Přeslička na hojení ran
Přeslička obsahuje až deset procent oxidu křemičitého a také kyselinu křemičitou rozpustnou ve vodě. Nejen díky tomuto prvku posiluje celkovou obranyschopnost organismu, ale dokáže i předcházet kardiovaskulárním chorobám. Léčivých účinků však má více. Přesličky patří […]
Přeslička obsahuje až deset procent oxidu křemičitého a také kyselinu křemičitou rozpustnou ve vodě. Nejen díky tomuto prvku posiluje celkovou obranyschopnost organismu, ale dokáže i předcházet kardiovaskulárním chorobám. Léčivých účinků však má více.
Přesličky patří mezi velmi staré druhy. Nerozmnožují se semeny a nenajdete u nich ani typické květy, jde o rostliny výtrusné. Setkat se můžete se třemi zástupci – přesličkou rolní, bahenní a lesní.
Na jaře jiná
Pro přesličku rolní (Equisetum arvense) je typický takzvaný sezonní dimorfismus, což znamená, že má odlišnou podobu na jaře a v létě. V březnu a v dubnu se objevují nízké hnědavé lodyhy s typickým zakončením připomínajícím klas, z něhož se později vyvinou zralé výtrusy. Teprve na přelomu jara a léta se tvoří zelené výhonky připomínající malé jehličnaté stromky, které se sbírají.
Přeslička bahenní (E. palustre) tuto vlastnost nemá, na vrcholech zelených lodyh najdete i výtrusné klasy. Tento druh roste na mokřadech, podmáčených loukách a slatiništích, tedy většinou v místech s kyselou půdou. V lužních lesích a u pramenišť toků najdete přesličku lesní (E. sylvaticum). Její jemnější, jakoby hedvábné výhonky mohou být i větvené. I ta jinak vypadá na jaře a jinak v létě.
Jako bylina se však využívá pouze přeslička rolní. Ostatní druhy se nesbírají, protože jsou velmi často nakaženy cizopasnou houbou, která jejich nadzemní části infikuje nebezpečným a jedovatým alkaloidem equisetinem. Poznáte ho tak, že na výhonech vytváří hnědé skvrny.
Pěstovat ji netřeba
Přeslička roste běžně v přírodě, nejčastěji na krajích lesů, u potoků i na rumištích. Na zahradě se proto nepěstuje, dokonce se zde může stát nepříjemným a těžko odstranitelným plevelem. Šíří se zde totiž podzemními oddenky a drobnými hlízkami.
Léčivé zelené lodyhy se odřezávají od června do září a suší se ve stínu, teplota by neměla přesáhnout čtyřicet stupňů. Díky nižšímu obsahu vody není bylina tak náchylná k navlhnutí, sušenou přesličku proto můžete skladovat jen v látkovém sáčku.
Co všechno léčí?
Nať přesličky obsahuje až deset procent oxidu křemičitého a kyselinu křemičitou rozpustnou ve vodě, dále flavonoidy, kterým se také říká vitamin P, a mají antioxidační účinky. V rostlině najdete i minerální látky, například vápník, draslík, železo, mangan, hořčík a podobně.
Přesličku lze užívat vnitřně i zevně. Působí protizánětlivě, hojivě a močopudně, používá se odedávna pro hojení ran – má totiž schopnost zvyšovat odolnost vazivových tkání působením právě kyseliny křemičité. Ta působí i na pružnost a pevnost chrupavek, vlasů, nehtů a cévních stěn. Celkově zlepšuje metabolismus včetně tvorby bílých krvinek, čímž zvyšuje celkovou obranyschopnost organismu. Užívání přesličky zlepší problémy s ledvinami, kožní potíže, léčí bércové vředy a špatně se hojící se rány, revmatická onemocnění, mírní i potíže se žaludkem, doporučuje se při zlomeninách i léčbě osteoporózy. Ve formě kloktadla může pomoci také při angíně a zánětech v ústech. A například při krvácení z nosu stačí pomačkaný stonek vložit přímo do nosní dírky.
Přesličku se doporučuje užívat jen sedm až deset dnů, je třeba také dávat pozor na předávkování.
Léčivé přípravky
Čaj
Polévková lžíce natě se vaří ve sto padesáti mililitrech vody třicet minut – dlouhým vařením se totiž uvolňuje kyselina křemičitá. Nať se může také namočit přes noc a následující den povařit, v tomto případě je vhodná dávka pět lžic na litr vody. Získaný odvar se rozdělí na několik šálků a popíjí se během dne mezi jídly.
Na obklady
Polévkovou lžíci natě opět vařte minimálně třicet minut ve sto padesáti mililitrech vody. Do odvaru namáčejte sterilní obvazy a přikládejte na místa postižená zánětem.
Do koupele
Sto gramů přesličky vyvaříte ve dvou litrech vody. Získaný odvar nalijete do koupele pro podporu hojení ran. Ta by měla mít teplotu kolem 39 stupňů a trvat asi patnáct minut. Poté ještě asi hodinu odpočívejte.
Pleťový krém
Dvacet minut vařte dvacet gramů přesličky ve sto padesáti mililitrech vody. Zároveň rozpusťte sto gramů sádla či jiného tuku ve vodní lázni. Přidejte osmdesát mililitrů ještě horkého odvaru a dobře smíchejte, ideálně tyčovým mixérem. Poté přidejte ještě asi dvacet mililitrů třezalkového a asi dvacet kapek levandulového oleje. Mast naplňte do dóz a používejte pro ošetřování suché pokožky, konečků vlasů a lámavých nehtů.
Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz a Shutterstock
Více informací se nachází v prosincovém vydání z roku 2017.