Wasabi a další bylinkové poklady z vaší terasy

Bez voňavé bazalky, meduňky, aromatické máty nebo saturejky si už vaření ani přípravu různých osvěžujících nápojů ani neumíme představit. Svět bylinek je okouzlují nejen kvůli nádherné vůni, ale také díky jejich chuti. Tentokrát se zkuste vymanit ze zažitého sortimentu a poznejte méně běžné druhy. Věděli jste, že si můžete vypěstovat slanorožec, houbovou, sýrovou a olivovou bylinku i štiplavé wasabi?

Naprostá většina netradičních bylinek vypadá celkem nenápadně, pomalu byste od nich tak výbornou chuť ani nečekali. Některé vám zas budou připomínat jinou, o trochu známější bylinku, může se konec konců jednat i o příbuzné rostliny. A i když většinou nejde o rostliny s nádhernými květy, určitě vás na nich bude bavit jak jejich neokoukaný vzhled, tak třeba i to, že se leckdy spokojí s málem.

Venku i na kuchyňské lince

Většina z bylinek, jaké si dnes představíme, vám poroste v květináči na terase, ale můžete je zasadit i do bylinkového záhonu na zahradě. Trošku specifické bude pěstování slanomilných bylinek – pokud jste už někdy zkoušeli pěstovat oblíbený slanorožec, tak vás už asi nic nezaskočí. Slanomilné rostliny raději vždycky pěstujte v samostatných květináčích, vyžadují totiž čas od času zálivku s rozmíchanou solí. Bylinky pořízené během zimy pak budete muset udržovat v teple svého domova nebo třeba v zimní zahradě. Jedno je ale jasné: otevřou vám dveře k novým chutím i k neotřelým nápadům. Pokud takovým bylinkovým experimentům zatím ještě nejste úplně otevření a stále hledáte odvahu, zkuste nové odrůdy bylinkových stálic. Třeba taková máta nemusí nutně vonět jen po mentolu, můžete dát zelenou mátě jahodové či ananasové. Zajímavé možnosti se ale objevují i u mateřídoušky nebo také bazalky.

Foto: Shutterstock

Nevíte, co s nimi?

Představíme vám hned několik bylinek, které opravdu stojí za pozornost a na českém trhu je celoročně seženete. Jejich použití se druh od druhu liší. Naprostá většina se ale hodí v čerstvém stavu do zeleninových salátů. A co dál? Z wasabi si připravíte ostrou pastu k sushi i k jiným pokrmům. Slanorožcem nahradíte sůl v čerstvých i tepelně upravených pokrmech a pelyňkem kavkazským si zase ochutíte gyros nebo jakékoliv jiné, masité či zeleninové jídlo. Netradiční bylinky se stanou ideálními „společníky“ také v zimě, většina z nich vám vydrží několik týdnů třeba na okně v kuchyni, takže si pro zelené lístky sáhnete kdykoliv, kdy se vám jen zachce. Pokud se tyto bylinky rozhodnete pěstovat výhradně doma, dopřejte jim co nejsvětlejší místo daleko od topení. V přetopeném bytě vám moc dlouho nevydrží, což platí i u běžných bylinek.

Vítejte ve světě netradičních bylinek

Brukev sítinovitá

(Brassica juncea)

Možná vám její botanický název nic moc neřekne, ale pokud jste si někdy v předjaří doma do truhlíku vysévali směs „salátků“, nejspíš se mezi nimi nacházela tato bylinka (nebo listová zelenina, chcete-li). Pokud se o ní ale zmíníme jako o hořčici, už budete určitě mnohem víc v obraze. Listy této rostliny mají výraznou hořčičnou chuť a perfektně se hodí hlavně do zeleninových salátů. Brukev si můžete vypěstovat v průběhu zimy ze semínek nebo si pořídit už předpěstované rostliny v květináči. A jaké má hořčice další plus? Může se pochlubit mnoha zajímavými odrůdami. Kromě klasického kultivaru s hluboce laločnatými zelenými listy seženete i hořčici s listy třepenitými nebo vínově červenými. Vaše saláty s nimi dostanou hned jinou hodnotu – vizuální i chuťovou. Ještě předtím vás ale potěší snadné pěstování. Poroste na slunci i v polostínu, jen jí dopřejte pravidelnou zálivku.

Foto: Shutterstock

Pelyněk kavkazský

(Artemisia caucasica)

V obchodech ho najdete pod názvem gyrosová bylinka, a jak už samotný název napovídá, jde o ideální koření na gyros. Olistěné výhony můžete v kuchyni použít čerstvé i sušené. Tento druh pelyňku pěstujte spíš v přenosné nádobě, snese totiž jen slabý mráz. Na zimu ho raději přestěhujte do světlé a chladné místnosti.

Bakopa drobnolistá

(Bacopa monnieri)

Když se řekne „bakopa“, možná si hned vybavíte kouzelnou balkónovou rostlinu s převislými výhony a s bílými, růžovými nebo modrými květy. Bakopa drobnolistá patří mezi její příbuzné a protentokrát na ní nebudete obdivovat bílé květy, ale spíš její využití v léčitelství a v kuchyni. V ájurvédě se pro ni vžil název „brahmi“. Dělá se z ní léčivý čaj, popřípadě se konzumují rovnou celé její výhony, lehce nahořklé chuti. Bakopa se těší oblibě hlavně jako bylina podporující dobrou paměť a můžete ji pěstovat jako běžnou pokojovou rostlinu, která se dá i letnit. Dopřejte jí slunce nebo polostín a opravdu bohatou zálivku, ve své domovině totiž roste v bahnité půdě.

