Svažitá zahrada s vůní lesa
Jen málokterá zahrada je dokonalá. Někdy vás na pozemku potrápí kamenitá půda, jindy zase hluboký stín nebo nedostatek soukromí. Mezi největší výzvy ale patří zahrada ve svahu. Právě tady však můžete těžit z krásného výhledu, […]
Jen málokterá zahrada je dokonalá. Někdy vás na pozemku potrápí kamenitá půda, jindy zase hluboký stín nebo nedostatek soukromí. Mezi největší výzvy ale patří zahrada ve svahu. Právě tady však můžete těžit z krásného výhledu, který si úplně nejvíc užijete třeba z vyhlídkové pergoly obklopené roztančenými trávami.
Máte pocit, že se na každém pozemku vždycky najde něco, co vám zkomplikuje život? Na větší zahradě na venkově se o takovouto výzvu postaral svažitý terén – a to nejen při samotné úpravě zahrady, ale také při údržbě. Klidná část zahrady položená v nejvyšším místě pod lesem půjde ale hravě přeměnit v odpočinkové zákoutí: s dřevěnou pergolou a posezením obklopeným okrasnými i ovocnými rostlinami. Celoroční šmrnc pak dodají roztančené trávy, které potěší už od konce jara. Hlavní štafetu ale převezmou především na podzim a v zimě, kdy tuto část zahrady rozzáří okrovými tóny. A v zimních měsících se navíc promění v ledové královny.
Jak to vypadalo předtím?
Svah pod lesem ležel dlouhá léta ladem, proto mu chybí jakýkoliv koncept i téma, které by majitele lákalo k častějším návštěvám tohoto místa.
Pro ten nejhezčí výhled
Hlavním tématem odpočinkové zahrady s výhledem je dřevěná pergola z modřínových hranolů, která se stane ideálním místem pro letní oslavy. S okolní zahradou ji propojí štěrková cestička, která od domu povede k nejnižší části pozemku. Svah bude na několika místech přerušen kamennými zídkami. Jedna z nich vytvoří opěrný systém pod samotnou pergolou. V tomto případě se už vyplatí nosné kamenné zídky s betonovým základem zapuštěným 80 centimetrů pod úroveň terénu. Kámen bude spojován maltou, takže zídky budou dostatečně stabilní a svah perfektně zajistí.
Zimní květy i jehličnany
Trávník v horní části pozemku nahradí zpevněná plocha pod pergolou a výsadby okrasných rostlin a drobného ovoce. Zajímavý rozměr této části zahrady dodá vícekmen břízy černé (Betula nigra). Ta má kmen převlečený do růžově bílé kůry, která se papírovitě odlupuje. Vícekmenné břízy si zahradníci oblíbili nejen díky zajímavým kmenům, ale také pro deštníkovitou korunu, která se stará o soukromí. Z dalších vícekmenných dřevin zde pod pergolou poroste muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii). Tento keřovitě rostoucí strom v dubnu zaujme záplavou sněhově bílých kvítků, v červenci pak jedlými plody, které se podobají borůvkám, a na podzim zase pestrým zbarvením listů.
Protože se výsadba nachází jen kousek od lesa, mají tu své místo i jehličnany. Solitéra jedle plstnatoplodé (Abies lasiocarpa ‚Compacta‘) dorůstá výšky okolo tří metrů a působí doslova majestátním dojmem. Jehličnany se tu ale objeví i v podání dalších druhů. Na hranici pozemku u lesa se založí tvarovaný živý plot ze stálezeleného tisu červeného (Taxus baccata), který si poradí i se stínem. V dalších částech výsadby pak jehličnany zpevní svah. Ideální řešení zajistí například mikrobioty křižmovstřícné (Microbiota decussata) nebo nenáročný jalovec chvojka (Juniperus sabina ‚Tamariscifolia‘).
