Toužíte se koupat s rostlinami?

Přírodní koupací jezírko vám výrazně zlepší kvalitu života, zvlášť pokud patříte mezi vodomily. A proč zvolit biotop místo chlorovaného bazénu? Prospívá přírodě a stane se ozdobou vašeho pozemku. Živá voda působí šetrně nejen k pokožce, ale i k vaší peněžence – potěší vás nižšími náklady na údržbu, a přitom můžete žasnout nad její průzračností. Pokud tedy víte, jak se o svoje přírodní koupaliště správně starat… 

Foto: Shutterstock

Koupací jezírko, takzvaný biotop, je geniální vynález. Díky oddělené koupací části si můžete skvěle zaplavat a současně se těšit pohledem na vodní rostliny, které se v čistící zóně starají o kvalitu vody. Jezírko, které těší všechny smysly, však vyžaduje prostor. Nejenže si ve větší nádrži lépe zaplavete, ale také se v ní snáze udržuje přírodní rovnováha a čistá voda. Na vybudování koupacího jezírka byste si měli vyhradit plochu aspoň 80 metrů čtverečních, u které se vyplatí dobře zvážit umístění. A jaká hlediska brát v potaz?

Foto: Shutterstock

Koupel na slunci, nebo ve stínu?

Jezírko se stane živým srdcem zahrady a zcela ji promění. Místo pro něj tedy vybírejte důkladně a beze spěchu. Pokud vlastníte svažitou zahradu, vodní plocha bude působit přirozeněji v nižší části pozemku, což ovšem nic nemění na faktu, že může úžasně vypadat a vyniknout i na „náhorní plošině“. Mimochodem: nemusíte se omezovat na stoprocentně osluněné místo, biotop může klidně spočívat pod ochranou stromů. Na plném slunci se můžete těšit na teplejší vodu.

Vodní rostliny rychleji porostou a ochotněji pokvetou, na druhé straně ale může být obtížnější udržet vodu průzračnou, pokud v ní panují příliš vysoké teploty. Nižší teplota čistotě napomáhá, vodní rostliny se se zastíněním vyrovnají snáze než sinice a řasy. A pokud panuje horké léto, osvěží chladivá voda lépe než kopec zmrzliny. Na podzim vám pod stromy sice přidělá trochu práce padající listí, existují však sítě, které se dají alespoň částečně natáhnout nad koupací část – síť leží na vodě a její postranní pouta ukotvíte třeba kameny. Nebo můžete listí z hladiny pravidelně sbírat síťkou na teleskopické násadě – s takovýmto vybavením odstraníte i listy, které už klesly ke dnu. Pomůže i hladinový skimmer, který opadaný materiál ze stromů přitáhne. Sítí ho vyberete i z čistící zóny, a pokud v ní trocha listí zůstane, nevadí – rostliny si s ním poradí, poslouží jako hnojivo. 

Foto: Shutterstock

Sázka na jistotu? Střízlivý tvar!

V přírodě se sice přesné geometrické tvary často nevyskytují, ale pokud jezírko vytvarujete do nepravidelných křivek a zálivů, stejně nejspíš nedosáhnete přirozeného vzhledu, ba právě naopak. Obdélníková koupací část, kterou objímá čistící zóna oválného tvaru, působí až překvapivě harmonicky. A pokud si naprojektujete koupací část tak, aby na délku měřila 10 metrů, už si v ní pěkně zaplavete.

Rozlehlé zahradě může slušet i kruhový tvar nebo ovál. U libovolného tvaru jezírka ale platí, že potřebujete dostatečně hlubokou koupací část – od 1,5 do 2,5 metru. Voda se nebude tolik přehřívat a opět platí, že čím větší objem vody máte, tím snáze docílíte přírodní rovnováhy a čistoty. Čistící rostlinná část naopak postačí metr hluboká a z velké části ji vyplňuje kačírek. 

Foto: Shutterstock

Dejte práci rostlinám a bakteriím

Vodní rostliny odebírají z vody přebytečné živiny, čímž potlačují růst řas a brání zakalení vody. Základ této přírodní „čističky“ tvoří bujně rostoucí mohutné druhy, které toho hodně spořádají: například orobince s pohlednými doutníky nebo krásně kvetoucí kosatec žlutý. Vysokým výkonem se může pochlubit i rákos, občas ale utlačuje sousedy. Čistící zónu pak můžete ozdobit desítkami dalších druhů bahenních a vodních rostlin. Některé krásně kvetou (kyprej vrbice, modráska srdčitá, blatouch bahenní, leknín a stulík), jiné zaujmou půvabnými tvary (přesličky, sítiny), nebo vodu dokonce decentně provoní (máta vodní). Rostliny koření v kačírku, který můžete při jejich výsadbě obohatit i dražším, ale velmi prospěšným zeolitem.

V drobných kanálcích těchto sopečných kamínků se skvěle žije mikroorganismům, které sice nevidíme, ale velmi výkonně pro nás pracují. Rozkládají a zpracovávají organické nečistoty, a pomáhají tak udržet vodu průzračnou. Prospěšné mikroorganismy sice rostlinnou zónu časem osídlí samy, ale pokud si přejete průzračnou vodu, jistější máte, když jezírko naočkujete. Speciální kultury bakterií do jezírek zakoupíte ve formě prášku – v suchém stavu jsou neaktivní, ve vodě ožijí. Živočichům ani rostlinám nijak neuškodí, dokonce potlačují růst nežádoucích fekálních bakterií. Pokud si chcete průzračnou vodu pojistit, můžete ji i nadále posilovat novými dávkami podle návodu. A pokud se kvalita vody horší, můžete vyzkoušet i speciální enzymy.