Paederie

(Paederia lanuginosa)

Sýrová bylina k nám přicestovala z Vietnamu. V jejím případě si pochutnáte na listech, které vyrůstají z ovíjivých výhonů. Mají intenzivní camembertovou chuť, hodí se tedy na pizzu i do chuťově výrazných salátů s dresingem. Sýrová bylinka se u nás nedá považovat za mrazuvzdornou, pokud ji tedy chcete pěstovat jako trvalku, přeneste ji na podzim do světlé a chladné místnosti. Nezapomeňte na oporu, po které budou moct její popínavé výhony šplhat za světlem.

Svatolína

(Santolina viridis)

Říká se jí olivová bylinka, čerstvé výhony svatolíny se totiž používají jako aromatická přísada do salátů, v nichž uvítáte chuť zelených oliv. V její chuti se snoubí i kombinace rozmarýnu a saturejky, všem pokrmům tedy dodá tu pravou středomořskou chuť. Najemno nasekaná se perfektně hodí do marinád, na ryby, do těstovin nebo k sýrům. U nás ji pěstujte buď v nádobách, které na zimu uložíte do sk leníku, nebo jako venkovní rostlinu vysazenou na teplé a chráněné místo.

Foto: Shutterstock

Rungie

(Rungia klossii)

Houbová nebo také žampionová bylinka na první pohled připomíná bazalku. Jakmile se jí ale dotknete, rozvoní se po houbách. Olistěné výhony se dají dusit, lehce vařit nebo použít v čerstvém stavu. Hodí se k masu, do salátů, polévek i do omáček. Je velmi teplomilná, proto ji v zimě raději pěstujte v interiéru.

Plícněnka přímořská

(Mertensia maritima)

Už na první pohled vypadá tato trvalka sympaticky, hlavně její květy se stanou hvězdou každého květináče na terase. Plícněnka zaujme hlavně milovníky mořských plodů. Její listy v sobě nesou chuť čerstvých ústřic. V zeleninových salátech ji můžete kombinovat s jinými středomořskými bylinkami a s čerstvou citronovou šťávou. Tato bylinka ve své domovině roste na písčitých plážích, i pěstební substrát byste tedy měli volit lehký a písčitý. Občas i této rostlince (podobně jako slanorožci) dopřejte trochu soli rozmíchané v zálivce.

Křez tenkolistý, rukola

(Diplotaxis tenuifolia)

Rukolu už máme – ve srovnání s jinými méně běžnými bylinkami – zažitou přece jen trochu víc. Pokud se vám její chuť zdá přijatelná, určitě jste připraveni i na degustaci jiných, méně známých druhů. Rukolu si můžete vysít do truhlíku za oknem prakticky celoročně. Nejlépe chutnají mladé čerstvé listy, které se nevyznačují takovou hořkostí jako v období, kdy rostlina začíná kvést. Rukola vám vylepší saláty, rizoto i dresingy.

Slanorožec

(Salicornia europaea)

Slanorožec se u nás objevil před několika málo lety jako bylinka, která v pokrmech může částečně, nebo dokonce úplně nahradit sůl. Používá se nejen čerstvě nasekaný do salátů, ale také dušený či lehce povařený – do omáček nebo jako příloha k masu. Protože tato bylinka rozhodně není ani trochu obyčejná, nečekejte, že bude nudné a tuctové i její pěstování. Slanorožec totiž potřebuje nejen vydatnou zálivku, ale alespoň jednou do měsíce také lžičku soli rozmíchanou v zálivkové vodě. Protože není mrazuvzdorný, pěstujte ho raději v teple domova na světlém parapetu. Během léta ho můžete přesunout na polostinnou terasu.

Foto: Shutterstock

Křen japonský, wasabi

(Wasabia japonica)

Pokud patříte mezi milovníky pálivých jídel, už vám schází jen krůček k wasabi. Tato rostlina s oválnými listy vypadá na první pohled celkem nenápadně, pomalu by se ani nedalo čekat, že se pod zeminou nachází doslova zázračný oddenek, ze kterého se vyrábí ostrá pasta sytě zelené barvy. Z rostliny ale můžete použít i listy s řapíky, které se výborně hodí třeba do salátů. Wasabi se dá pěstovat celoročně venku, jen mu dopřejte místo ve stínu s hlubokou živnou půdou. Na zimu rostlinu raději přikryjte kompostem nebo chvojím, moc dobře jí totiž nedělají dlouhodobé holomrazy.

Šťovík krvavý

(Rumex sanguineum)

Tento druh šťovíku se dá celoročně pěstovat na záhonech, je totiž nejen nenáročný, ale také mrazuvzdorný. Velkou parádu ale udělá i v květináči na terase. Zdobí jej totiž červená nervatura, díky které vypadá zajímavě v jakémkoliv zeleninovém jídle. Obsahuje spoustu vitamínu C a železa, navíc podporuje trávení, takže šťovíku zdar! Nejčastěji se přidává do zeleninových salátů, po uvaření se hodí do omáček nebo jako příloha k masu.

Text: Lucie Peukertová, foto: Shuttestock