Tepelný komfort a sálavé systémy? Nová měření dávají odpověď
V souvislosti s vytápěním se mezi odborníky a laiky vedou neustálé diskuse o optimálním topném systému z pohledu pořizovacích a provozních nákladů. Při výběru je však dobré myslet i na tepelný komfort. V místnostech vytápěných různým způsobem (elektrickým podlahovým nebo stropním vytápěním, ústředním teplovodním topením, kamny na uhlí, krbem atd.) se cítíme odlišně a náš celkový pocit ovlivňuje řada okolností.
Velmi důležitá je například skutečnost, jak je rozložena teplota vzduchu zejména ve vertikálním směru. Naše tělo reaguje na teplotu v každé části jinak, nejodolnější na změny teploty je hlava, naopak velmi citlivě reagují na teplotu naše kotníky a lýtka. Optimální je rovnoměrné rozložení teploty od podlahy ke stropu, čím jsou rozdíly mezi teplotami vyšší, tím je tepelný komfort horší – citlivě reagujeme například na výskyt vzdušného proudění v místnosti. A jak ukazují výsledky I. etapy měření účinnosti, spotřeby energie a kvality vnitřního prostředí při použití různých topných systémů, realizované díky spolupráci firmy FENIX Jeseník a Univerzitního centra energeticky efektivních budov při ČVUT (UCEEB) v laboratořích UCEEB, nejrovnoměrnější rozložení teplot je v prostorách vytápěných tzv. velkoplošnými sálavými systémy – tedy podlahovým a stropním vytápěním.
Tato spolupráce je dlouhodobá a pokračuje i v letošním roce druhou etapou. Loni dokončená první etapa měření se zaměřila na účinnost distribuce tepla a na homogenitu teplot v místnosti při použití různých topných systémů. Měření probíhalo při simulované venkovní teplotě -12°C a kvalita budovy byla nastavena ve standardu tzv. domu s téměř nulovou spotřebou energie. Výsledky prokázaly, že i u těchto energeticky velmi úsporných budov (čím je budova hůře zateplena, tím jsou teplotní rozdíly v interiéru samozřejmě větší) hraje typ vytápění významnou roli pro vytvoření kvalitního vnitřního prostředí.
Pro lepší ilustraci stačí srovnání mezi klasickým konvekčním podokenním topidlem a podlahovým elektrickým vytápěním – zatímco u konvekčního topidla byla nejnižší teplota u podlahy a rozdíl mezi teplotami byl až 3°C, u elektrického podlahového vytápění byla nejvyšší teplota u nohou a teplotní rozdíl mezi podlahou a stropem byl max. 0,5°C. Názorně to ilustruje přiložený obrázek
Z měření je také patrné, že nejrovnoměrnější rozložení teplot je v prostorách vytápěných tzv. velkoplošnými sálavými systémy – tedy podlahovým a stropním vytápěním, následované stropními a nástěnnými sálavými panely a až na konci pomyslného pořadí jsou potom klasické zdroje, pracující na bázi ohřevu vzduchu.
Testování bude v laboratořích UCEEB pokračovat II. a III. etapou, kdy ve druhé etapě bude poprvé v ČR použita testovací figurína „OSKAR“, plně simulující podmínky pocitu komfortu při nasazení jednotlivých druhů vytápění. Měřena bude i energetická náročnost srovnávaných topných systémů, nutná pro udržení pocitu „komfortu“ v daném prostoru. Ve III. etapě bude potom posuzována kvalita prostředí s ohledem na cirkulaci vzduchu, vyvolanou jednotlivými topnými systémy.
Podrobnější informace včetně grafů najdete na www.fenixgroup.cz/cs/aktuality/mereni-ucinnosti-spotreby-energie-kvality-vnitrniho-prostredi.
ZDROJ: PR článek společnosti Fenix Trading