Zazelenat může cokoliv. Třeba i střecha garáže!

Rádi děláte všechno efektivně, ale zároveň co nejšetrněji k životnímu prostředí? Právě v posledních letech se zachytávání dešťové vody stává čím dál aktuálnějším tématem. I vy se můžete připojit a přiložit ruku k dílu. Takovým správným rozhodnutím bude střecha osázená zahradními sukulenty. Zazelenat se může klidně i na menší garáži.

Kresba: Lucie Peukertová

Každý, kdo se rozhodne pro koupi domu s velkou zahradou, bude nejspíš brzy řešit otázku, kde a jak hodlá parkovat. Jako nejlepší řešení se samozřejmě jeví kryté stání, které ušetří spoustu starostí. Dvojnásob to platí během zimy, kdy si pohodlně sednete do auta a rovnou vyrazíte na cestu, aniž byste spoustu času strávili ometáním sněhu a škrabáním námrazy ze skel. Jenže ne vždycky se kryté stání nebo zděnou garáž povede postavit do blízkosti domu. Kupříkladu v našem případě bude garážové stání umístěno ve spodní části zahrady, přímo na příjezdovou cestu. A aby i taková stavba do zahrady pěkně zapadla, rovnou jí vytvoříme zelenou střechu.

PŘED

Příjezdovou cestu majitelé vybudovali hlavně pro těžkou techniku, která byla zapotřebí k rekonstrukci domu i zahrady. Teď už ale toto zákoutí může dostat novou podobu.

Foto: Lucie Peukertová

Když se cesta změní v garáž

Kryté garážové stání bude navazovat přímo na vjezd na pozemek. Při této úpravě bude nutné rovnou nainstalovat i branku. Garážové stání plánujeme umístit na betonový základ. Samotná stavba musí být dostatečně nosná kvůli tomu, aby se na ní dala vybudovat extenzivní střešní zahrada. Boky stavby vzniknou pomocí dřevěných latí, které vytvoří částečně transparentní stěny. Díky této dřevěné „fasádě“ bude stavba mnohem lépe komunikovat s okolní zahradou, z níž se do garáže vstoupí zadním vchodem z původní štěrkové cesty. Střecha garáže se bude jen mírně svažovat, aby umožňovala snadné položení vegetačních koberců i následnou údržbu. I na zelenou střechu se totiž občas musí vstoupit proto, aby se zkontroloval její stav a odstranily se případné nálety dřevin.

Foto: Lucie Peukertová

Jak na zelenou střechu?

Extenzivní střešní zahrady mají tu výhodu, že střechu příliš nezatěžují, takže se hodí i na méně nosné stavby: zahradní domek, garáž nebo třeba dřevník. Na nosnou konstrukci střechy musíme nainstalovat hydroizolaci, na kterou dále přijdou vrstvy v podobě membrány proti růstu kořenů, rohože sloužící jako zásobárna vody a v neposlední řadě i minerální substrát. V podstatě jde o náhradu klasického substrátu, který by mnohem více zatížil stavbu, a ještě by pravděpodobně zarůstal plevelem. Poslední vrstvu pak tvoří vegetační rohože se sazenicemi netřesků a rozchodníků, které stačí jen rozložit po minerálním substrátu. Protože se jedná o extenzivní střešní zahradu, budou zde nejlepší volbou právě zahradní sukulenty. Neskutečně dobře totiž odolávají vysokým teplotám i suchu. Přebytečná voda pak bude odváděná svodem do podzemní vsakovací nádrže.

Praktické řešení pod slivoněmi

Jižně od garážového stání roste alej ze slivoní. Mírný svah v současné době pokrývá trávník, který by se ale měl proměnit ve výsadbu okrasných keřů. Rozkvetou tu například dřevité třezalky (Hypericum ‚Hidcote‘) nebo ořechokřídlec clandonský (Caryopteris × clandonensis). Keře však vysadíme v dostatečné vzdálenosti od kmenů těchto stromů, aby se tu daly uklízet spadané plody. Povrch půdy namulčujeme dřevitou štěpkou jak pod stromy, tak i ve výsadbě keřů. Na druhé straně garáže pak vznikne prérijní trvalkový záhon, ve kterém vedle sebe porostou různé druhy okrasných trav a letních, jarních i podzimních trvalek. Samozřejmě nesmí chybět ani jarní cibuloviny, které výrazně prodlouží působnost záhonu. Povrch záhonu pokryje štěrk, který během léta zásadně sníží výpar vody. Právě trvalky mají tuto část zahrady zútulnit – koneckonců s nimi budou majitelé stále v kontaktu. A co může být lepším přivítáním než krásně rozkvetlý záhon, ve kterém se o podívanou postarají motýli i další druhy užitečného hmyzu?

Foto: Shutterstock

Ořechokřídlec snese pořádné zmlazení

I když extenzivní střecha nevyžaduje od majitelů žádnou extra údržbu, jednou ročně by měli zkontrolovat, jestli se mezi sukulenty neusadily nálety dřevin. Vyklíčené dřeviny bývají častým důvodem poškození střechy, stejně tak doporučujeme odstranit i běžný plevel. Jarní údržba se potom soustředí hlavně na vysazené keře a trvalkový záhon. Jak tedy na to? Ořechokřídlec i třezalky potřebují prosvětlit (přibližně v dubnu). Péče o třezalky spočívá v úplném odstranění všech větví u povrchu půdy. Ořechokřídlec pak vyžaduje odstranění nejslabších větévek a zkrácení hlavních větví přibližně na polovinu původní délky. Po prořezu keře velmi rychle obrostou a během léta vykvetou, proto se není třeba bát, že by je takto radikální zmlazení poškodilo. Důkladnou údržbu potřebují i trvalky. Odumřelou hmotu květin i trav mohou majitelé odstranit ještě dřív, než se pustí do prořezu keřů – správným termínem bude v tomto případě už březen. Při údržbě ale musí dávat pozor, aby neponičila rašící cibuloviny, které se brzy začnou hlásit o slovo.

Foto: Shutterstock

Parkování mezi hortenziemi

Pokud by majitelé ocenili více zeleně, mohou do ní zahalit i boky garáže. Přesně o to se postarají různé druhy popínavek. Dobrou volbu představují kvetoucí plaménky, trubač nebo třeba různé druhy zimolezů, mezi nimiž se dají objevit druhy stálezelené i opadavé. Záhon směrem k brance mohou doprovodit kvetoucí keře. Kdo má rád bohémsky krásné rostliny s velkými květy, které respektují venkovskou atmosféru, nechť vsadí na různé druhy hortenzií. Krásně se zde osvědčí hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla), které bude vyhovovat chráněné stanoviště, o něco méně náročná hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), méně známá hortenzie drsná (Hydrangea aspera) nebo oblíbená hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens) odrůdy ‚Annabelle‘ s bíle zelenkavými kulovitými květy.

Text: Veronika Košťálková, foto: Lucie Peukertová, Shutterstock