Teplo domova aneb Jak efektivně topit dřevem?

Rtuť teploměru klesá, ceny energií rostou, a vy přemýšlíte, jak hospodařit s palivovým dřevem co možná nejšetrněji? Kterak dřevo správně vybírat, skladovat, vysoušet, ale také třeba štěpkovat, jsme se zeptali Marcela Perglera, ředitele společnosti PINIE Lubná, s.r.o., která patří mezi největší výrobce palivového dřeva ve středočeském regionu.

foto Shutterstock

Jakých chyb se nejčastěji lidé dopouštějí, když si chystají dřevo na zátop?
„Velmi často se setkávám se skluzem – zákazníci začnou řešit zásoby na vytápění příliš pozdě, a potom topí mokrým dřevem. Což je natolik neekonomické, že se takový postup nebojím označit za holý nesmysl. Aby nám dřevo dalo tolik energie, kolik se v něm skutečně ukrývá, musí být vzduchosuché. Což znamená, že by mělo mít zhruba 18% vlhkost. Zákazníci bohužel toto pravidlo často neberou v potaz, koupí si mokré dřevo a rovnou ho přikládají do kamen nebo do krbu. Mokré dřevo si ale bere z hoření strašně moc energie na to, aby se vůbec vysušilo, a teprve potom hoří – čili se z něj uvolňuje teplotou ten dřevoplyn. Obávám se, že když topíte mokrým dřevem, získáte oproti suchému dřevu polovinu energie. Protože jí spousta padne právě na odpařování té vlhkosti ze dřeva. V praxi to pak může znamenat, že když udeří velké mrazy, nedokážete mokrým dřevem své obydlí ani pořádně vytopit.“

V jakém předstihu bychom tedy ideálně měli řešit dřevo na vytápění domu nebo chalupy?
„Tvrdé dřevo doporučuji nakupovat dva roky dopředu, měkké dřevo s ročním předstihem. Letošní topnou sezonu ale nemůžeme považovat za standardní – zásoby dřeva, které jsme měli připravené na podzimní a zimní prodej, se kompletně rozprodaly, takže pokračujeme ve výrobě palivového dřeva, abychom měli zákazníkům co nabídnout. V žádném případě ale toto dřevo nebudeme vydávat za suché. Jedná se o palivové dřevo, které vám v letošní sezóně zdaleka nedá tolik energie, jako kdyby už bylo o rok starší. Takže ano, palivové dřevo máme, ale nepředpokládám, že by jím správný hospodář topil letos. Obecně říkám zákazníkům: jestli přemýšlíte nad dřevem, kterým byste chtěli topit rovnou, určitě si neberte tvrdé dřevo. Dejte přednost měkkému dřevu, o kterém se dá říct, že už napůl vyschlo – i když stále platí, že než měkké dřevo přiložíte do krbu, ideálně byste ho měli skladovat alespoň rok.“

foto Shutterstock

Když pomineme odlišné množství vody uvnitř dřeva, dají se mezi měkkým a tvrdým dřevem najít ještě další rozdíly?
„U tvrdého palivového dřeva můžete naměřit větší hustotu než u měkkého dřeva na zátop. Energie ve dřevě, která se uvolňuje při hoření, nicméně, přímo závisí na jeho hmotnosti. Když tedy vezmete kilogram měkkého a kilogram tvrdého dřeva, vysušeného na totožnou vlhkost, obojí vám dá úplně stejně joulů tepla, nehledě na tvrdost či měkkost.“

