadbovače mohou být ve skleníku prakticky trvale. Z nejrozšířenějších zde najdou dočasný domov: nevadlec, nestařec, astra, zářivka, šrucha, petunie, slaměnka, pestrovka, zaječí ocásek, verbena, kosmatec, statice, sporýš, pestrovka, užanka, hadinec a další.

Řadu druhů můžete sít i přímo ven, pokud tedy máte ve skleníku málo místa, vybírejte na zahradu právě z nich. Široké barevné možnosti i rozmanitý typ růstu nabízí třeba hrachor, měsíček, černucha, slunečnice, chrpa, lokanka, ostálka, sluncovka, krásenka, len velkokvětý, povíjnice, slézovka. lichořeřišnice a mnoho dalších.

Foto: Shutterstock

Sadba zeleniny: Připravte se na první i druhé kolo

Kdo chce do skleníku začít vysazovat teď na jaře, ten se musí pustit do vysévání už v únoru – ale v bytě. Máme na mysli saláty a kedlubny, ředkvičky se vysévají přímo na místo. U sadby zeleniny samozřejmě „jedete“ po dvou kolejích – produkujete jednak sadbu pro venkovní záhony (začíná se na jaře), a také zajišťujete sadbu pro skleník nebo fóliovník, tedy nejčastěji plodovou zeleninu.

V létě pak začínáte druhé kolo – vedle materiálu pro venkovní výsadbu určenou na srpen a září potřebujete sazenice nebo osivo pro místo, které se uvolní ve skleníku – prakticky se opět jedná o odrůdy z jarní etapy s kratší dobou pěstování (toto období si musíte zvlášť pohlídat a nezapomenout na výsevy). Pozor, pokud si sami vyséváte rajčata, doporučujeme je zpočátku nechat doma a do skleníku přenést až přepíchané sazenice – na sázení bývá u nás na jaře ještě zima.

Prodlužte si sezonu

Teplo a vysoká vzdušná vlhkost nevyhovuje všem druhům, proto do skleníku dejte jen ty, které zde budou spolehlivě prospívat. Přednostně jde o okurky, papriky a baklažány, ale nebojte se je zjara (a na podzim) doplnit osvědčenou kolekcí salátů, kedluben, ředkviček a listové zeleniny. Oblíbená rajčata raději dejte ven – ve skleníku jim nevyhovuje vysoká vzdušná vlhkost (kterou salátové okurky naopak milují a vyžadují), navíc rychleji stárnou. Pokud ale máte sazenic rajčat hodně, klidně je dejte ven i do skleníku – budete sklízet podstatně dříve a sezona se vám o minimálně o tři týdny prodlouží.

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock