Starejte se o půdu, odmění se vám

Přepočítáváte sáčky s osivem, kontrolujete sazenice za oknem a netrpělivě otáčíte kalendář, kdy už je budete moci přesadit ven? Než k tomu dojde, věnujte se půdě. Vyplatí se to!

foto Shutterstock

O tom, že jsou probiotika prospěšná pro lidské tělo, už se přesvědčil asi každý. Ale víte, že tyto mikroskopických organismy pomáhají i půdě, a tedy i rostlinám, které v ní pěstujete?

Příprava záhonů

Pokud už na vaší zahradě roztál sníh a půda není zmrzlá, můžete začít s přípravou záhonů na pěstování. Nejprve je zbavte plevele, do půdy lze také přidat probiotika. Zlepší její strukturu a schopnost udržet v sobě vláhu a živiny. Jestliže zemina není slehlá a udusaná, záhony neryjte. Vzpamatovávají se z toho minimálně dva týdny, proto je lepší pouze zeminu zlehka nakypřit motykou, urovnat a zamulčovat. Nastýlka udrží vláhu v půdě, chrání ji před vysycháním, poskytne rostlinám dostatek organické hmoty a zamezí šíření plevele.

Organická hnojiva

Pokud jste půdu na podzim pořádně pohnojit, napravte to nyní. Ideální je dobře vyzrálý kompost. Nemáte-li ho k dispozici, nahraďte ho sypkým organickým hnojivem, která se vyrábí z drůbežího hnoje, kvalitního kompostu a dřevěných hoblin. Má vysoký obsah živin i stopových prvků a díky podílu kvašených slepičinců je také bohaté na fosfor, který je potřeba pro sladké plody a krásné květy. Živiny dodává do půdy pozvolně a rovnoměrně po celou sezonu. Sypké organické hnojivo také zlepšuje kvalitu a strukturu zeminy a tím i její schopnost zadržovat vodu, snižuje nároky na zalévání a omezuje vyplavování živin do spodních vod. Výsledkem jsou kvalitnější plody a větší úroda. Oproti klasickému kompostu neobsahuje zárodky plevelů ani patogeny.

Můžete využít také alespoň jeden nebo lépe dva roky uleželý koňský hnůj. Obsahuje plno dusíku, a je tak na start sezony ideální, protože podpoří růst zelených částí rostlin. Stačí ho zarýt do půdy. Máte-li přístup ke slepičincům vyrobte si z nich zákvas. Podobně jako bylinné jíchy dokážou rostliny živiny v něm obsažené vstřebat okamžitě.

Pozor však na jednu častou chybu! Na jaře nikdy nepoužívejte čerstvý hnůj, ten se používá pouze na podzim, aby měl čas se do jara rozložit. Je příliš agresivní a malé sazenice by mohl spálit.

Pokud nemáme přístup k čerstvým hnojivům, můžete je koupit granulované – firmy nabízejí kravský, slepičí či koňský – a přidat je i přímo k rostlinám.

Hnojivo versus probiotika

Probiotika nejsou hnojivem, a naopak. Ale vzájemně se doplňují. Užitečné mikroorganismy pomáhají rostlinám vstřebat živiny. Těch je ale v půdě omezené množství a pokud je zelenina a květiny odčerpají, musíte dodat nové, ideálně opět organické původu. Probiotika navíc zajistí, že se rostlinám bude dařit lépe, zesílí jejich kořeny, dokáží lépe odolat škůdcům a díky tomu budou více kvést a plodit.

Anorganické hnojiva

Anorganická nebo také minerální hnojiva mají zahradníci rádi, protože jejich použití je jednoduché. Koupíte je v každém zahradnictví a hobbymarketu, obsahují sloučeniny všech základních prvků, nejen tedy dusík, fosfor a draslík, které rostliny potřebují ke svému vývoji. Snadno je pomocí zálivky dopravíte přímo ke kořenům. Na rozdíl od těch přírodního původu, ale nedodávají půdě humus a ztrácí schopnost zadržovat vodu, snadno podléhá erozi. V půdě je také méně přirozených živin. Takto hnojené sazenice sice zpočátku pěkně rostou, ale jakmile budou muset přežít delší such, nebo naopak deště a další nepřiznivé vlivy, projeví se to na nich. Rychleji a snadněji je napadnou choroby a škůdci, začnou usychat. Proto je dobré minerální hnojiva střídat třeba s kompostem.

redakce, foto Shutterstock