Firmy nabízejí štípané dřevo z modřínu, smrku, borovice, dubu… V čem se jednotlivé druhy liší?
„Čím víc pryskyřice dřevo obsahuje, tím víc vám dá energie, ale pozor! Kominíci nemají rádi pryskyřici schovanou ve dřevě, protože zanáší komín. Takže z měkkého palivového dřevo u nás zákazníci nejvíce poptávají smrk, protože obsahuje minimum pryskyřice. Za nejpoptávanější tvrdé palivové dřevo bych označil buk nebo habr. Habrové dřevo má optimální vlastnosti, ale nedostává se do nabídky ve velkých objemech. Velké oblibě se těší běžnější bukové dřevo, jelikož má tenkou kůru, a naopak hodně masy dřeva, které oproti kůře dává mnohem více topné energie. Když bych srovnal bukové dřevo s dubovým, tak u dubu naopak najdete té kůry hodně. Nesmíme ale zapomínat ani na hledisko hmotnosti – kůra je lehčí, proto platí, že kdybyste vzali kilo kůry, dala by vám při hoření úplně stejně joulů tepla jako kilo dřeva. Běžnou jednotkou, na kterou se dnes palivové dřevo prodává, ale nejsou kilogramy, nýbrž metry – buď skládané, nebo sypané metry. Z toho plyne, že když si vyskládáte jeden metr krychlový dubového paliva, tak v něm máte schováno mnohem méně tepla než třeba u bukového dřeva, protože dub obsahuje mnohem víc kůry.“

foto Shutterstock

Promítají se tyto vlastnosti i do ceny dřeva?
„Bohužel nepromítají. My rozdělujeme dříví jen na tvrdé a měkké, případně ještě rozlišujeme třetí sortu, a sice břízu. Někteří zákazníci, kteří vlastní otevřené topeniště, mají břízu v oblibě, protože březové dřevo tolik neprská. V tom bych ale nejspíš viděl jeho jedinou výhodu. Bříza hoří samozřejmě mokrá, tepla tedy dává jenom přímo úměrně vlhkosti, jakou obsahuje.“

Když jste zmínil otevřené topeniště – hodí se při výběru dřeva zohledňovat, jestli ho plánuji přikládat do krbu, do kamen nebo třeba do venkovní udírny?
„Určitě počítejte s tím, že se pryskyřicové dřevo nehodí na uzení, protože by vám maso silně očoudilo. Když si dřevem vytváříte teplo domova, optimálně byste měli zvolit druh, který vám dá maximum energie, a zároveň co nejméně kouří, abyste předem eliminovali znečistění komína.“

A co dřevěný odpad ze zahrady – dají se větve nějak smysluplně zpracovat na topení?
„Určitě, taková štěpka není vůbec špatná! Metodu spalování dřevěných odpadů, při níž se větve rozštěpkují, a potom se přidávají do uhelných kotlů, bych označil za dost oblíbenou. U moderních automatů se aplikovat nedá, ale v jednoduchých kotlích se dá využít pěkně. Pokud byste chtěli topit pouze štěpkou, museli byste si pořídit speciální kotel přímo určený na tento druh paliva. Ale když štěpku přimícháváte do paliva, určitě se tomu nedá nic vytknout.“

foto Shutterstock

Jak takovou štěpku skladovat, aby nám dobře posloužila na zátop?
„Pro topení obecně platí: čím větší kusy dřeva, tím lépe – lépe se totiž skladují. Když si připravíte štěpku a máte ji mokrou, sami nejspíš narazíte na těžkosti s tím, jak štěpiny uskladnit, aby vám vyschly. Možná vás napadne, že odložíte štěpkování větví až na okamžik, kdy uschnou, tehdy vám práce ale se štěpkovačem zase může jít hůř. Nejlépe se totiž odřezávají štěpiny z mokrého dřeva. Poté doporučuji, abyste si štěpku rozložili do rozumné, maximálně dvaceticentimetrové vrstvy, a v průběhu letní sezony ji přehazovali, aby se vám nezapařila.“

Narazili jsme na téma skladování dřeva… Jak správně postupovat?
„Pro vysychání dřeva se jako ideální místo doporučuje kůlna, ve které máte průvan, nebo jiný větraný prostor. Jakmile dřevo dáte do místnosti, kde se vzduch nehýbe a kde z něj přirozenou cestou neodchází vlhkost, zaděláváte si na problémy. Vždycky proto apelujeme na zákazníky, kteří si nakoupí mokré dřevo na příští sezónu, ať ho neskládají do sklepa.“