Foto: Shutterstock

Vodě svědčí pohyb

Vodu zvládnete udržet čistou i bez pomoci čerpadla, ale rostlinná zóna by v takovém případě měla tvořit nejméně 70 procent celkové plochy jezírka. Mezi koupací a čistící zónou se pár centimetrů pod hladinou nachází práh, který je odděluje, zároveň ale umožňuje výměnu vody. Jezírka bez čerpadla spoléhají na samovolný pohyb mezi ohřátou vodou čistící zóny a chladnější vodou hlubší koupací části. Ovšem když vodu uvedete do pohybu uměle, rostliny ji budou čistit mnohem účinněji.

S pomocí čerpadla navíc můžete vytvořit malé vodopády, kdy vodu necháte vystoupat a pustíte ji z výšky. Jednak vám zařídí příjemný zážitek na pohled a na poslech, ale navíc vodu i okysličí, což jí velmi prospívá. Jedinou nevýhodu představuje spotřeba elektrické energie – existují sice i varianty na solární pohon, u těch však počítejte s vyšší pořizovací cenou. Čerpadlo také nemusíte v chodu udržovat stále, ale třeba jen několik hodin denně. Obecně platí, že se čistící a koupací část odděluje jen částečně, ale pokud chcete vodu přes rostlinnou část popohánět čerpadlem, můžete je oddělit i úplně. Poskytne vám to výhodu při čištění rostlinné zóny, které se provádí jednou za pár let.

Foto: Shutterstock

Fólie nemusí být černá

Vodu udrží na místě silná a odolná fólie pro jezírka. Zatímco kdysi se prodávala pouze v černé barvě, dnes si můžete pořídit i přirozeněji působící olivové odstíny, které tolik nebijí do očí, pokud bude fólie na březích trochu vidět, než se vodní rostliny rozrostou. Vykopanou jámu v každém případě musíte nejprve pečlivě vystlat silnou geotextilií, která bude fólii chránit. Při budování koupacího jezírka, které si žádá větší rozměry, musíte fólii přímo ve vykopané jámě svařit z menších částí.

Pokud s takovou prací nemáte zkušenosti, raději ji přenechte profesionálům. Firmy specializované na tvorbu přírodních jezírek vám ho samozřejmě mohou vybudovat celé – o jeho podobě však stále rozhodujete vy. Pozor na to, že fólie pod vodou klouže – neviditelný, ale kluzký povlak řas se na ní vytvoří vždy. Myslete proto na bezpečnost dětí i zvířat. Děti, které neumí dobře plavat, byste neměli do jezírka pouštět bez dozoru, a to ani v případě, že koupací část zahrnuje mělčinu. A jak zohlednit bezpečnost živočichů? Když povedete rostlinou zónu kolem celé koupací části, ježek se zde napije, aniž by mu hrozilo utonutí. Ptáci se zase s potěšením koupou na mělčině s oblázky, tedy v rostlinné zóně. Lidem zajistí pohodlný přístup ke koupací části molo a schůdky. 

Foto: Shutterstock

Vyzrajte na komáry přírodně

Rádi byste v rostlinné části chovali ryby? Druhy, kterým by se zde mohlo dařit, bohužel ryjí ve dně a ničí rostliny, navíc byste je museli krmit a ony by vodu znečišťovaly. Jezírko se zaplní životem i bez ryb, stane se totiž skvělým útočištěm pro obojživelníky a spoustu vodního hmyzu. Pokud mezi vodními rostlinami uvízne trocha listí, kterou neodstraníte, poskytnete tak úkryt larvám vážek. Ty musí strávit pod hladinou i několik let, než dojde k zázračné proměně na létající drahokam.

Jezírko ale přivábí dospělé vážky a motýlice velmi brzy poté, co ho založíte. A ještě dřív se patrně objeví bruslařky – kromě toho, že umí bruslit na hladině, mají i křídla. Drobná chodidla se hladiny dotýkají jen malou nesmáčivou částí, jako by šlo o skutečné brusle. Jediným záběrem zadních nohou bleskurychle překonají metr, ačkoli měří sotva centimetr. Pod vodou zase rychle plavou znakoplavky, jen občas se vrátí k hladině pro zásobu vzduchu. A všechny tyto drobné lovkyně spolehlivě požírají larvy komárů – po jejich zásahu se tedy štípanců bát nemusíte. 

Foto: Shutterstock

Vířivka pro žáby?

Mohou přijít i větší hosté – skokani, ropuchy, vzácně rosničky a kuňky. Jezírko vnímají jako ráj, kde mohou naklást vajíčka beze strachu, že je zlikvidují ryby. Vylíhlí pulci pak všechno pilně čistí od řas: počínaje stěnami jezírka a konče povrchem rostlin a kamenů. Po přeměně na malé žabky potřebují pozvolný přechod na souš, což u rostlinné zóny nebývá problém. A i kdyby žáby zrovna nekladly vajíčka (činí tak pouze zjara), rády se v jezírku zabydlí. Především to platí pro půvabné skokany zelené, kteří ve vodě tráví většinu života. Může se vám stát, že žabku přistihnete, jak si spokojeně lebedí v otevřeném hladinovém skimmeru. Využívá ho jako vířivku s občerstvením – jeho mírný tah z hladiny přináší spoustu dobrot žábě přímo pod nos.

Text: Viola Martínková, text: Shutterstock