Abychom to s těmi jehličnany nepřehnali, nebudou zde chybět ani listnaté keře. Vedle v zimě kvetoucích vilínů prostředních (Hamamelis × intermedia) kultivaru ‚Arnold Promise‘ zde poroste také temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa), který se nachází tak trochu na pomezí mezi okrasnými a jedlými keři. Možná ho totiž znáte jako černou jeřabinu s plody natrpklé chuti plnými vitaminů. Majitelé si tu ale budou moct pochutnat také na plodech kanadských borůvek (Vaccinium corymbosum), maliníku obecného (Rubus idaeus) nebo jahodníku měsíčního (Fragaria vesca ‚Rujana‘). Odpočinek pod lesem tak získá hned jiné měřítko, navíc bude bavit všechny věkové kategorie.
Když se roztančí trávy
Procházce po štěrkové cestě přidá na zajímavosti sama příroda: kdykoli stébla trav rozhýbe lehký vánek. Okrasné trávy jsou ostatně jednou z nejdůležitějších trvalek, které na venkovské zahradě najdete. Kromě vyššího prosa prutnatého (Panicum virgatum) se poměrně rychle rozrostou dochany psárkovité (Pennisetum alopecuroides) s jemným štětkovitým květenstvím. Doprovodí je ale také metlice trsnaté (Deschampsia caespitosa) nebo pod lesem stínomilné rákosníky japonské (Hakonechloa macra).
Protože trávám na jaře poměrně dlouho trvá, než se vzbudí ze zimního spánku, budou podsazeny jarními cibulovinami. Rozkvetou tu například narcisy (Narcissus), krokusy (Crocus) a o trochu později také česneky kulatohlavé (Allium sphaerocephalon) s růžově fialovými květy. Pod břízou se pak už od prosince rozvine záplava bílých květů čemeřice černé (Heleborus niger).
Na jakou péči se připravit?
Okraje výsadby zarámuje hliníkový obrubník, díky kterému odpadne časově náročné odrýpávání okrajů trávníku. Údržbu zahrady majitelům ulehčí i mulčování kůrou, které sníží nutnost pletí i zálivky během léta. Jednou do roka, většinou tedy v červenci, bude nutné tvarovacím řezem ošetřit živý plot z tisu. Tvarování dále budou potřebovat i stálezelené brsleny Fortuneovy (Euonymus fortunei), které rychle vytvoří jednolitý hustý koberec. Muchovník, vilíny, jedle a bříza budou na řez absolutně nenáročné, naopak by se tímto zásahem mohla narušit přirozená struktura koruny. Odstraňují se pouze suché nebo poškozené výhony.
Borůvky se prořezávají až po třech letech po výsadbě, kdy se z nich úplně odstraňují neplodné výhony bez listových a květních pupenů. Každý rok bude také nutné prořezat maliník. V jeho případě se ponechávají pouze loňské výhony, které se zkracují o polovinu nebo třetinu délky. Starší suché výhony se odstraňují u půdního povrchu. Jahodník měsíční se obměňuje přibližně ve tříletém cyklu. Dostatek sazeniček si ale snadno vypěstujete březnovým či dubnovým výsevem do květináčů.
A co takhle houbová zahrádka?
Pokud vás výsadba okrasných rostlin v čele s jehličnany a okrasnými trávami moc neoslovila, můžete dát přednost úplně jiné variantě. Klasická zahrada pod lesem se totiž dá proměnit na pěstírnu hub. Ty můžete pěstovat hned několika způsoby, záleží zejména na druhu, který vaši zahrádku ovládne. Jako ideální kandidátky se nabízejí různé druhy hlív, které se pěstují „na dřevě“. Těch se dočkáte tak, že do otvorů navrtaných do dřevěných špalků „vysadíte“ dřevěné špalíčky naočkované houbovým myceliem. Další spolehlivý způsob, jak si hlívy vypěstovat, představuje výsadba mycelia do jámy, do níž se posadí větší dřevěný špalek a přihrne se zeminou. Kromě hlív si můžete vypěstovat také penízovku, šupinovku, trsnatec, lesklokorku nebo třeba shiitake.
Kresba a text: Lucie Peukertová, foto: Shutterstock