Vrtačka: která je ta pravá?

20. 12. 2017

Vrtačka by měla patřit do povinné výbavy každého majitele zahrady, rodinného domu i bytu. Pokud o jejím nákupu uvažujete, rozmyslete si, která bude pro vás ta pravá. Tedy hlavně kde a jak ji budete používat. […]

Příklepová vrtačka Patriot o příkonu 900 W je osazena standardním klíčidlem pro upínání vrtáků s maximálním průměrem stopky 13 milimetrů. Samozřejmostí je možnost levého a pravého chodu a aretace spínače. Vrtačka má pogumované madlo pro komfortnější držení a přídavné polohovatelné madlo, které je osazené dorazem pro kontrolu hloubky vrtání. www.mountfield.cz

V obchodech najdete tři základní typy vrtaček: klasické elektrické, akumulátorové anebo takzvané kladivo. Která se hodí pro jakou příležitost?

Do zahrady s aku

Zvláště lidé, kteří budou vrtačku držet v ruce denně, by měli vedle technických parametrů dbát hlavně na ergonomii. Pro ně je rozhodně lepší dojít do klasického obchodu, potěžkat výrobek v rukou a zjistit, jak je vyvážený, než ho kupovat přes internet. Nezapomeňte při tom na fakt, že vrtačku často držíte jen jednou rukou, když druhou potřebujte například k přidržování spojovaných dílů.

Jestliže hledáte vhodný typ na drobné práce v zahradě, s nímž čas od času opravíte plot i ve vzdálenější části pozemku, přiděláte polici do kolny a podobně, pořiďte si malou aku vrtačku. Velmi často nahradí elektrický šroubovák, který ušetří zápěstí třeba při montování nového zahradního nábytku, pokud ho koupíte rozložený.

S takovým zařízením budete vrtat hlavně do dřeva – a k tomu vám postačí výrobek s napětím 10,8 V. Oproti silnějším má velkou výhodu v tom, že baterie je schovaná přímo v rukojeti, proto vám nepřekáží a dostanete se tak do každého záhybu a rohu.

Při práci na zahradě oceníte akumulátorové vrtačky. Po pozemku se s nimi můžete pohybovat, aniž byste potřebovali přívod elektrické energie.

Kde pomůže kladivo

Pokud vrtačku používáte často, akumodel se zpravidla vyplatí jako druhý, doplňující typ do domácnosti pro malé a rychlé opravy. Zvlášť v panelákovém bytě si ale pouze s ní nevystačíte. Na betonové zdi potřebujte zcela něco jiného – vrtačku s mechanickým příklepem, ačkoli i ta je jen určitým kompromisem pro laiky. Vyrábějí se jak klasické elektrické, tak dražší akumulátorové. Ovšem ty jsou v bytě, kde máte zásuvky po pár metrech, zbytečným komfortem.

Poslední skupinou vrtaček jsou takzvaná kladiva, která se dělí na tři skupiny: vrtací, sekací a kombinovaná. Ta poslední najdou nejširší využití, odborníci však upozorňují, že většina modelů je dimenzována tak, aby se s nimi z osmdesáti procent vrtalo a z dvaceti sekalo. Pokud se ale poměr obrátí, hrozí předčasné zničení přístroje.

Naprosto ideální je však kombinace dvou strojů. Na vrtání do stěn zvolte vrtací kladivo s pneumatickým příklepem, práci zvládne mnohem lépe, bez námahy a mnohem rychleji než příklepová vrtačka.

Upínání vrtáků

Standardem dnešních vrtaček jsou rychloupínací sklíčidla, kdy se stopka vrtáku sevře čelistmi pomocí ručního pootočení objímky. Některé, zvláště levnější modely ale mohou být vybaveny i klasickým upínacím systémem. Pro většinu výrobků platí, že umožňují použít vrtáky se stopkou o průměru deset nebo třináct milimetrů, přičemž platí, že čím silnější přístroj, tím větší průměr. To ovšem neznamená, že by průměr břitu vrtáku samotného nemohl být větší než stopka. A to patří k dalším parametrům, které sledujte při výběru vrtačky. Informace o maximálním průměru vrtáku a materiálu, do kterého ho lze použít, patří k základnímu popisu každého přístroje.

Umíte si vybrat?

Mezi největší chyby při používání patří záměna vrtáků – ať už na železo nebo do dřeva nebo s tvrdokovem, takzvaných vidiáků, pro práci s příklepem a bez příklepu. Pozor také na nedodržení doporučených otáček pro vrtání do jednotlivých materiálů a vynechání mazání při práci s kovem. Všechny tyto omyly přispívají k přehřívání nástroje a tím jeho předčasnému zničení, nekvalitně provedenému otvoru a zbytečné námaze.

Na dřevo jako měkký materiál lze vzít i klasický vrták do železa, u větších a hlubších děr ale narazíte na problém nedostatečného odvodu pilin drážkou, vrták se pak přehřívá a dřevní hmota pálí. Nedosáhnete také tak hladkého okraje otvoru. Klasický vrták do dřeva má výhodu, že se hrot zavrtá do hmoty a podbroušené břity dřevo čistě odkrajují. Navíc mají vrtáky rozměrnou spirálovitou drážku, která dobře odvádí hobliny.

Vrtání do betonu je postrachem většiny méně zkušených domácích kutilů. Pomůže vám s tím vrták z tvrdokovu, takzvaný vidiový, ovšem je třeba vybrat správný tvar ostří. Pro vrtání s příklepem nebo kladivem použijte ten s břitem broušeným do špičky, beton se lépe drtí úhozem vrtáku do čela otvoru. Do obkladů je zase vhodnější použít vrták s jednostranně broušeným hrotem. Použije se při vrtání bez příklepu a výborně odkrajuje materiál.

Pozor na vrtání do železa

Při vrtání do železa potřebujete pomalé otáčky, při nichž se vrtačka málo chladí. Pracujte tedy s přestávkami a občas nářadí jen naprázdno protočte do nejvyšších obrátek, aby se ochladilo. Nezapomeňte také mazat. Kdybyste neměli olej ve spreji, který se pro tento účel prodává, použijte cokoliv. Dokonce i obyčejný olej na vaření životnost vrtáku prodlouží. A protože není tak odolný jako předepsaný typ, začne dříve kouřit, čímž vám dá signál, že se vrták začíná přehřívat.

Volte raději dvourychlostní modely

Pokud kupujete akuvrtačku, s níž budete i šroubovat, kupte raději model se dvěma rychlostmi. Na nižší otáčky využijete rozsah pro šroubování nebo vrtání do kovu, na vyšší pracujete se dřevem.