Známé i neznámé mulčovací materiály
Řekne-li se mulč, mnozí automaticky dodají kůra. Ano, drcená kůra sice patří k nejznámější, ovšem nikoli jediným možnostem, jak chránit záhony před prorůstajícím plevelem, vysycháním a erozí půdy. Mulčování neboli nastýlání je jednoduchý postup, který […]
Řekne-li se mulč, mnozí automaticky dodají kůra. Ano, drcená kůra sice patří k nejznámější, ovšem nikoli jediným možnostem, jak chránit záhony před prorůstajícím plevelem, vysycháním a erozí půdy.
Mulčování neboli nastýlání je jednoduchý postup, který pomůže udržet zahradu bez nežádoucích plevelů, půdu kyprou, snižuje odpar, chrání užitečné mikroorganismy v zemině a minimalizuje všechny podoby eroze. Využít můžete mnoho materiálů, a to jak těch organického tak anorganického původy. Obě skupiny mají své výhody. Co se nejlépe hodí k vám?
ORGANICKÉ MATERIÁLY
Organické druhy mulčů mají jedno společné – na místě se postupně rozkládají. Tento proces může trvat jednu sezonu i několik let, závisí to hlavně na obsahu vody. Tráva se tedy rozkládá několikanásobně rychleji než suché materiály, jako je kůra nebo štěpka. Není to však na škodu, právě naopak – při tomto procesu se půda obohacuje o organickou složku a zvyšuje se tak její úrodnost. Mezi nejznámější organické mulče patří:
Drcená kůra
Drcená kůra je vhodná k zakrytí prostoru mezi azalkami či rododendrony a také na vřesoviště, neboť okyseluje půdu, což těmto rostlinám vyhovuje. Využijete ji i na nově vysazených záhonech s velkými mezerami mezi rostlinami, kde brání zaplevelení.
+ pomalu se rozkládá, někdy až tři roky, a snadno se s ní pracuje
– láká kočky a ptáky k rozhrabávání, okyseluje půdu, na svazích ji splavuje déšť a sesouvá se
Štěpka
Mulč z tohoto materiálu se hodí nejen do okrasných záhonů, pod dřeviny a živé ploty, ale také na cestičky, protože se po něm dobře chodí.
+ velmi pomalu se rozkládá, výborně se po něm chodí, je snadno dostupný a vyrobit si ho lze i svépomocí
– na svazích se bez fixace podélně zapuštěnými prkny sesouvá dolů, pro vlastní výrobu potřebujete štěpkovač
Listí
Suché listí nastýlejte na trvalkové záhony nebo pod keře drobného ovoce.
+ je lehké a dostupné, po rozkladu z něj vzniká kvalitní listovka
– suché listy snadno rozfoukává vítr, potřebujete jeich velké množství
Tráva
Posekaná tráva se používá k mulčování v sadu, a to jak pod ovocnými stromy, tak třeba maliníky a ostružiníky.
+ je dostupná po celou sezonu, dobře se obnovuje
– vrstva vyšší než pět centimetrů se slehává a hnije, ohrožuje tak kořeny pěstovaných rostlin
Sláma
Suchou slámou nejenže zakryjete půdu mezi zeleninou či jahodníky, ale také ji využijete do pařeniště nebo k zakládání stále oblíbenějších vysokých záhonů.
+ na místě dlouho vydrží, lze po ní dlouhodobě chodit
– na zahradu jí potřebujete velké množství
Organický odpad
Tento druh mulče používejte jen jako doplňující nastýlání, například na klasické zeleninové nebo stále oblíbenější vysoké záhony.
+ využijete odpad vznikající při běžném úklidu zahrady, například plevel, vyjednocené rostliny, měkké výhony z prořezávek, který by jinak skončil v kompostu
– může obsahovat semena, která se ujmou a prostor zaplevelí, proto zvažte, zde nebude lepší ho zkompostovat – vysoká teplota při rozkladu semena zničí, také jde o nesourodý materiál, nebývá ho najednou dostatečné množství
Seno
Nejde o standardní mulč, jeho vlastnosti a využití jsou podobné jako u organického odpadu. Záleží také na tom, zda chováte zvířata, čerstvé seno zkrmíte a na nastýlání používáte jen to zapařené či rozdrolené, anebo budete mulčovat kvalitním materiálem.
+ je snadno dostupné, můžete ho mít několikrát do roka k dispozici čerstvé
– může obsahovat klíčivá semena, která prostor zaplevelí, proto je možná lepší ho zkompostovat
ANORGANICKÉ MATERIÁLY
Tyto materiály se rozkládají jen minimálně nebo vůbec, není je proto třeba doplňovat. Výjimku tvoří měkký vápenec, který se používá pro stavbu skalek. Vrstva mlče nesmí být vysoká, jinak by půdu příliš zatěžovala. Mezi anorganické mulče se řadí:
Kamenná drť
Hodí se na okraje cestiček, teras, skalek a jiné exponovaná místa, vhodná je do okolí teplomilných rostlin
+ rychle odvádí vodu, lze ji použít i na mírných svazích, plochy vypadají upraveně
– může se na slunném místě přehřívat, což vadí některým druhům rostlin nacházejícím se v její blízkosti
Oblázky
Podobně jako kamenná drť se hodí kolem cestiček a potoků, jako doplněk bahenních rostlin, a květin i dřevin v nádobách na terase
+ hladké valouny jsou většinou inertní, nijak chemicky nereagují například s půdou a nemění jej
– kalibrované valouny z obchodů jsou dost drahé
Mulčovací fólie
Nastýlací silnější černá fólie se sice v zahradě často požívá, ale nejde o ideální materiál – její negativa převažují nad kladnými vlastnostmi. Půda se pod ní často přehřívá, mění se tak složení organismů, které v ní žijí, ubývá jejich množství a některé zcela mizí. Fólie také omezuje propouštění vody a vzduchu. V zahradě byste ji tak neměli používat trvale, jen dočasně, například při pěstování teplomilné či rychlené zeleniny a jahodníků. Folie se nerozkládá, ale snadno se potrhá, při opatrném zacházení ji však můžete používat opakovaně.
Někdy se černá nastýlací fólie zakrývá vrstvou kůry nebo štěpky, hlavně v parcích a u veřejné zeleně. Obě tyto vrstvy mají podobnou funkci – mechanicky zabránit prorůstání plevele. Na zahradě něco podobného nedělejte. Půda pod takovou dvojitou zábranou degraduje, vysychá, tvrdne a postupem doby se z ní stává pouze mrtvá plocha, jejíž revitalizace se neobejde bez spousty práce, kompostu, rytí a hnojení.
Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz, Shutterstock
Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2018.