Co ještě prospívá dřevu při sušení?
„Vlhkost ze dřeva úplně nejlépe vytahuje mráz. Když dřevo vymrzne, z vody v něm obsažené se stane led, a tím pádem zvětší i svůj objem. Dříví potom rozpraská, vzniknou tam póry, a při rozmrznutí dřeva právě těmito póry odchází ze dřeva vlhkost. Nejvíc schne dřevo v zimě, nikoli na sluníčku, jak si lidé často myslí.“

Musíme chránit palivové dřevo před dřevokazným hmyzem, houbami či hlodavci?
„Kdo si dělá tříletou až pětiletou zásobu palivového dřeva, ten se nemusí podobné zkázy dřeva bát – pokud se tedy nezásobí topolem, který snadno ztrouchniví. U topolového dřeva opravdu hrozí, že o něj přijdete dřív, než vám vyschne natolik, abyste ho vůbec mohli přiložit do kamen. Riziko napadení dřeva škůdci bych jinak řešil až u zásob dřeva na deset a více let.“

Jak poznám na palivovém dřevě, jestli už ho mám tak akorát suché?
„Když potřebujete zjistit, jestli v sobě dřevo ještě příliš mnoho vody, můžete provést malý test: polínko dejte do igelitového sáčku a položte ho ven na sluníčko. Pokud se vám sáček po chvíli zevnitř orosí, máte před sebou jasný důkaz, že vám dřevo ještě nevyschlo.“

Nemůže se stát, že dřevo omylem přesušíme?
„Za optimálně suché dřevo na topení se považuje vzduchosuché dřevo – a výzkumy dokázaly, že na vzduchu dřevo nevyschne na víc než na potřebnou 18 % vlhkosti. Palivové dřevo, které máte uložené pod střechou a ke kterému může proudit vzduch, se nevysuší víc. V profesionálních sušárnách dokážeme palivové dřevo vysušit i na mnohem větší suchost, ale je to neekonomické – proto se také držíme těch 18 %. V souvislosti se suchostí ale také sledujte doporučení výrobce. Firma Atmos například výslovně doporučuje měkké dřevo, protože své kotle konstruují na spalování dřevoplynu. A jakmile přiložíte do kotle jejich značky tvrdé a přesušené dřevo, tak se vysokou teplotou z toho dřeva uvolňuje mnohem víc dřevoplynu, než spotřebič dokáže efektivně spálit, a plyny vám potom nehoří ve výměníku, kde mají, ale až v komíně a ve spalovacích cestách. To doslova znamená, že pouštíte spoustu tepla do komína, což není efektivní, navíc vám pak může kotel kouřit.”

Pokud na skladování nemáme příliš mnoho místa, které dřevo byste doporučil?
„Když si do dřevníku naskládáte jeden metr krychlový tvrdého dřeva, tak tam máte uschováno mnohem víc joulů tepla, než když si tam dáte měkké dřevo o stejném objemu. Tvrdé dřevo má na druhé straně tu nevýhodu, že se z něj vlhkost dostává pomaleji, a musíte ho tedy v podstatě skladovat dvojnásobně dlouhou dobu. Takže těžko říct, co je lepší: skladovat tvrdé dřevo dvě sezony, nebo vyčkat rok a koupit si dvojnásobek měkkého dřeva?“

Chcete si palivová dřeva nastudovat do ještě větších detailů? Na webových stránkách Hrebik.cz, které patří společnosti PINIE Lubná, najdete v sekci Novinky nejen zajímavá srovnání dřev z hlediska jejich tvrdosti či výhřevnosti, ale i řadu praktických rad, jak se dřívím chytře nakládat a hospodařit.

Veronika Košťálková

foto Shutterstock